Komerční prezentace Aktual.: 4.12.2025 10:19
Bratislava – Slovenský parlament dnes začal v klíčovém druhém čtení jednat o návrhu vlády zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho novou institucí se širšími kompetencemi. Výhrady k předloze už vyjádřila Evropská komise a také slovenský generální prokurátor. Podle slovenské opozice chce kabinet premiéra Roberta Fica ovládnout další úřad, se kterým se dříve dostalo do sporu ministerstvo vnitra.
Zatím není zřejmé, kdy bude sněmovna o předloze hlasovat. Do prvního ze dvou kol rozpravy se přihlásily čtyři desítky poslanců.
„Zákon je o tom, koho má stát chránit. Zda oběti trestných činů a poctivé oznamovatele, nebo ty, kdo si z ochrany udělali brnění před vlastní zodpovědností. O žádné mstě není řeč,“ řekl před poslanci při zdůvodnění návrhu zákona ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Ministr v minulosti bez souhlasu úřadu postavil mimo službu skupinu stíhaných elitních policistů, kteří získali postavení whistleblowera. Za to podle tisku dostalo ministerstvo pokuty, kvůli kterým se s úřadem soudí. Šutaj Eštok nyní tvrdí, že právě v tomto případě byl systém ochrany zneužitý. Současně odmítl výtky opozice, že cílem vlády je politicky ovládnout novou instituci.
Předloha počítá mimo jiné s posílením práv zaměstnavatele. Ten by nově měl mít možnost žádat o přezkoumaní ochrany poskytnuté jeho pracovníkovi, jenž například upozornil na korupci nebo jiné nekalé jednání a který získal ochranu jako whistleblower. O návrhu, který vláda schválila před necelými dvěma týdny, jedná slovenský parlament ve zrychleném režimu. Nová instituce jako nástupce zrušeného úřadu by zase měla převzít od ministerstva spravedlnosti kompetence v oblasti odškodňování obětí trestných činů.
Podle Šutaje Eštoka o změnách ochrany whistleblowerů Bratislava diskutuje s Evropskou komisí. Její mluvčí minulý týden uvedl, že návrh vyvolává vážné obavy v souvislosti s právem Evropské unie.
Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka dříve upozornil na rozpor vládního návrhu s příslušnou unijní směrnicí, předloha podle něj patrně není v souladu ani se slovenskou ústavou. Slovenská opozice tvrdí, že chystané změny jsou projevem msty od nynější vlády. Ta už v minulosti prosadila změny zákonů, které jí umožnily vyměnit vedení některých institucí, včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu.
