Roční spotřeba jehněčího masa na hlavu je sice u nás stokrát nižší než u dominantního vepřového, ale Velikonoce znamenají pro chovatele ovcí vrchol sezony, prodejní žně. Letos to může být jinak. Hrozba přenosu slintavky a kulhavky ze Slovenska do českých chovů by mohla u nás maso z nezasažených chovů zdražit nebo prodej tuzemské produkce dokonce přerušit.
„Děláme proti riziku nákazy, co se dá, ale vzhledem k tomu, že vítr dokáže přenášet virus v krajním případě možná až 300 kilometrů, nezbývá nám než se modlit, aby to sem nefouklo,“ komentuje boj se slintavkou a kulhavkou předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád.
V Maďarsku a na Slovensku, kde se slintavka rozšířila, už úřady zaznamenaly další nová ložiska. Vir, který až na výjimky nepostihuje lidský organismus a který se šíří zejména mezi skotem, prasaty a postihuje i ovce, kozy či volně žijící zvířata, se Česko snaží udržet za hranicemi.
Omezení počtu přechodů pro kamiony, dezinfekční pásy a nově i třeba zákaz vstupu do obor ve třech moravských krajích v sousedství Slovenska však nákazu jen těžko zastaví. Odborníci varují před větrem, který ale žádná vláda regulovat nedokáže.
Kilo například jehněčí kýty stojí dnes kolem 450 korun, vepřové kýty v řetězcích zhruba 170 korun, hovězího zadního ke třem stům. Míru zdražení, které by mohlo dolehnout kromě jehněčího nebo kůzlečího masa i na vepřové a hovězí, si nikdo odhadnout netroufá.
Slintavka ještě v Česku není a záleželo by i na počtu postižených chovů a utracených zvířat. To vše by ovlivnilo, kolik masa by domácí dodavatelé byli schopni na trh poslat. Nemalá část masa se také dováží, konkrétně jehněčí například z Nového Zélandu, ale omezená tuzemská nabídka by ovlivnila i cenu dovozu.
„Samozřejmě platí, že převis poptávky znamená tlak na zdražování. I bez slintavky vidíme na cenách výrobců za únor meziroční nárůst u živočišné výroby o 11,3 procenta, v případě skotu je meziroční zdražení až devatenáctiprocentní. Ale tyhle nárůsty cen na začátku celého řetězce se postupně ředí přes potravináře až do regálů obchodů, kde se tedy projevují v menší míře,“ popisuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
O zdražení v případě rozšíření slintavky nepochybuje ani agrární analytik Petr Havel. „Samozřejmě, že pokud by se slintavka dostala i k nám, ovlivnilo by to i cenu masa. A zvlášť jehněčího v souvislosti s tím, že jeho prodeje jsou významné hlavně o Velikonocích. Zásadní je, zda se podaří šíření slintavky zamezit,“ uvedl Havel.
Připomíná, že chovatelé ovcí a koz mají sezonu nastavenou právě na Velikonoce, a kdyby se slintavka zanesla i k nám, měli by hodně velký problém.
Spotřeba jehněčího je však u nás velmi nízká. Necelého půl kilogramu na osobu a rok. Oproti tomu vepřového zkonzumuje průměrný Čech ročně kolem 44 kil, hovězího necelých devět kilo a drůbežího, které by ale slintavkou postiženo nebylo, přibližně 28 kilogramů. Zdražení jehněčího by v čase Velikonoc znamenalo jediné – spotřebitelé by i v tento „beránčí“ tradiční čas přešli na vepřové nebo drůbeží.
Chovatelé ovcí dělají vše, aby se to nestalo. V Česku fungují tisíce chovatelů skotu, prasat – zejména velkochovů a dalších hospodářských zvířat. Zhruba pět tisíc je chovatelů ovcí a koz.
„Většina je na pastvě. Nebo v otevřených přístřešcích. Děláme všechna doporučená opatření. Přístup ke zvířatům doporučujeme jen zaměstnancům, a to jen při dodržení dezinfekčních pravidel. Obávám se, že na Slovensku se to určitě ještě rozšíří a virus se dostane i k nám,“ říká Konrád.
Nákaza na Slovensku je první případ rozšíření slintavky a kulhavky, který ve své blízkosti zažívá. „Poslední výskyt byl u nás někdy v 70. letech. Pamětníci vyprávěli o zavřených vesnicích, nikdo tam nesměl, ale zvířata se nevybíjela, Virus se nechal projít. Ale dneska je to problém a nákazu máme za humny,“ varuje Konrád.
