Aktualizace: 30.05.2024 14:29
Brusel – Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ocenil rozhodnutí Německa zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle něj přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Síkela už před dnešním jednání v Bruselu uvedl, že Česko požaduje úplné zrušení sporného poplatku. Německý státní tajemník Sven Giegold následně oznámil, že se na zrušení poplatku již dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025.
„Opět se potvrzuje, že spolupráce na unijní úrovni nejen v oblasti energetiky posiluje všechny členské státy. Oceňuji deklarované rozhodnutí německé vlády upustit od příštího roku od poplatku, který zvýhodňoval dovoz plynu z východu na úkor plynu od našich západních spojenců,“ uvedl na sociální síti X Síkela. „Jsem přesvědčen, že německá reakce na naši iniciativu přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Je to také jasné potvrzení toho, že právě proaktivní a konstruktivní politika na evropské úrovni je tím nejúčinnějším způsobem jak dosahovat našich cílů,“ dodal.
Poplatek, který má sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, zavedlo Německo v době nedávné energetické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem německého trhu s plynem, minulý týden oznámila, že poplatek se od července ještě zvýší o více než třetinu, a to na 2,50 eura (zhruba 62 Kč) za megawatthodinu (MWh) z nynějších 1,86 eura.
Ještě před dnešním jednáním ministr Síkela rovněž zmínil, že je potřeba se také zamyslet nad tím, co udělat s penězi, které už Praha za poplatek zaplatila. Dodal, že osobně vždy dává přednost dohodám před soudy. Zda získal od Berlína reakci i na toto téma, zatím není jasné.
I když byli Češi s Němci ohledně tématu poplatku za tranzit ve sporu, na jiném tématu – ukončení závislosti EU na ruských energetických zdrojích – se shodují. Ministr Síkela s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem napsali společný dopis belgickému předsednictví, který chtěli dnes představit svým unijním kolegům. Vyzývají v něm k vytvoření pracovní skupiny na nejvyšší úrovni, která se bude zabývat snížením dovozu energetických surovin z Ruska.
„V reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině EU v energetickém sektoru drasticky snížila svou závislost na Rusku. Díky našemu společnému úsilí klesl dovoz fosilních paliv z Ruska do EU o více než 80 % ve srovnání s rokem 2021. Přesto stále představují z hlediska hodnoty největší podíl na ruském dovozu do EU,“ uvádí se v dopise, který má ČTK k dispozici. „V zájmu naší energetické suverenity a bezpečnosti musíme nadále systematicky omezovat především dovoz plynu a ropy a také radioaktivního materiálu z Ruska,“ dodávají český a německý ministr.
Evropská unie nyní debatuje o čtrnáctém balíku protiruských sankcí, který by měl zahrnovat právě i další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise nicméně nenavrhuje úplný zákaz dovozu LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhuje ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech.
„Musíme jít krok za krokem, to znamená první věcí je odstranit veškeré překážky, které by takovému kroku na naší straně bránily,“ uvedl o případném úplném zákazu dovozu ruského LNG ministr Síkela. Znamená to podle něj právě odstranit poplatky, které zvýhodňují dovoz ruského plynu do Evropy na dovozem ze západních zemí. Zadruhé je podle něj důležité vědět, kolik přesně plynu z Ruska do Evropy proudí a jestli existuje zájem v tomto objemu dále pokračovat. „Když se snažím dobrat, kdo a kam ruský plyn dováží, tak se k němu nikdo nehlásí a všichni říkají: my si myslíme, že náš plyn není ruský. To znamená, musíme začít uvažovat o tom, že to budeme měřit a že třeba zavedeme certifikáty o původu, aby se nám sem nedostával plyn, který je převlečený do triček jiných zemí původu,“ objasnil český ministr.
Následně se podle něj Evropané musí zamyslet nad tím, jestli ruskou ropu a plyn umí nahradit. „Pokud ji nahradit umíme, tak trvám na tom, co jsem už říkal a sice, že nepovažuji, jak z morálního, tak strategického pohledu za únosné, abychom posílali do ruské válečné mašiny 37 miliard euro každý rok za platby za plyn a ropu,“ uzavřel Síkela.
