
Rusko utržilo od začátku války na Ukrajině přes 800 miliard eur z vývozu fosilních paliv. Vybudovalo flotilu starých tankerů bez pojištění plujících pod cizími vlajkami, z nichž asi třetina pochází od západních firem. Skryté finanční sítě, jež umožňují Rusku obcházet ropné sankce, odhalila platforma investigativních novinářů Follow the Money, která získala v říjnu Cenu Daphne Caruanové Galiziové.
Ještě na začátku ruské války na Ukrajině využívalo Rusko na přepravu ropy běžně plavidla vlastněná západními firmami. Cenový strop ropy stanovený G7 z roku 2022 donutil Rusko hledat alternativy. Aby udrželo svůj obchod s fosilními palivy, muselo rychle vybudovat novou flotilu.
Platforma Follow the Money ve spolupráci s 13 zpravodajskými redakcemi a 40 novináři odhalila, že asi třetina těchto lodí, konkrétně 230, pochází od západních firem, které si tak vydělaly přes šest miliard dolarů prodejem svých starých tankerů.
„Od začátku války jsme sledovali sankce v různých oblastech a měli jsme také projekt zaměřený na dění v Severním moři, takže jsme se zaměřili i na tankery. Viděli jsme, že existují rezavé lodě přepravující ruskou ropu. Ptali jsme se, jak se tyto lodě dostaly do stínových flotil, odkud pocházejí a kdo je stínové flotile prodal,“ popsala pro HlídacíPes.org Birte Scholausová, zástupkyně šéfredaktorky platformy Follow the Money.
„Věděli jsme, že na ruskou ropu jsou uvaleny sankce a že se Rusko snaží těmto sankcím vyhnout, protože potřebuje peníze. Příjmy z energetického sektoru tvoří jednu z největších částí jejich příjmů. Potřebovalo vyřešit nedostatek plavidel. Námořní průmysl je velmi mezinárodní, takže jsme předpokládali, že by nějak mohly být zapojeny i některé západní společnosti. Ale to, že více než třetina plavidel stínové flotily pochází od západních majitelů lodí, bylo docela překvapivé,“ přiznala Birte Scholausová.
Většinu plavidel prodaly flotile řecké společnosti. „Informace, které jsme mohli získat, byly zprávy makléřů. Takže jsme věděli, za jaké ceny tyto lodě firmy koupily před pár lety a za jaké ceny je pak prodaly. A viděli jsme, že celkově prodejem těchto plavidel vydělaly šest miliard dolarů.“
Pracovníky dodávají ukrajinské firmy
Novináři později odhalili ještě jedno překvapivé zjištění. „Také jsme se ptali, kdo na těchto plavidlech pracuje. Někteří kolegové se zaměřili na crewingové společnosti, které nabírají pracovníky, kteří na těchto plavidlech pracují, a to za poměrně těžkých okolností. Zjistili jsme, že mnoho těchto společností působí z Ukrajiny. Ukrajinské společnosti tedy nabírají lidi pracující na plavidlech přepravujících ruskou ropu, která pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. To bylo pro nás celkem bizarní zjištění,“ konstatuje Scholausová.
Konkrétně novináři odhalili dvacet crewingových agentur pracujících pro stínovou flotilu sídlících na Ukrajině. Osm agentur působí v Evropské unii i přesto, že EU na stínovou flotilu uvalila sankce.
Novináři to zjistili tak, že mapovali vazby mezi členy posádky šedesáti plavidel stínové flotily a různými firmami v evropských zemích.
Bez pojištění, pod falešnou vlajkou
Vyšetřování také poukázalo na to, že plavidla stínové flotily nejsou pojištěna a jsou ve špatném stavu, takže riziko vzniku ekologických katastrof je vysoké.
„Například v Indii už k tomu došlo. A pokud se něco stane, vzniklé škody, které jsou velmi nákladné, musí zaplatit země, v jejíchž vodách k nehodě došlo, jelikož tankery stínové flotily plují bez pojištění,“ podotýká Birte Scholausová.
Novináři byli také svědky toho, že probíhají i překládky z lodi na loď na moři, což je rovněž riziko z hlediska možného vzniku ekologických katastrof.
Tankery ale nevlastní přímo Rusko. „Plavidla jsou ve vlastnictví společností se sídlem v Hong-Kongu, na Seychelách, v Indii atd., Rusko je pouze používá. Plují také pod falešnými vlajkami, během plavby vlajky mění, takže je velmi těžké je vystopovat,“ přiznává novinářka. Týmu se to podařilo jen díky práci špičkových datových novinářů.
Kam ruská ropa míří, by podle novinářky mělo být předmětem dalších investigací. „Tyto lodě nemají povolení kotvit v evropských přístavech, máme signály, že často plují do Číny a do Indie, ale to ještě nebylo předmětem našeho vyšetřování. Stejně tak by bylo dobré sledovat, kam míří nafta dále z těchto zemí.“
Stínových 69 procent ruské ropy
Navzdory sankcím zůstává ropný byznys pro Rusko i nadále lukrativní. Ačkoli země v roce 2024 vyvezla méně ropy než v předchozím roce, podle Mezinárodní energetické agentury se celkové příjmy z exportu ropy a ropných produktů ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o dvě procenta a dosáhly 192 miliard dolarů.
Nejnižší měsíční příjmy z vývozu fosilních paliv od začátku invaze na Ukrajinu zaznamenalo Rusko letos v září. Šlo meziměsíčně o pokles o čtyři procenta na 546 milionů eur denně. Vyplývá to z monitoringu výzkumného institutu CREA.
Meziroční pokles příjmů Ruska z ropy a plynu byl v září 26 procent. Dodávky ruského plynu do Evropy přes TurkStream ale letos meziročně vzrostly o sedm procent. V prvních třech čtvrtletích roku 2025 bylo dodáno 13,8 miliardy metrů krychlových.
Stínové tankery dodaly v září 69 procent ruského vývozu ropy, což představuje meziměsíční nárůst o šest procent. V září nejméně 18 ruských stínových tankerů použilo falešnou vlajku při přepravě ruské ropy po celém světě a 14 z nich přitom proplouvalo evropskými vodami.
Článek byl zveřejněn ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org.
Cena Daphne byla letos udělena popáté
- Na vítězném projektu platformy Follow the Money (Nizozemsko) se podílela média De Tijd (Belgie), Süddeutsche Zeitung (Německo), WDR (Německo), NDR (Německo), The Times (Spojené království), SourceMaterial (Spojené království), IRPIMedia (Itálie), OCCRP, NRK (Norsko), Danwatch (Dánsko), Solomon (Řecko), Inside Story (Řecko) a Dialogue Earth.
- Cena Daphne Caruanové Galiziové je podporovaná Evropským parlamentem a byla letos udělena popáté. Vzdává čest maltské investigativní novinářce Daphne Caruanové Galiziové, která byla 16. října 2017 zavražděna. Zemřela při výbuchu bomby nastražené v jejím autě.
- Daphne Caruanová Galiziová se ve svých reportážích zabývala korupcí, praním peněz, organizovanou trestnou činností, prodejem občanství a zapletením maltské vlády do kauzy Panama Papers. Čelila kvůli tomu pronásledování, výhrůžkám a více než 40 šikanózním žalobám.


