Komerční prezentace Aktualizace: 6.06.2024 18:06
Praha – Společnost na Slovensku dnes připomíná období normalizace v Československu a nezávislí novináři hrají roli disidentů. V proslovu po předání ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charty 77 to dnes řekl její letošní laureát, slovenský spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Porota Šimečkovi ocenění udělila za dlouhodobé hájení demokratických principů a za kritickou, nezávislou žurnalistiku.
Slovensko se podle novináře pod současnou vládou premiéra Roberta Fica ocitlo v dramatickém střetu východního a západního chápání moci. Vztah moci k občanské společnosti a nezávislým médiím přirovnal k Československu v 70. a 80. letech minulého století. Slovenská vláda se podle něj stejně jako tehdejší komunistický režim děsí toho, když někdo odhaluje její stále opakované lži.
Mezi ty podle Šimečky patří například to, že předchozí vláda v době pandemie koronaviru porušovala lidská práva obyvatel nebo že za útok Ruska na Ukrajinu můžou Spojené státy americké. „Pro současnou vládu je nepřítelem každý, kdo tyto lži vyvrací, je pobouřena už samotnou existencí svobodných lidí,“ řekl Šimečka.
Dodal, že za normalizace to byli disidenti, kdo měl odvahu odhalovat lži komunistické garnitury a mluvit o věcech tak, jak skutečně byly. „Reinkarnací tehdejších disidentů jsou dnes právě slovenští novináři,“ uvedl. Cena podle něj patří právě jim a každému Slovákovi, který se nenechá vládou zastrašit.
Cenu Františka Kriegla uděluje nadace od roku 1987. Vyhlašuje se každoročně 10. dubna, kdy se politik František Kriegel v roce 1908 narodil. Od roku 1990 se cena udílí za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika. Oceňováni jsou jedinci, kteří riskují vlastní postavení, kariéru a často i život, aby prosadili názory a cíle, které odpovídají humanistickým ideálům, demokracii a lidským právům a jež oni považují za správné.
František Kriegel byl jedním z nejvýznamnějších politiků pražského jara 1968 a jediným z československých politiků, který po odvlečení do Moskvy odmítl v Kremlu podepsat moskevský diktát. K dosavadním laureátům ceny patří třeba Jaroslav Šabata, Petr Pithart, Karel Kryl, Josef Vavroušek, Stanislav Milota nebo Radek Banga. Loni cenu získala překladatelka, politička a ředitelka brněnského ženského spolku Vesna Barbora Antonová.
