Události: Slevy u daňových poplatníků (zdroj: ČT24)
Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.
Základní sleva na poplatníka dnes dělá pro drtivou většinu zaměstnanců a živnostníků 2570 korun měsíčně. A už tři roky se nezměnila.
Vládní strany se přitom před třemi lety při podpisu koaliční smlouvy zavázaly, že budou tuto daňovou úlevu pravidelně zvyšovat. Slib pak zopakovaly i v programovém prohlášení. Teď ale někteří koaliční lídři přiznávají, že závazek nedodrží. Podle nich na to nejsou peníze ani čas.
„Psali jsme to v období, kdy jsme nevěděli, jaké přijdou vnější šoky, které měly negativní dopad na evropskou, ale i českou ekonomiku včetně vysoké inflace a vysokých cen energií. Není pro to prostor,“ uvedl Stanjura.
„My jsme také neslibovali, že budeme 150 miliardami korun sanovat energetickou krizi jak českým domácnostem, tak českému průmyslu, a museli jsme tak učinit. Ne zaviněním vlády, ale vnějšími okolnostmi, jako je například válka na Ukrajině, s tím související uprchlická vlna, energetická krize a vysoká inflace,“ poznamenala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Třeba lidovci nebo hnutí STAN přitom tvrdí, že by ještě chtěli slib prosadit, protože by pomohl lidem pracujícím za podprůměrný příjem. Současně tyto strany připouštějí, že na prosazení závazku teď nemají sílu.
„Máme to v programovém prohlášení vlády. Já bych chtěl, aby se tato věc prosadila,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Potřebujeme tuto skupinu lidí vyvázat z té snahy dostat se do šedé ekonomiky, pracovat načerno, brát spíš dávky,“ míní předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Stanjura: Není to reálné
Podle Stanjury to příliš reálné není. „Vidíme zablokovanou sněmovnu, vlastně každý týden zejména hnutí ANO blokuje jednání,“ podotkl.
Poslanci naposledy schvalovali zvýšení daňové slevy na poplatníka v roce 2020. Tehdy rozhodli, že od roku 2021 sleva vzroste o 250 korun měsíčně. A o stejnou částku pak i od roku 2022. Měsíční daňová sleva je tak dnes o 500 korun vyšší než před pěti lety.
Podle části opozice to ale nestačí, protože při jejím zmrazení a každoročním zvyšování průměrných mezd pomalu roste i daň, kterou lidé z každé vydělané koruny odvedou. A to třeba podle SPD a Pirátů dopadá hlavně na chudší zaměstnance a živnostníky.
„Zvýšení základní daňové slevy na poplatníka pomůže hlavně těm nízkopříjmovým skupinám,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je to věc, která dlouhodobě není valorizovaná, stejně jako rodičovský příspěvek.
Peníze by chyběly v rozpočtu, zní od ANO
Hnutí ANO naopak připouští, že každý citelnější růst slevy na poplatníka znamená další mnohamiliardový výpadek ze zadluženého státního rozpočtu. „Nebudu teď hned slibovat, že pokud budeme vládnout, že okamžitě budeme snižovat daně. Nejdřív se vrátíme k tomu, že je začneme zase řádně vybírat,“ uvedla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
Zaměstnancům stát zohledňuje slevu na poplatníka každý měsíc, živnostníkům pak jednou ročně při daňovém přiznání. Základní daňová sleva na poplatníka je pro státní rozpočet významnou položkou. Zaměstnancům a podnikatelům díky ní ročně zůstane 160 miliard korun. I proto je každý růst slevy na poplatníka pro stát poměrně nákladný. Třeba při posledním zvýšení slevy před třemi lety o 250 korun stát celkem lidem ročně ulevil na daních o více než dvanáct miliard.
Částku 2570 korun měsíčně si může z daní odečíst člověk, jehož měsíční hrubý výdělek dosahuje výše alespoň 17 150 korun měsíčně. Třeba lidé pracující na částečný úvazek za nižší mzdu si odečítají o něco méně.
