Do Washingtonu dorazil tento týden ruský vrchní mírový vyjednavač Kirill Dmitrijev. Na úvod ocenil „pozitivní dynamiku“ mezi oběma zeměmi a pozval do Ruska americké firmy – pod podmínkou zrušení sankcí, které Američané na Rusko uvalili. Dmitrijev se účastnil i mírových jednání v Rijádu a stál za dohodou o propuštění Američana Marca Fogela z ruského vězení letos v únoru.
Středeční cesta do Washingtonu byla symbolickým i praktickým průlomem v rusko-amerických vztazích. Podle tamních médií musely Spojené státy dočasně zrušit sankce uvalené na Dmitrijevova, aby mu mohlo být uděleno vízum a vstup na americké území. Tento krok naznačuje, že Dmitrijev je vnímán nejen jako ekonomický vyslanec, ale i jako prostředník, který může sehrát roli při hledání kompromisu ohledně ukončení války na Ukrajině.
Když byl v únoru z ruského vězení propuštěn americký učitel Marc Fogel, málokdo tušil, že za jeho návratem domů stojí člověk, jehož jméno není běžně spojováno s diplomacií. Kirill Dmitrijev, šéf ruského státního investičního fondu RDIF a nově jmenovaný zvláštní vyslanec pro mezinárodní investice, se však ukazuje být jednou z nejvýznamnějších postav současné zákulisní diplomacie Kremlu.
Z Harvardu do Kremlu
Bývalý bankéř z Goldman Sachs s tituly ze dvou prestižních amerických univerzit se účastnil i únorových jednáních v Rijádu, kde se sešli ruští a američtí představitelé včetně Trumpova vyslance Steva Witkoffa. Dmitrijev údajně prezentoval americké straně ztrátu 324 miliard dolarů, kterou měly utrpět americké firmy kvůli odchodu z Ruska, a nabídl možnost návratu výměnou za „konstruktivní dialog“. Následné propuštění Fogela a Dmitrijevovo pozvání do Washingtonu jen podtrhlo jeho nový status.
Kirill Dmitrijev je zcela výjimečnou figurou mezi kremelskými vyjednávači. Nejen svým vzděláním, ale i působením v mezinárodním finančním světě se výrazně liší od většiny ruské politické elity. Narodil se v Kyjevě, vystudoval v USA: nejprve Stanfordovu univerzitu a později Harvard Business School. V 90. letech pracoval v prestižní konzultantské společnosti McKinsey i ve známé bance Goldman Sachs. Právě díky těmto zkušenostem je schopen jednat se západními investory způsobem, který je jinak kremelským pověřencům spíše cizí.
V roce 2011 Dmitrijev přesvědčil tehdejšího prezidenta Dmitrije Medveděva, aby založil Ruský fond přímých investic – RDIF. Ten měl za cíl přitáhnout do Ruska zahraniční kapitál skrze partnerství se státem. A v tom Dmitrijev vynikal.
Zatímco po anexi Krymu v roce 2014 západní kapitál z Ruska postupně mizel, Dmitrijev rychle přesunul svoji pozornost do Perského zálivu a také do Asie. Díky těsným vazbám na vládnoucí rodiny v Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech zajistil Rusku miliardové investice.
Například Rijád v roce 2015 investoval do RDIF deset miliard dolarů. O dva roky později učinila totéž Čína. Do roku 2022 RDIF zprostředkoval zahraniční investice v Rusku ve výši více než 40 miliard dolarů v rámci stovky transakcí. Mimo diplomatické protokoly, ale s velkou efektivitou, se Kirill Dmitrijev stal hlavním prostředníkem mezi Moskvou a klíčovými hráči Blízkého východu. Jeho kontakty v regionu mu následně otevřely dveře i k americkým republikánům, včetně lidí z okruhu Donalda Trumpa.
Rodinné vazby na Putina
Za jeho vlivem přitom nestojí jen obchodní úspěchy. Kirill Dmitrijev je také součástí užšího okruhu lidí kolem Vladimira Putina. Jeho manželka Natalia Popova je spojována s mladší dcerou ruského prezidenta, Jekatěrinou Tichonovovou. Popova, dříve televizní moderátorka a modelka, je místopředsedkyní technologické nadace Innopraktika, kterou Tichonovová založila. Dmitrijev se objevil také ve vedení petrochemické společnosti, kde působil manžel Putinovy dcery. I to vysvětluje jeho výsadní postavení – a důvěru, kterou v něj Kreml vkládá.
Zároveň však není bez kontroverzí. Americké ministerstvo financí na Dmitrijeva v roce 2022 uvalilo sankce, spolu s celým RDIF, kvůli jeho napojení na Putinův režim a snahám získávat zahraniční kapitál ve prospěch ruského státu. V době pandemie vedl Dmitrijev kremelskou kampaň kolem vakcíny Sputnik V a byl jedním z hlavních propagátorů myšlenky „vakcinační diplomacie“. Podle některých informací se dokonce pokusil navrhnout ruské výzkumníky na Nobelovu cenu. V očích Kremlu tak postupně získal status „muže pro všechno“ – od pandemie přes investice až po jednání s USA.
Dmitrijev je popisován jako perfekcionista s tvrdým manažerským stylem. Bývalí zaměstnanci ho popisují jako náročného šéfa, který od svého týmu vyžadoval výkon odpovídající nejdrsnějším standardům Wall Street.
Dnes, jako zvláštní vyslanec pro investice, hraje Kirill Dmitrijev klíčovou roli ve snaze Kremlu přetavit stagnující mírová jednání v obchodní příležitosti. A právě v tom může být jeho síla – umí mluvit jazykem, kterému Trump i jeho lidé rozumí. Když v únoru navštívil Washington, bylo to vůbec poprvé od ruské invaze, kdy do Spojených států dorazil vysoce postavený představitel z Moskvy jednat osobně.
