Komerční prezentace Aktual.: 19.03.2026 13:37
Bratislava/Brusel – Na Slovensku dnes začalo platit nařízení o omezení prodeje nafty u čerpacích stanic a o dvojích cenách tohoto paliva. Středeční rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič ČTK řekl, že vyhláška ministerstva o stanovení ceny nafty pro vozidla ze zahraničí začne platit až v příštích dnech.
Vláda přijala uvedené opatření v souvislosti s vyhlášeným stavem ropné nouze po lednovém přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Podle vládních politiků řidiči z Polska začali hromadně tankovat na Slovensku levnější naftu.
Nová pravidla počítají s tím, že slovenské čerpací stanice umožní řidičům koupit naftu jen do palivové nádrže vozidla a do jednoho kanystru s objemem maximálně deset litrů. Zároveň při jednom tankování lze koupit naftu nanejvýš ze 400 eur (9790 Kč), což odpovídá více než 200 litrům tohoto paliva. Omezení se nevztahuje například na vozidla slovenské policie, armády či záchranných složek. Slovensko také zakázalo vývoz nafty do zahraničí.
Součástí vládního nařízení není cena nafty, kterou mají platit řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Podle usnesení vlády tuto cenu stanoví ministerstvo financí jako průměr cen nafty v Rakousku, Česku a Polsku, kde je toto palivo dražší než na Slovensku. Ministerstvo k tomu využije pravidelně aktualizované údaje o cenách paliv od Evropské komise.
Slovenské úřady zatím nekomentovaly, zda je stanovení dvojích cen paliv v souladu s pravidly Evropské unie. Fico dříve tento týden tvrdil, že Slovensko může k takovému kroku přistoupit.
Případy faktických dvojích cen vyvolávají kritiku. Soudní dvůr Evropské unie dal v roce 2019 za pravdu Rakousku, které se ohradilo proti plánu Německa na zpoplatnění dálnic, a chystané německé mýtné označil za diskriminační. Německo chtělo zavést mýtné pro všechny řidiče, těm německým ale spolková republika slíbila o stejnou částku snížit daň z motorových vozidel, čímž by ve výsledku za dálnice platili jen cizinci.
Vyšší cenu nafty u slovenských čerpacích stanic by v případě Slovenska měli platit také Slováci, kteří přijedou na čerpací stanici s vozidlem registrovaným mimo Slovensko. Mnoho Slováků se v minulosti přestěhovalo například do Česka, Rakouska či Maďarska a část z nich dojíždí za prací na Slovensko. Češi zase často jezdí na Slovensko například na dovolenou.
Český premiér Andrej Babiš už řekl, že slovenské rozhodnutí zavést na čerpacích stanicích dvojí ceny nafty není dobré.
Opatření pro zmírnění dopadů rostoucích cen ropy už ohlásilo několik evropských zemí. Například Maďarsko zavedlo cenové stropy u benzinu a nafty, které platí pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou.
Po prudkém zdražení ropy v reakci na začátek války na Blízkém východě ceny paliv na Slovensku stouply méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko patří v EU ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami. Ještě v únoru byly benzin i nafta u čerpacích stanic na Slovensku dražší než například v Česku.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, jež po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu začala čerpat surovinu ze státních rezerv Slovenska, opakovaně uvedla, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, je na Slovensku největším prodejcem paliv. Po výpadku dovozu ropy ropovodem Družba Slovnaft také objednal alternativní ropu, na jejíž dovoz využívá tankery a ropovod Adria. Ten začíná v Chorvatsku, jež odmítlo přepravovat ruskou ropu.
Slovenská opozice v reakci na rozhodnutí vlády zavést omezení při prodeji nafty kritizovala přístup vlády k řešení ropné krize. Podle místopředsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivana Štefunka čtyřnásobný premiér Fico všechno vsadil na ropu z Ruska, odmítal diverzifikaci zdrojů energií a Slovensko se stalo citlivým na krize.
Slovensko i Maďarsko shodně tvrdí, že Ukrajina, která se více než čtyři roky brání ruské vojenské invazi, otálí s obnovením přepravy ropy vytěžené v Rusku. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodil ruský útok. Ukrajina v úterý přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba do zmíněných dvou zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že oprava ropovodu se chýlí ke konci. Ropovod začne podle něj fungovat za měsíc až měsíc a půl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
