Foto: Profimedia.cz
„V Mariupolu už nežiju, moje bydlení je zničené. Teď jsem tam byl jenom navštívit příbuzné,“ napsal reportérovi Aktuálně.cz Artur, na jehož profilu na jedné sociální síti se před několika dny objevila fotografie z města, které se stalo symbolem ruské okupace.
„Žije se tam lépe než během bojů, ale hůř než před válkou. Mnozí lidé, kteří se tam chtějí vrátit, navíc nejsou vpuštěni, protože nemohou dokázat, že v Mariupolu mají bydlení. Mnoho domů bylo vybombardováno a nové domy se prodávají hlavně na úvěr,“ vysvětluje Artur.
Byty se ve městě podle investigativních novinářů z Centra Dossier hromadně dostávají do stavu, kdy oficiálně nemají majitele. Proto jsou převedeny pod správu města, na začátku listopadu 2025 jich bylo téměř sedm tisíc, a seznam se každý týden rozrůstá.
Ve skutečnosti ale majitele byty mají – ruské okupační úřady však k prokázání vlastnictví vyžadují fyzickou přítomnost. To je ale pro spoustu původních majitelů náročný úkol – například přes moskevské letiště Šeremetěvo se podle prohlášení ruské pohraniční služby nedostane přibližně každý pátý ukrajinský občan. Zmíněné Centrum Dossier ale odhaduje, že je podíl nevpuštěných ještě vyšší, dokonce až polovina.
Podle ukrajinských aktivistů za lidská práva z Eastern Human Rights Group ale Mariupolem výčet nemovitostí, které chtějí získat Rusové na nově dobytých územích do své správy, nekončí. Na okupovaných územích je podle nich přibližně 850 tisíc nemovitostí, kterým hrozí konfiskace.
Proč Rusové takový počet domů potřebují? Při dobývání jich tisíce zničili a teď by chtěli, aby noví obyvatelé těchto území měli kde bydlet. Navíc staví nové byty a plánují je přidělovat policii, ministerstvu pro mimořádné situace, vojenskému personálu a „veteránům speciálních vojenských jednotek“. Což je paradoxní, protože právě někteří z nich ostatní domy nejspíš ničili.
Mariupol se stal symbolem ukrajinského utrpení, Rusové i nejspíš proto chtěli město co nejdříve opravit. Dokonce plánovali, že bude zcela opravené už letos, ovšem podle nezávislého serveru Bumaga se tak při současném tempu výstavby stane nejdřív v roce 2043.
86 dní brutálního obléhání
Ruská armáda se po začátku války v únoru 2022 k Mariupolu rychle přiblížila a přístavní město na břehu Azovského moře pak 86 dní brutálně obléhala. Nakonec nad městem převzala kontrolu. Organizace Human Rights Watch pak uvedla, že bombardování zabilo více než 8000 lidí s tím, že údaj je nejspíš výrazně podhodnocený. Podle odhadů OSN bylo v Mariupolu během ruských útoků poškozeno nebo zničeno na 90 procent obytných budov a z předválečných 430 tisíc obyvatel bylo nuceno uprchnout přibližně 350 tisíc lidí.
Symbolem katastrofy se pak stalo městské divadlo. Když na něj 16. března 2022 Rusové shodili silnou bombu, uvnitř se podle odhadů nacházelo asi 1300 lidí. Na dlažbě náměstí před divadlem byl přitom obří nápis „Děti“, který upozorňoval případné útočníky, že budova slouží jako civilní kryt. Podle pátrání agentury AP si ruský nálet vyžádal nejméně 600 obětí. Ty se Rusové snažili zakrýt i tím, že jejich těla zalili betonem a zápach rozkladu se snažili zakrýt bělidlem.
Teď se divadlo probouzí k životu, oficiální znovuotevření se podle okupačních úřadů uskuteční v prosinci, první představení se budou konat během novoročních svátků. Na nově vytvořených stránkách se o tom, co se tam dělo, nové vedení raději nezmiňuje.
Foto: Aktuálně.cz | Zdroj: The Study of War
„Události roku 2022 byly pro město i divadlo těžkou zkouškou. A opět, jak se stalo mnohokrát předtím, se divadlo znovuzrodilo spolu s Mariupolem. Na jeviště se vrátila ruská a sovětská klasika – představení založená na dílech Puškina, Čechova, Bulgakova, Vampilova a Tvardovského,“ píše se na webu.
Historik Sergej Radčenko: Ruské stíhačky ve vzdušném prostoru NATO je nutné sestřelit
Video: Aktuálně.cz
