SLEDUJTE: Rakev s tělem Navalného je na cestě na hřbitov

Navalného tým zveřejnil fotografii z chrámu s otevřenou rakví.

Na místě u chrámu byla policie i tisíce podporovatelů, napsala agentura AFP, lidé skandovali politikovo jméno. Ruští policisté postavili v okolí chrámu ohrazení, místo sledovali kamery a přijely vozy na převoz zatčených. Navalnyj zemřel podle tvrzení ruských úřadů v únoru v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mnoholetý trest, který byl podle něj i jeho podporovatelů politicky motivovaný.

Navalného spolupracovníci ve čtvrtek vyzvali lidi, kterým záleželo na jeho politické práci, aby přišli. Počítají však s tím, že bezpečnostní složky se v tom truchlícím budou snažit zabránit.

Spolupracovníci zemřelého politika tvrdí, že u kostela už stojí kilometrová fronta lidí. Podle opozičního webu Meduza, který se odvolává na odhady médií, se u chrámu shromáždila asi tisícovka lidí. „Myslím, že je tu víc než tisíc lidí, možná dva tisíce, tři tisíce lidí, tomu odpovídá i policejní přítomnost,“ doplnil krátce po poledni přímo z místa zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Ruští policisté postavili na cestě od stanice moskevského metra ke kostelu ohrazení a v blízkosti nainstalovali kamery. K chrámu už také přijíždějí vozy pro přepravu zatčených, píše opoziční server Mediazona. Na Borisovském hřbitově, kde bude politik pohřben, jsou také policejní hlídky.

„Zatím k zásahům policie vůči lidem nedošlo, neviděl jsem, že by někoho zatýkali,“ dodal Rožánek. Na místě jsou podle něj ale i příslušníci ruské gardy a speciální zásahové jednotky OMON.

V okolí kostela podle reportéra Mediazony dochází k výpadkům internetu: odeslání zprávy v sociální síti Telegram trvá několik minut, mapová aplikace nefunguje vůbec. „Síť padá a neustále kolísá,“ potvrdil z místa zpravodaj ČT Rožánek.

Už ve čtvrtek novináři zaznamenali, že u kostela dělníci montovali anténu, o které tvrdili, že je určena pro speciální služby. „To nezávisí na nás,“ odpověděl jeden z pracovníků na otázku, zda zařízení bude rušit mobilní spojení. V chrámu bude platit zákaz pořizování obrazového i zvukového záznamu.

„Chrám je prakticky obklíčen, policie je i na stanicích metra. Není jasné, zda místo zcela neuzavře, a zda se tam někdo kromě rodiny dostane,“ uvedla ve vysílání ČT24 novinářka Petra Procházková. I proto portál Meduza vyzval zájemce, aby vyrazili na obřad v předstihu a vydal řadu doporučení, jak se při ceremonii chovat, aby se vyhnuli zatčení.

Podle Procházkové se úřady snaží lidi odstrašit, aby na Navalného pohřeb nechodili. Například studentům univerzit vyhrožovali, že pokud se pohřbu zúčastní, mohou být vyhozeni ze školy. Kamery byly nainstalovány dokonce i nad oltář v kostele, aby bylo vidět, kdo přistupuje k rakvi.

Kreml v pátek varoval před postihem za nepovolená shromáždění. Poskytnout zhodnocení Navalného jako politika mluvčí odmítl. Dodal, že nemá co říci Navalného rodině, napsala agentura Reuters.

Průtahy s vydáním těla a komplikované přípravy obřadu

Poslední rozloučení mělo začít ve 12 hodin SEČ. Navalného mluvčí Kira Jarmyšová dopoledne upozornila na průtahy s vydáním těla Navalného. „Alexejovo tělo je předáno příbuzným a pohřební vůz s ním brzy zamíří do chrámu,“ uvedla krátce před 11:00 SEČ Jarmyšová. Zhruba půl hodiny předtím napsala, že Navalného příbuzní dorazili do márnice už v 10:00 místního času (8:00 SEČ), tělo jim ale ruské úřady dlouho nevydávaly. Je podle ní proto možné, že se pieta o něco opozdí. Cesta z márnice k chrámu Ikony Matky Boží trvala zhruba hodinu.

Také předchozí přípravy pohřbu provázely komplikace. Navalného tým uvedl, že problémy měl s nalezením místa pohřbu, ve čtvrtek zase vyšlo najevo, že kvůli výhrůžkám žádná z pohřebních služeb není ochotná převézt politikovo tělo na ceremonii.

K místu pohřbu dorazili i diplomaté USA a zemí EU, zúčastní se i současný vedoucí českého velvyslanectví v Moskvě Jiří Čistecký. Na obřad přijeli i politici Jekatěrina Dulcovová a Boris Naděždin, kterým ruské úřady znemožnily ucházet se o úřad hlavy státu.

Navalnyj upozorňoval například na korupci v řadách představitelů současného režimu v čele s prezidentem Vladimirem Putinem. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty dva a půl roku, devět let a devatenáct let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. Jeho spolupracovníci tvrdí, že ho Putin nechal zabít.