Situace v českých školách je alarmující – duševní zdraví žáků se dlouhodobě zhoršuje a podpůrné profese, jako jsou školní psychologové nebo sociální pedagogové, zůstávají bez jistoty dalšího financování. Schválení novely školského zákona, která by tyto pozice ukotvila, se nebezpečně odkládá. Pokud poslanci nezačnou jednat, může dojít k nenapravitelným ztrátám v podpoře dětí.
V českém školství se schyluje k zásadnímu zlomu, který může mít dlouhodobé dopady na vzdělávací systém i psychickou pohodu tisíců žáků a učitelů. Ve chvíli, kdy školy čelí vážné krizi duševního zdraví, se podpora, kterou představují školní psychologové, sociální nebo speciální pedagogové, ocitá v ohrožení. Zásadní novela školského zákona, která by tyto pozice legislativně ukotvila a zajistila jejich financování, se v Poslanecké sněmovně vytrvale odkládá.
„Ve školách po celé zemi vládne atmosféra nejistoty, bezmoci, frustrace, zoufalství a leckde i naštvání,“ řekla Aktuálně.cz Nicola Blábolilová, náměstkyně pro komunikaci s veřejností v Asociaci sociálních pedagogů. „Lidé, kteří se dlouhodobě věnují podpoře žáků, a školy, které budují funkční poradenské týmy se školními psychology, sociálními a speciálními pedagogy, dnes nevědí, jestli za pár měsíců budou stále součástí škol,“ zdůrazňuje.
Legislativní ukotvení není náklad, ale investice
Jak uvádí analýza ministerstva školství z loňského září, návrh novely zákona nepožaduje nové prostředky z rozpočtu. Počítá se s tzv. prioritizací – tedy přesměrováním existujících prostředků tak, aby podpůrné profese byly pevnou součástí školního systému. „Indexové financování různou náročnost vzdělávání reflektuje a umožňuje zacílení financí tam, kde jsou nejvíce potřeba,“ vysvětluje Blábolilová.
Zákonodárci ale s rozhodnutím otálejí. A projekty, z nichž jsou tyto pozice nyní financovány, končí. „Některé už skončily a školy se snaží si je všemi možnými způsoby udržet s vidinou toho, že novela bude schválená a že od ledna 2026 už to bude nastaveno systémově,“ pokračuje Blábolilová. „Pokud novela neprojde včas, celý podpůrný systém a inkluze se zhroutí. A to doslova.“
Bez novely hrozí selhání systému
Dopady neschválení novely jsou podle odborníků vážné. Děti přijdou o důležité opěrné body, učitelé o klíčovou podporu. „Pokud se novela neschválí, nejenže školy o ty odborníky přijdou, ale spolu s nimi i tisíce dětí přijdou o mnohdy jediný pevný bod ve svém životě. Bez nadsázky – pokud se tohle stane, školy zažijí jedno z nejhorších období tohoto století,“ varuje Blábolilová.
Dopady zasáhnou nejen jednotlivé školy, ale celý systém prevence a péče o mládež. Podpůrné profese totiž často zachytávají děti ohrožené sociálně nebo psychicky, poskytují krizovou intervenci a spolupracují s rodinami. Bez nich se tyto děti mohou propadnout až do systému sociálně-právní ochrany.
„Učitelé ale v případě neschválení novely nebudou mít kapacitu uvedené věci řešit, místo výuky budou hasit krize, na které nemají prostor, čas ani konkrétní vzdělání, které ty pozice vyžadují,“ shrnuje Blábolilová. Důsledky by podle ní pocítili všichni – děti by přišly o bezpečný prostor a pomoc, učitelé by čelili další zátěži a rodiče by ztratili důvěru ve školu jako místo, které dokáže na problémy reagovat včas a odborně.
„Nepromarněme tuto šanci“
Téma nenechává chladnými ani organizace působící v oblasti vzdělávání a dětské podpory. V dubnu zveřejnilo sdružení EDUin ve spolupráci s dalšími subjekty (např. SOFA, Asociací sociálních pedagogů či Učitelem naživo) veřejnou výzvu poslancům a poslankyním, v níž apeluje na včasné schválení novely školského zákona.
Ve výzvě se mimo jiné píše: „Sedm z deseti dětí vykazuje známky střední či těžké deprese nebo úzkosti, 90 procent dětí se do školy netěší a mnohým chybí motivace k dalšímu vzdělávání. Novela zajistí institucionalizaci pozice školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Tyto pozice jsou klíčové pro wellbeing žáků i učitelů a podporu psychického zdraví i bezpečného prostředí v třídních a školních kolektivech, ale z důvodu problematického financování a nestability těchto pozic je jich ve školách závažný nedostatek.“
Apel rovněž připomíná, že tyto profese byly desítky let opomíjeny a teprve v posledních letech se díky evropským dotacím začaly systematicky rozvíjet. Pokud nyní stát neudělá další krok a jejich roli neukotví zákonem, mohou z českých škol nadobro zmizet.
Signatáři výzvy také podotýkají, že návrh zákona není kontroverzní, má širokou odbornou i veřejnou podporu a jeho klíčové části byly dlouhodobě konzultovány se zástupci škol a krajů. Jediným rizikem je čas.
Podpora, která funguje – ale hrozí její konec
Příklady dobré praxe ukazují, že přítomnost odborníků ve školách přináší konkrétní výsledky. Data dokumentují výrazné zlepšení situace tam, kde byly tyto pozice zavedeny. „Například na ZŠ Budišov nad Budišovkou přítomnost sociální pedagožky vedla ke snížení kázeňských přestupků i zameškaných hodin nebo i ZŠ v Ústí nad Labem, kde se také sociální pedagožce podařilo snížit vysokou absenci,“ uvádí Blábolilová. „Pracovat efektivně zde bylo možné díky mezioborové spolupráci,“ dodala.
Osud novely školského zákona je nyní v rukou poslanců a poslankyň. Třetí čtení návrhu ve sněmovně bylo několikrát odloženo, nejnověji je plánováno na 7. května. Pokud se projednání nestihne do konce volebního období, hrozí, že zákon opět spadne pod stůl – a s ním i naděje tisíců odborníků ve školách.
Nicola Blábolilová k tomu dodává: „Novela školského zákona není sporný zákon – má širokou podporu odborníků, učitelů i veřejnosti. Práce podpůrných pozic je tichá, není vidět hned, ale její dopad je naprosto zásadní. A v politickém prostředí zahlceném obstrukcemi se právě na tyto ‚neviditelné‘ věci nejčastěji zapomíná.“
