Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslavila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.
„Je to zásadní posun v celé válce,“ hodnotí dohodu komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Na druhou stranu se obává, že válka nedospěla do bodu, který potřebovali Izraelci i obyvatelé Gazy, protože hnutí Hamás nebylo zcela poraženo. „Ještě teď si diktuje podmínky, za jakých bude koho propouštět. Ještě ani teď není zřejmé, kdo všechno je ještě naživu, koho všeho má v rukou,“ prohlásil ke stavu izraelských rukojmí. „Situace se samozřejmě zásadně mění a zároveň se vlastně zásadně nezměnila,“ dodal.
90’ ČT24: Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland o situaci na Blízkém východě (zdroj: ČT24)
Fingerland připomněl, že Hamás má nadále kapacity s Izraelci bojovat. „Evidentně má stále výbušniny, střelivo, dokonce schopnost posílat rakety do Izraele. Podle některých tvrzení získává Hamás do svých řad více lidí, než kolik se Izraelcům podařilo zabít, zranit nebo zajmout,“ řekl také. Je tedy prakticky jisté, že Hamás bude nadále v Pásmu Gazy u moci, dodal.
Velkou roli v dojednání příměří měly pak podle Fingerlanda Spojené státy, kde prý mohl mít vliv i nastupující prezident Donald Trump, dále nespokojenost izraelské armády s nedostatečně stanovenými politickými cíli války a dobrá znalost izraelské společnosti ze strany Hamásu, kterému se dařilo izraelskou veřejnost díky tomu ovlivňovat.
Obě strany musely ustoupit, míní Bříza
„Je potřeba k tomu říct, že Izrael prokázal, že je schopen nějakého kompromisu a že je schopen uzavřít mír,“ podotkl pro ČT Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK. Z neochoty válku ukončit byl obviňován zejména izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Přitom on ve své podstatě (…) žádný válečný štváč nebyl, mnoho válek nevedl a k téhle byl také donucen,“ řekl.
Studio ČT24: Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK o příměří v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Podle Břízy je zjevné, že obě strany musely v zájmu uzavření příměří učinit ústupky. „Netanjahu to ještě bude muset v rámci své bezpečnostní rady prosadit tak, aby ta dohoda opravdu byla z izraelské strany naplněna,“ zmínil. Jednoduché vyjednávání nemohlo být ani ze strany Hamásu, podle Břízy chtěl bojovat „doslova a do písmene do posledního obyvatele Izraele“.
„Ostruhy“ za dojednání příměří si bude přivlastňovat Trump, podotkl Bříza s tím, že jeho brzké ujmutí se moci a silně proizraelský postoj mohly být skutečně výraznými důvody, proč Hamás svolil příměří uzavřít ještě předtím, než nastoupí do úřadu. „S tímhle úspěchem samozřejmě (Trump) půjde třeba i do rusko-ukrajinských jednání,“ dodal analytik.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co bojovníci teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských ozbrojených skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmí unesli do úzkého pobřežního pásma. Během následné války bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46 707 Palestinců a dalších 110 265 bylo zraněno, tvrdí ministerstvo zdravotnictví v Gaze spravované hnutím Hamás. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty.
