Donald Trump zveřejnil plány na odkoupení Grónska od Dánska, protože ostrov považuje za důležitý pro zajištění americké bezpečnosti. Malý kousek Grónska ale Spojené státy v rukou mají: na severozápadě využívají svou leteckou základnu Thule, někdy nazývanou také jako vesmírná základna Pituffik.
Je to nejsevernější letecká plocha na světě využívaná Američany. Nachází se 1200 kilometrů za severním polárním kruhem. Sloužila hlavně za studené války v časech, kdy se Spojené státy a Sovětský svaz navzájem držely v šachu doktrínou takzvaného vzájemného zničení (mutual destruction). Ta fungovala na principu jistoty, že když jedna velmoc použije proti druhé jadernou sílu, druhá to té první oplatí stejně.
Základnu Thule Američané vybudovali už v roce 1943. O čtvrtstoletí později se tady odehrál incident, jehož podrobnosti Pentagon zveřejnil až v devadesátých letech, po konci druhé světové války.
Každý zná řadu špionážních a politických filmových thrillerů, kde se opakuje motiv ztracené atomové bomby a obavy, že se jí zmocní nějaký šílenec nebo arciterorista. Na základně Thule se ale 21. ledna 1968 něco takového skutečně stalo. Ranvej se nachází blízko fjordu Wolstenholme, podle meteorologů jednoho z nejchladnějších míst na zeměkouli. Ze základny z americké pevniny ten den odstartoval letoun B-52 vyzbrojený čtyřmi atomovými pumami a se sedmičlennou posádkou na palubě.
Jeden muž během letu udělal banální chybu, které si zřejmě nikdo z jeho kolegů nepovšiml. Sedadla v kabině měla jakési povlečení, aby se pilotům, kopilotům a dalším členům posádky dobře sedělo. Tento člověk jich několik shrnul, dal na hromadu a složil před topení. Kabinou se začal šířit kouř, a když jej nešlo zastavit, rozhodla se posádka evakuovat. Šesti se to podařilo, jeden to nestihl a zemřel.
Nikým neovládaný bombardér sebou praštil na ledovec, točil se dokola a pak explodoval. K ranveji v Thule už přitom zbývalo jen necelých deset kilometrů.
Co se dělo potom, bylo dlouho předmětem dohadů. V okolní oblasti experti naměřili zvýšenou radioaktivitu, což byl důsledek požáru a poničení atomových hlavic. K žádnému atomovému výbuchu nedošlo. Dánové byli velmi rozzlobení, protože smlouva mezi Kodaní a Washingtonem výslovně stanovila, že Grónsko je území bez jaderných zbraní. Vzhledem ke spojenectví USA a Dánska v Severoatlantické alianci (NATO) ale Dánové z věci neudělali skandál a nic nezveřejnili. Z archivních záznamů však vyplývá, že dánský premiér z druhé poloviny padesátých let Hans Christian Hansen souhlasil s americkou přepravou jaderných zbraní do Grónska, ale žádal po Američanech utajení těchto letů.
Jednu ze čtyř pum ale pátrací týmy nedokázaly najít. Pravděpodobně sklouzla do vody a je někde na dně, moře je v těchto místech velmi hluboké.
Američané 240 kilometrů východně od Thule směrem do vnitrozemí vybudovali další přistávací ranvej a základnu Camp Century, která byla v provozu v letech 1959 až 1967. Vojáci v ledovci vybudovali chodby, které měly celkovou délku tří kilometrů. Bývalou základnu navštívil český badatel Jaroslav Klempíř, který v Grónsku žije a pracuje už pětadvacet let. „Ledovec plul a pohyboval se rychleji, než předpokládali, takže základnu v ledu museli opustit. Na letišti zůstaly dnes zrezivělé transportéry, barely s palivem a mnoho dalšího harampádí,“ popsal Klempíř v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který deník publikuje v pondělí.
