„Zatím ten konflikt nemá povahu systémových válek, jako byla první nebo druhá světová válka… nicméně vidíme řadu krizí, které jsou propojené… a ten velmi nestabilní svět připravuje živnou půdu pro konflikt ještě širšího charakteru,“ říká Michal Smetana.
Podle něj je klíčové, že konflikt na Blízkém východě už dávno není izolovaný. Vedle Spojených států a Izraele se do něj nepřímo zapojují další velmoci. „Vidíme tam Rusko, které poskytuje Iránu zpravodajské informace… a zároveň je to důležitý konflikt v kontextu Číny,“ popisuje. Upozorňuje, že americké angažmá oslabuje jejich pozici jinde ve světě: „Spojené státy v tomto konfliktu spotřebovávají obrovské množství precizní munice, kterou plánovaly mít připravenou mimo jiné pro případný konflikt v Indo-Pacifiku.“
USA oslabily důvěru v NATO
Role Spojených států je podle Smetany zásadní nejen vojensky, ale i politicky. Kritizuje rozhodnutí opustit diplomatickou cestu a upozorňuje na širší dopady americké politiky na spojence. „Ten konflikt by neprobíhal tímto způsobem, pokud by se Spojené státy nerozhodly přerušit diplomatickou cestu a využít síly,“ říká a dodává, že současná americká administrativa přispívá k „rozpadu aliančních vazeb“ i oslabení důvěry v NATO.
V kontextu globální bezpečnosti Smetana varuje také před erozí jaderného řádu. Konec dohody New START označuje za symbolický zlom: „Byla to poslední smlouva kontroly zbrojení, která limitovala jaderné arzenály obou velmocí.“ Současně upozorňuje na rychlé zbrojení Číny, která „rapidně zvyšuje svůj jaderný arzenál“ a směřuje k paritě s USA a Ruskem.
Jaderné odstrašení přitom zůstává klíčovým prvkem mezinárodní politiky, ale i zdrojem nejistoty. „Jaderné odstrašování je postaveno nejen na kapacitách, ale i na víře, že je stát skutečně použije,“ vysvětluje Smetana. Právě oslabení důvěry v americké závazky podle něj nutí Evropu přemýšlet o posílení vlastních kapacit. V kombinaci s konflikty na Blízkém východě, válkou na Ukrajině a rostoucím soupeřením velmocí tak svět podle něj vstupuje do období, které je „velmi těžké“ a plné rizika další eskalace.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:06 – 02:39 Úvod ke globální nestabilitě a rozpadu mezinárodního řádu, diskuse o možnosti třetí světové války a erozi základních pravidel mezinárodní politiky.
02:39 – 04:11 Eskalace blízkovýchodního konfliktu a zapojení globálních mocností, účast USA, Izraele, Ruska a Číny v konfliktu, dopady na ekonomické zájmy a spotřebu vojenských zdrojů USA.
04:11 – 09:04 Odpovědnost USA, krize NATO a strategické zisky Ruska, kritická role USA, Trumpova administrativa, oslabení Severoatlantické aliance a benefity Ruska z konfliktu (zvýšené ceny ropy, oslabení sankcí, spotřeba munice).
09:04 – 14:26 Dopady konfliktu na arabské země a diplomatické posuny, problémy arabských států, přehodnocování vztahů s USA, mediace ze strany Ruska a Číny, role Číny v Hormuzském průlivu a íránské hrozby vůči Ukrajině.
14:26 – 19:14 Kolaps jaderných smluv a globální jaderné zbrojení, konec smlouvy New START, rapidní expanze čínského jaderného arzenálu (tzv. „třítělesný problém“) a ruské jaderné hrozby ovlivňující západní strategii.
19:14 – 22:16 Chyba jaderné dohody s Íránem a severokorejský precedens, zrušení dohody s Íránem jako strategická chyba, rozvoj íránského jaderného programu, motivace režimů k získání jaderných zbraní a severokorejské testy.
22:16 – 28:08 Evropská bezpečnost, jaderný deštník a obranné výdaje, debata o francouzském jaderném deštníku („předsunuté odstrašován“), potřeba budování konvenčních kapacit Evropy a diskuse o výdajích na obranu v Česku.
