Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.

Čistky v armádě nabraly na obrátkách od roku 2022, kdy si prezident a stranický vůdce Si zajistil třetí pětileté funkční období a obsadil vedoucí pozice svými spojenci. Podle analýzy agentury Bloomberg se 14 ze 79 generálů povýšených za jeho vlády buď pohřešuje, nebo je vyšetřováno.

Letos v dubnu se překvapivě na tradičním ceremoniálu sázení stromů neobjevil Che Wej-tung, místopředseda Ústřední vojenské komise, jež dohlíží nad armádu a které předsedá sám čínský vládce. Tento orgán patří mezi nejmocnější instituce v zemi.

Che Wej-tung byl druhým nejvýše postaveným uniformovaným důstojníkem Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA), jemuž prezident Si před třemi lety funkci osobně svěřil a poté patřil mezi prezidentovy „vyvolené“, píše Bloomberg.

Tradice sázení stromů se vždy účastnilo celé vedení komise od dob, kdy se Si Ťin-pching v roce 2013 ujal moci, takže vysvětlení, že Che se stal další obětí armádních čistek, se nabízelo. Podle médií je vyšetřován kvůli korupci.

Další vlivný člen Ústřední vojenské komise Miao Chua, admirál námořnictva a strůjce politické ideologie ČLOA, musel ve funkci skončit koncem letošního června. Podle Deníku N byl Miao Chua blízkým Si Ťin-pchingovým spojencem a „spojkou“ mezi komunistickou stranou a armádou.

O své pravomoci přišel už v roce 2024, kdy ho úřady vyšetřovaly pro „vážné porušení disciplíny“, což v čínské praxi obvykle znamená korupci. Letos v dubnu pak byl vyloučen i z čínského parlamentu. Jde o osmého člena, který byl vyloučen z Ústřední vojenské komise od roku 2013.

Vyšetřování ministrů obrany

V posledních dvou letech prezident zbavil funkce také dva ministry obrany –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Li Šang-fua a Wej Feng-chea kvůli možné korupci. Li, který byl v roce 2023 odvolán z funkce ministra obrany a loni vyloučen z KS Číny, dříve vedl oddělení pro zadávání veřejných zakázek. Propuštěno bylo i několik jeho spolupracovníků z armády a oddělení pro zadávání veřejných zakázek.

Vyšetřování podle listu The Financial Times neminulo ani nynějšího šéfa resortu obrany. Bývalý velitel námořnictva Tung Ťün si ale zatím funkci udržel a Peking tyto zprávy popřel.

O post přišli v posledních letech rovněž dva velitelé raketových sil ČLOA, kteří dohlíželi na program jaderných zbraní. Vojenské oddělení zodpovědné za získávání zbraní totiž v červenci 2023 varovalo, že vyšetřuje korupci spojenou s nákupem hardwaru a zabývá se v tomto ohledu i únikem informací.

Čínské lidové politické poradní shromáždění, které je klíčovým poradním orgánem v zemi, pak ze svých řad vyloučilo tři vysoce postavené muže z obranného průmyslu.

Síla, nebo slabost

Vládce asijské velmoci už odvolal téměř pětinu generálů, které sám jmenoval. Po čistce zbývají v Ústřední vojenské komisi pouze čtyři členové, oproti sedmi na začátku Siova třetího funkčního období. To je nejméně od dob konce éry Mao Ce-tunga, odhalila nová analýza Bloombergu, která vycházela z televizních záběrů, parlamentních věstníků a dalších veřejných záznamů.

Vzhledem k uzavřené politice komunistické země visí podle agentury zásadní otazník nad tím, zda jsou čistky známkou prezidentovy politické síly, nebo naopak slabosti. Rozhodnutí odstavit desítky vysoce postavených důstojníků vyvolalo otázky ohledně důvěry prezidenta v armádní elity a vojenské připravenosti Číny.

Kroky asijské velmoci jako významného mezinárodního hráče přitom mají dopad na zahraniční dění i světovou ekonomiku. Peking se snaží působit na světové scéně jako vzor síly a stability, ale právě čistky mohou tento obraz narušit, poznamenal list The Guardian.

Ke spekulacím ohledně možného slábnoucího vlivu čínského prezidenta přispěla kombinace faktorů. V poslední době začal Si více pravomocí delegovat na své spolupracovníky, na červnový summit zemí BRICS za sebe poprvé vyslal premiéra a po dobu dvou týdnů – počínaje 21. květnem – se neobjevoval ve státních médiích.

Ve veřejném prostoru se proto znovu začaly objevovat zvěsti o údajném sílícím vlivu opozičních sil ve vedení Komunistické strany Číny. Politolog Aleš Karmazin k tomu v červenci v 90’ ČT24 nicméně poznamenal, že strana, která má více než devadesát milionů členů, není názorově jednotný blok a existují v něm různé myšlenkové proudy.

Tažení „proti tygrům a mouchám“

Si Ťin-pching po nástupu k moci zahájil rozsáhlou protikorupční kampaň. Takzvané tažení „proti tygrům a mouchám“ oficiálně cílí na odhalování a trestání případů korupce mezi vlivnými čínskými představiteli, ale i řadovými úředníky. V rámci kampaně byly vyšetřovány už miliony lidí. Podle oficiálních statistik Komunistická strana Číny jen v roce 2024 potrestala 889 tisíc členů, z nichž 73 bylo na provinční či ministerské úrovni.

V červnu 2023 zmizel z veřejného prostoru i tehdejší ministr zahraničí Čchin-kang. Spekulace o tom, že je vyšetřován, se šířily až do předloňského října, kdy Peking bez uvedení důvodu oznámil, že byl z funkce odvolán.

Čínský vládce během kampaně likviduje své politické rivaly, zaměřil se ale právě i na ozbrojené síly. Od převzetí moci před téměř třinácti lety varoval, že korupce v armádě představuje existenční hrozbu pro komunistickou stranu. Kupování postů bývalo veřejným tajemstvím: nováčci platili až šestnáct tisíc dolarů za složení přijímací zkoušky pro přijetí do PLA, zatímco důstojníci podpláceli generály za povýšení a poté dluh spláceli úplatky, popisuje Bloomberg.

Rigidita a silný vliv velitelů

Podle expertů jsou nicméně za čistkami i jiné důvody než možná korupce. „Když je systém v době miniaturizace, computarizace, umělé inteligence dlouhotrvající, tak je rigidní a nepřistupuje na inovace. V některých ohledech generalita, která tam byla po desítky let, nebyla tak akční, jak by si čínské vedení představovalo. Když máte někoho dlouho v čele, tak se nepřizpůsobuje moderním trendům,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Druhý důvod je podle něj ten, že dlouholeté armádní velení si buduje kontakty, moc a vliv, které tak sílí. „Čistkou osekáte přehnané kompetence armády jako takové – a armáda v Číně má obrovský vliv na společnost,“ konstatoval Bříza.

„Paranoia je hlavní hnací silou. V autoritářských režimech je kontrola nad armádou a bezpečnostními silami existenční,“ řekl listu The New York Times (NYT) vedoucí pracovník Hooverova institutu Stephen Kotkin. I loajální lidé si totiž vytvářejí vlastní zájmy a sítě, což pro vůdce představuje riziko. „Si, stejně jako ostatní silní lídři, čelí obrovské výzvě ovládat rozsáhlý systém, který dalece přesahuje dosah jeho osobní sítě,“ konstatoval Kotkin s tím, že s řízením tak velkého systému, jako je ten čínský, by měl potíže kdokoli.

„Stalinova logika“

Siovy čistky navazují na tradici sovětského diktátora Josifa Stalina a čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga a slouží jako nástroje k ukáznění elity a upevnění absolutní autority jednoho muže, píše NYT.

Ve 30. letech minulého století Stalinova „velká čistka“ zlikvidovala sedmdesát procent Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a více než polovinu z 1966 delegátů jejího sjezdu v roce 1934. Velká část sovětského vojenského vedení byla popravena.

Siova kampaň není tak brutální ani rozsáhlá, přesto jde o největší čistky od kulturní revoluce před šedesáti lety, kdy Mao odstavil většinu svých pobočníků včetně Siova otce, Si Čchung-süna, podotýká NYT.

Podle politologa ze Stanfordské univerzity Wua Kuo-kuanga čistky následují po selháních vlády a dále centralizují moc. Jak Stalinova čistka, tak i čínská kulturní revoluce přišly po drastických hladomorech, řekl expert NYT. Současná kampaň navazuje na debakly s „nulovým covidem“, regresivní ekonomická opatření a kontroverzní kroky v zahraniční politice, poznamenal Wu.

Jinými slovy, čím horší je správa věcí veřejných, tím větší jsou čistky; a čím větší jsou čistky, tím pevnější je sevření. Politolog nazývá tento cyklus „Stalinovou logikou“.

Není ale jasné, jak účinné nejnovější čistky ve výsledku budou. „Nový model totalitarismu Si Ťin-pchinga se střetává s modelem klientelistického kapitalismu, který upřednostňovaly elity KS Číny za jeho dvou předchůdců, Ťiang Ce-minga a Chu Ťin-tchaa. Toto není konflikt, který by Si mohl vyřešit pouhou výměnou tisíce, dvou tisíců, nebo dokonce desetitisíce kádrů,“ soudí politolog.

Urychlená modernizace armády

Prezident Si začal už po nástupu do funkce restrukturalizovat armádu, aby mohla „bojovat a vyhrávat války“ – čímž podle Bloombergu oklikou připustil, že k tomu postrádá schopnosti. Více než dekádu po zahájení tohoto úsilí teď vládce rozhodl o urychlení reformy ozbrojených sil. Čínské výdaje tak rychle rostou. Před deseti lety činily 145 miliard dolarů, letos je to už přes skoro 270 miliard dolarů.

Ambiciózní plán armádní reformy má tři obecné cíle: dosáhnout do roku 2027 „významného pokroku“ v oblasti informační války, vojenské mechanizace a strategické projekce, dokončit modernizaci armády do roku 2035 a do roku 2049, kdy by komunisté oslavili sté výročí převzetí moci, se stát světovou vojenskou špičkou, shrnuje list The South China Morning Post (SCMP).

V rámci těchto plánů byly už čínské Strategické podpůrné síly nahrazeny novými Informačními podpůrnými silami, které spadají pod přímou kontrolu Si Ťin-pchinga. Podle nezávislého think tanku Lowy Institute se Peking poučil z ruské invaze na Ukrajinu a zdůrazňuje ústřední roli dominance v informačním prostředí pro vedení útočné války.

Během jednání pléna KS Číny loni v červenci se ústřední výbor zavázal „urychlit rozvoj strategických odstrašovacích sil“, uvádí podrobný dokument o rozhodnutích výboru ve vztahu k jaderným schopnostem státu, který citoval list The South China Morning Post (SCMP).

Podle expertů oslovených serverem SCMP bude Peking v dalších letech upřednostňovat rozvoj triády strategických jaderných sil, tedy pozemních mezikontinentálních balistických střel, raket odpalovaných z ponorek a těch odpalovaných ze vzduchu.

Rychle rostou i čínské zásoby mezikontinentálních balistických střel (ICBM) schopných nést atomové bomby. Podle loňské zprávy Pentagonu země disponuje zhruba čtyřmi sty nosiči tohoto typu.

Čína se také v posledních letech soustředí na obchod se zbraněmi. Podle údajů shromážděných institutem SIPRI byla v letech 2020 až 2024 čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě – po USA, Francii a Rusku. Svůj tržní podíl posílila zejména na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii. Celkem 63 procent zbraní skončilo v Pákistánu.

Úsilí o status supervelmoci

Čína se chce stát světovou supervelmocí a silná armáda je pro dosažení tohoto cíle nezbytná. „Potřebujete určitou velikost území, určitý počet obyvatel a přístup k moři. Potom je nutné splnit ještě dva atributy – dominantní ekonomickou sílu, což už se Číně velmi dobře daří, jelikož dominuje spotřebnímu zboží. Druhý atribut je pak dominantní vojenská síla, která bude tak odstrašující a tak velká, že ostatní budou uznávat ty kapacity jako zásadní z hlediska supervelmoci,“ popsal Bříza.

Čínská lidová armáda se podle něj snaží vyrovnat americkým silám, které jsou s předstihem nejsilnější armádou světa. „V některých oblastech se jí to daří, v některých už méně. Například námořnictvo kapacitně roste, co do počtu lidí už je velmi dominantní silou, nicméně nedisponuje tím zásadním – velkou projekcí síly ve formě svazu velkých letadlových lodí, který je schopná armáda USA poslat kamkoli na světě v počtu více kusů. Takže to se Čína snaží dohnat,“ podotkl expert.

Počet nukleárních zbraní aktuálně navyšuje Peking o pětinu za rok. Podle Břízy se tak děje kvůli rusko-ukrajinské válce, která spustila „renesanci“ atomových zbraní.

„Čína má doktrínu nepoužít jadernou zbraň jako první a tím se vždy řídila a nikdy jadernými zbraněmi moc neharašila, ale po rusko-ukrajinském konfliktu pochopila, že i tu sílu musí zvýšit, takže meziročně přidává dvacet procent jaderných zbraní. Předloni to bylo 420, loni 500, teď má 600 jaderných hlavic, takže ten nárůst je dramatický. A plánuje to tak až do počtu tisíc hlavic,“ upozornil Bříza.

Demonstrace síly

Čína se chystá v září uspořádat v Pekingu majestátní vojenskou přehlídku k 80. výročí japonské kapitulace. Podle agentury Reuters bude demonstrací vojenské síly země v situaci, kdy někteří její sousedé a západní země sledují aktivity čínské armády s obavami.

Asijská mocnost předvede stovky letadel včetně stíhaček a bombardérů, ale také pozemní techniku, přičemž některé stroje dosud nebyly na veřejnosti k vidění, uvedli čínští vojenští představitelé na tiskové konferenci. Bezpečnostní analytici podle Reuters očekávají, že Čína předvede řadu nových zbraní od nákladních vozidel vybavených zařízeními pro ničení dronů, přes nové tanky až po letadla včasného varování.

Zvlášť pozorně budou sledované přírůstky rozšiřujícího se čínského arzenálu raket, zejména protilodních střel a zbraní schopných pohybovat se nadzvukovou rychlostí, píše Reuters, podle níž se Spojené státy a jejich spojenci připravují na možnost, že by Pekingu v případě regionálního konfliktu v budoucnosti mohli čelit.

Obavy z invaze na Tchaj-wan

Mezi USA a Čínou dlouhodobě panují spory týkající se obchodu, Tchaj-wanu nebo původu onemocnění covid-19. Dialog mezi Washingtonem a Pekingem na vysoké vojenské úrovni, který je považován za nezbytný pro předcházení náhodným konfliktům, je za vlády Donalda Trumpa omezený, upozorňuje Guardian.

Ministři obrany USA a Číny se někdy setkávají na každoročním obranném fóru, letos však Čína vyslala do Singapuru pouze nepočetnou delegaci nižšího stupně.

Peking, který považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, v posledních pěti letech zesílil vojenský tlak, včetně téměř každodenních přeletů stíhaček v okolí ostrova. Tchajwanský prezident Laj Čching-te nároky Pekingu na ostrov odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Opakovaně nabídl Číně jednání, Peking to ale odmítl a Laje označuje za separatistu.

Čínský ministr obrany začátkem tohoto měsíce zdůraznil, že armáda je vždy připravena usilovat o úplné znovusjednocení země, a přislíbil rozhodné úsilí zmařit jakékoli separatistické pokusy o „nezávislost Tchaj-wanu“ a jakékoli vojenské vměšování vnějších sil.

Podíl.
Exit mobile version