Čínský prezident Si Ťin-pching chápe následky, které by přinesla čínská invaze na Tchaj-wan, uvedl podle agentury AFP americký prezident Donald Trump. V rozhovoru se stanicí CBS News ale Trump odmítl říct, zda by v takovém případě Spojené státy ostrovní stát bránily.
„Dozvíte se to, až se to stane a on (Si Ťin-pching) pochopí odpověď na tuto otázku,“ řekl šéf Bílého domu na otázku, zda by se Spojené státy v případě čínské vojenské invaze na Tchaj-wan za svého spojence postavily.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Připravte se na možný zásah, nařídil Trump
Prezident Trump také požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Šéf Bílého domu to v sobotu napsal na své sociální síti Truth Social. Americká vláda podle něj okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.
Trump uvedl, že Spojené státy by mohly „vstoupit do této nyní zkompromitované země“, aby tam „zcela vyhladily islamistické teroristy, kteří páchají tato hrozná zvěrstva“. „Tímto nařizuji našemu ministerstvu války, aby se připravilo na možný zásah,“ napsal Trump. Ministerstvu obrany už dříve začal říkal i ministerstvo války.
Varování před možným vojenským zásahem přišlo poté, co v sobotu nigerijský prezident Bola Ahmed Tinubu oponoval Trumpovu pátečnímu výroku, jímž Trump tuto západoafrickou zemi označil za „obzvláště znepokojivý“ stát, a to kvůli údajně nedostatečnému boji proti pronásledování křesťanů. Trump řekl, že křesťanství v Nigérii čelí existenční hrozbě a zdůraznil, že „za toto masové vraždění jsou zodpovědní radikální islamisté“.
V sobotním prohlášení na sociálních sítích Tinubu uvedl, že charakterizovat Nigérii jako nábožensky netolerantní zemi neodráží realitu. „Náboženská svoboda a tolerance byly základním principem naší kolektivní identity, a vždy jimi zůstanou,“ uvedl Tinubu. „Nigérie se staví proti náboženskému pronásledování a nepodporuje ho. Nigérie je zemí s ústavními zárukami ochrany občanů všech vyznání,“ dodal.
Nigerijská populace čítající asi 220 milionů obyvatel je rozdělena téměř rovnoměrně mezi křesťany a muslimy. Země už dlouho čelí nejistotě z různých stran, včetně extremistické skupiny Boko Haram, která se snaží prosadit svou radikální interpretaci islámského práva a zaměřuje se také na muslimy, které považuje za nedostatečně muslimské.
Boko Haram vede od roku 2009 spolu s teroristickou organizací Islámský stát (IS) na severovýchodě Nigérie islamistické povstání.
Boje si už vyžádaly kolem 40 000 mrtvých, nejméně dva miliony vysídlených a jejich výsledkem je hluboká humanitární krize.
Útoky v Nigérii ale mají různé motivy. Existují tam nábožensky motivované útoky zaměřené na křesťany i muslimy, střety mezi farmáři a pastevci kvůli ubývajícím zdrojům, komunitní řevnivost, separatistické skupiny a etnické střety, uvedla agentura AP.
