Evropské neziskové organizace byly z výběru Jozefa Síkely do funkce eurokomisaře pro mezinárodní partnerství zpočátku nervózní. Někdejší ministr průmyslu a obchodu vypadal spíš jako byznysový kandidát než obhájce lidských práv a demokracie. „Obavy se potom zmírnily nebo rozplynuly po slyšení v Evropském parlamentu,“ popisuje Veronika Zdrálková Grossová z organizace Člověk v tísni.
Foto: EU
Před europoslanci Síkela dokázal, že respektuje celkový rozsah portfolia, pod které spadá mimo jiné i rozvojová spolupráce. Dokonce sám zmínil, že v rámci příprav některé věci konzultoval třeba s ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, dodává v podcastu Evropa v souvislostech Zdrálková Grossová, která z Bruselu pracuje pro humanitární a rozvojovou sekci organizace.
Rozruch ze začátku vzbudil dopis Ursuly von der Leyenové určený budoucímu eurokomisaři. Šéfka Evropské komise v něm z jeho portfolia vypíchla hlavně investiční část iniciativy Global Gateway. Zredukování portfolia, které často spolupracuje s neziskovým sektorem, na čistě byznysovou část proto vyvolalo obavy.
„Na jednu stranu to všechno dává smysl. Global Gateway je jedním z hlavních nástrojů, jak budovat konkurenceschopnost Evropské unie, její nezávislost a jak si také zajistit dodávky strategických nerostných surovin. A je jasné, že kdyby Evropská unie nebyla silná sama o sobě, tak si nemůže dovolit podporovat rozvoj v méně rozvinutých částech světa,“ dodává Zdrálková Grossová.
Pro Česko by Síkelův mandát mohl být výhodou hlavně v tom, že lidem tematiku rozvojové spolupráce více přiblíží, domnívá se. „V Česku například hodně lidí chápe smysl humanitární pomoci, ale už méně lidí rozumí tomu, proč se angažujeme i v dlouhodobější spolupráci s méně rozvinutými státy. Pokud to bude dělat dobře, tak sám může nejlíp dokázat, o jak silné portfolio se ve skutečnosti jedná a jaký obrovský význam pro naši budoucnost má.“
Nejdůležitější partner
Pro Člověka v tísni je Evropská unie jedním z nejdůležitějších partnerů. Jen v loňském roce od ní na projekty organizace získala přes miliardu a půl korun. V praxi to funguje tak, že Evropská unie na základě vlastní strategie, na kterou je napojený pracovní plán a konkrétní rozpočet, sama určí, co by chtěla podpořit.
„Mohou to být třeba humanitární dodávky do Nepálu nebo budování klimatické odolnosti na Filipínách. Potom hledá realizátora aktivity a vypíše soutěž o grant,“ říká Zdrálková Grossová.
Kromě toho má ale organizace i vlastní priority, na které se chce i v příštích letech soustředit. Aktivně pomáhá na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské agresi. Velkou misi má také v Sýrii, kde začátkem prosince po desetiletích skončil režim diktátora Bašára Asada, a země zničená občanskou válkou řeší velmi nejistou budoucnost. Stále více problémů způsobují i zhoršující se dopady klimatické změny.
Jak lidská práva řeší čeští europoslanci a proč jsou Vánoce pro neziskové organizace tak důležité? Celý díl podcastu s Veronikou Zdrálkovou Grossovou z Člověka v tísni najdete ve všech podcastových aplikacích.
