Aktual.: 1.02.2025 09:50
Bratislava – Slovensko se za současné vlády premiéra Roberta Fica dostalo v Evropské unii do kouta a partneři ho pouze trpí, řekl ČTK bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, jehož druhá vláda v roce 2004 Slovensko do EU dovedla. Samotný evropský blok pak podle Dzurindy stojí na křižovatce a musí se rozhodnout, zda změní podobu vlastního fungování a bude důležitým hráčem ve světové politice.
„Slovensko se posunulo v EU zcela na okraj, do kouta. Slovensko se stává méně významným, náš názor nikoho nezajímá,“ řekl Dzurinda. Někdejší politik a diplomat je od prosince 2013 prezidentem Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, bruselského think-tanku Evropské lidové strany.
Slovensko a také Maďarsko, které spojuje například odmítavý názor na vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině bránící se od roku 2022 ruské vojenské invazi, se podle Dzurindy dostaly v EU do stavu, že jsou ostatními státy pouze trpěny.
Současné postavení Slovenska v EU Dzurinda připisuje politice čtyřnásobného premiéra Fica. „Nikdy jsem o Ficovi neměl vysoké mínění. Změnil se, ale nikoliv k lepšímu. Jediné, co ho zajímá, je, aby si chránil svůj zadek a aby zůstal u moci. Vládne nám hochštapler, oportunista, populista,“ uvedl Dzurinda, který 4. února oslaví sedmdesátiny.
Podle něj se Fico svými spornými kroky a výroky v zahraniční politice snaží odpoutat pozornost od domácích problémů a zároveň hledá agendu pro další parlamentní volby a svou politickou budoucnost.
Dzurinda, který byl nejen premiérem, ale v letech 2010 až 2012 také šéfem slovenské diplomacie, kritizoval Fica za jeho prosincovou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Ta na Slovensku vyvolala vlnu občanských manifestací za proevropské směřování země, jejich organizátoři vyzvali Fica k odchodu z čela vlády.
„To, že Fico jednal s vrahem, tyranem, s politikem, který prosazuje genocidu na Ukrajině, je hanebné,“ řekl Dzurinda o schůzce slovenského premiéra s ruským prezidentem.
Slovensko po nástupu prvního Dzurindova kabinetu do úřadu v roce 1998 začalo dohánět své sousedy v procesu integrace do struktur EU a NATO. Zaostalo za vlády Vladimíra Mečiara, kdy Bratislava čelila výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie.
Návrat republikána Donalda Trumpa do Bílého domu považuje Dzurinda za budíček pro EU. „My jsme už opakovaně slyšeli takové budíčky, ale asi byly příliš jemné a zdvořilé. Trumpův budíček je poměrně hlasitý a poměrně brutální. Američan od nás očekává, že budeme rovnocenným partnerem, dokážeme některé věci vyřešit sami a že Ukrajina bude hlavně evropská výzva,“ řekl expremiér.
EU podle něj stojí na křižovatce a stojí před rozhodnutím, zda dokončí proces integrace do podoby politické unie, nebo se bude dál potácet a „světoví lídři si z ní budou dělat srandu“.
„Bojíme se svěřit unijním institucím společné kompetence, ve kterých si nedokáže pomoci nejen sama slovenská vláda, nejenom česká vláda, ale ani Němci, Francouzi, Italové. Zahraniční politika, obrana, imigrace a některé další. V tomto okamžiku zdůrazňuji hlavně bezpečnost a společnou obranu,“ uvedl Dzurinda.
Současně ovšem prosazuje zachování výlučných pravomocí členských zemí EU v některých záležitostech. „Není třeba omezovat člověka v kompetencích, se kterými si vystačí sám. Nepotřebuji nikoho kromě mé rodiny, aby formovala světonázor, hodnotovou skálu mých děti, dokonce si vyprošuji, aby mi do toho někdo zasahoval,“ řekl. Dodal, že takzvaní „eurohujeři“ by měli rezignovat na snahy, aby EU zasahovala do vzdělávacího systému, kulturních, etických, náboženských otázek a práv menšin v členských státech EU.
