Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.
Schválené změny posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která už dříve ohlásila, že je připravena změny vetovat a vrátit sněmovně k opětovnému projednání. Strany vládní koalice již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica mají ovšem v parlamentu dostatek hlasů také na prolomení případného veta hlavy státu.
Ficův kabinet prosazuje snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrácení promlčecích lhůt trestných činů či zrušení elitního útvaru prokuratury. Potřebu těchto změn vláda zdůvodňuje nastavením trestním sazeb na evropskou úroveň a podjatostí elitní speciální prokuratury. Představitelé kabinetu tvrdí, že tento úřad se stal v předchozím volebním období nástrojem tehdejší vlády na pronásledování opozice, ve které byl také Ficův Smer.
Dohled prokuratury nad aférami Smeru
Podle opozice je ale ve skutečnosti cílem předlohy dosáhnout beztrestnosti pro stíhané lidi, kteří jsou blízcí vládním stranám. Elitní útvar prokuratury vykonává dozor také nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Ficova Smeru, ve kterých bylo obviněno nebo již odsouzeno několik desítek lidí. Mezi nimi jsou kromě jiných soudci, podnikatelé, někdejší vedení a pracovníci různých institucí včetně bezpečnostních složek státu.
V korupční kauze je obviněn místopředseda parlamentu za Smer Peter Žiga. Osmiletý trest vězení za korupci si už odpykává bývalý šéf speciální prokuratury Dušan Kováčik. Zmíněné případy začala policie vyšetřovat v uplynulých několika letech, kdy byl Smer v opozici. Fico vyšetřování kauz zpochybňoval a zastal se například Kováčika.
Slovenská média dříve uvedla, že zákon způsobí promlčení stíhání mimo jiné ve sledovaných případech, ve kterých čelí obvinění či obžalobě spoluzakladatel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák či guvernér slovenské centrální banky a bývalý ministr financí za Smer Peter Kažimír. To by znamenalo, že jejich stíhání bude muset být zastaveno.
Na soudní proces čeká také obžalovaný bývalý policejní prezident a nyní poslanec Smeru Tibor Gašpar, kterému podle opozice novela trestního zákoníku rovněž pomůže. Právě Gašpar na poslední chvíli předložil své další pozměňovací návrhy k vládnímu materiálu, jimiž chtěl prosadit například zpřísnění trestů mimo jiné za podvody s penězi Evropské unie či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu.
Jeho návrh na rozdíl od vládního materiálu už nepočítal s tím, že by soudy měly přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody. Naopak zvýšit by se měla ochrana soudců před stíháním v případě, že jsou podezřelí ze svévolného rozhodování.
Plány nové slovenské vlády znepokojily i unijní instituce. Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil kvůli chystaným změnám vůči Slovensku kritickou rezoluci.
Vládní koalici kvůli obstrukci opozice nevyšel plán zrušit speciální prokuraturu už k polovině ledna. Nově počítá s březnovým termínem. Kvůli opozičním obstrukcím vládní většina omezila délku parlamentní rozpravy v prvním i ve druhém čtení. Opozice na protest proti změnám v trestním právu svolává od prosince demonstrace, kterých se opakovaně účastnily tisíce lidí.
Personální „čistky“
Připravované změny v trestním právu vyvolaly největší kritiku ze všech opatření nynější Ficovy vlády, která je v úřadu už více než čtvrt roku. Nová vládní koalice po svém nástupu do úřadu loni v říjnu například zastavila poskytování státní vojenské pomoci Ukrajině.
Provedla také rozsáhlé personální výměny v úřadech a dalších institucích, prosadila zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, dále opětovné zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení druhého důchodového pilíře ve prospěch státního penzijního systému. Pobíratelům různých typů důchodů zase vyplatila mimořádný příspěvek a zavedla částečné kompenzace zvýšených splátek hypotečních úvěrů po nárůstu úrokových sazeb.
