
Donald Trump odvolal poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze pouhý den po uplynutí symbolické stovky dní svého mandátu. Waltzovo působení poznamenala série chyb, z nichž nejvážnější byla kauza SignalGate. „Odvolání Mika Waltze pro nás není úplně dobrou zprávou. Jde o člověka, který nás nepřekvapoval svým myšlením,“ komentuje pro Aktuálně.cz Waltzův odchod europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Waltzův konec v Bílém domě přišel krátce poté, co omylem přidal šéfredaktora magazínu The Atlantic do skupinového chatu na aplikaci Signal. V něm se s nejvyššími představiteli Trumpovy administrativy řešily důvěrné vojenské plány při úderech proti jemenským Húsíům. Prezident Trump váhal s vyhazovem – nechtěl poškodit politický obraz svého týmu v prvních 100 dnech úřadování. Záhy poté však Waltze i jeho zástupce Alexe Wonga odvolal.
Podle několika zdrojů televize BBC i deníku The Atlantic se Waltz dlouhodobě potýkal s nedůvěrou lidí uvnitř prezidentského týmu. Byl kritizován za slabou koordinaci s ostatními členy kabinetu a vyčítali mu také, že nezvládal řídit vlastní podřízené. Navzdory těmto nedostatkům se Trump rozhodl nabídnout mu „měkký“ vyhazov – Waltz má zamířit do funkce velvyslance USA při OSN. Snaha o jeho povýšení je však možná jen formálním krokem, Bílý dům předpokládá, že jeho nominaci Senát neschválí.
Angažmá při OSN: vyjde to?
„On dostal tu cenu útěchy, velvyslance v OSN. Původně to měla dělat kongresmanka Elise Stefanik, žena s československými kořeny, jenže Trump si nemohl dovolit ji ztratit v Kongresu – kvůli velmi těsné republikánské většině. V OSN může Waltz dělat dobrou práci, ale je otázka, jestli k tomu dojde,“ říká pro Aktuálně.cz europoslanec Vondra. Podle něj si demokraté a možná i někteří republikáni nenechají ujít příležitost Trumpa poprvé trochu potrápit. „Ale může to být od prezidenta i záměr: nechat Waltze vytrestat. Vymáchat ho v tom senátním slyšení,“ míní Vondra.
Když europoslanec letos v únoru osobně zavítal na konferenci konzervativců CPAC, Waltzovo vystoupení si pochvaloval. „Společně s polským ministrem zahraničí Radkem Sikorskym jsme Mikea Waltze chválili. Shodli jsme se, že mluvil dobře a umírněně, i když vystupoval před tvrdou voličskou základnou. Byl to člověk, kterému Evropa není ukradená – na rozdíl od toho, co kape z J. D. Vance,“ dodal místopředseda ODS. „On (Waltz) a Marco Rubio jsou v Trumpově administrativě takoví ti tradiční atlantisté, kteří vědí, o čem atlantismus je, a nepředstavují nějaký revoluční element v americké zahraniční politice,“ dodal Vondra.
Dočasně post poradce pro národní bezpečnost převzal ministr zahraničí Marco Rubio, který tak bude plnit dvojí roli. Opakuje se tak situace ze 70. let, kdy podobně na dvou křeslech seděl Henry Kissinger. Celá situace připomíná chaos z prvního Trumpova funkčního období, kdy prezident v rychlém sledu vyměnil čtyři poradce pro národní bezpečnost.
Waltz se stal prvním vysoce postaveným úředníkem, který byl z druhého období odvolán – tentokrát kvůli kombinaci neprofesionality, ztráty důvěry a technologické nešikovnosti.
Kdo je Mike Waltz?
Waltze do funkce poradce pro národní bezpečnost jmenoval Donald Trump letos v lednu. Od té doby plnil stránky světových médií. Kariéra Michaela Waltze je s tématem bezpečnosti silně spjata. Je veteránem z Afghánistánu i Afriky. Za svou účast v bojových misích získal několik vyznamenání. Akcí se účastnil jako člen uznávané speciální jednotky zvané Zelené barety.
Získané zkušenosti se podepsaly na jeho pozdějších politických názorech. Byl hlasitým kritikem stažení amerických vojsk z Afghánistánu za vlády prezidenta Joea Bidena a zároveň prosazoval přísné podmínky pro jakékoliv snižování vojenské přítomnosti v regionu už během první Trumpovy administrativy. Podle něj bylo stažení vojsk příliš uspěchané, vedlo k destabilizaci regionu a posílilo radikální skupiny.
Do politiky vstoupil Waltz před šesti lety, když jej voliči zvolili do Sněmovny reprezentantů za stát Florida. Během svého mandátu se postupně sbližoval s úřadujícím prezidentem Trumpem. Jako jeden z mála republikánských zákonodárců se zúčastnil jednání o útoku na íránského generála Kásima Sulejmáního začátkem roku 2020.
Waltz zastává tvrdou linii nejen vůči tradičním geopolitickým soupeřům USA, jako jsou Írán a Čína, ale i vůči Mexiku. V roce 2023 prosazoval legislativu, která by umožnila použití vojenské síly proti mexickým drogovým kartelům kvůli jejich zapojení do obchodování s fentanylem.
Česko chválil za zvyšování výdajů na obranu
Coby člen výborů pro ozbrojené služby, zpravodajství a zahraniční vztahy Waltz kritizoval spojence v NATO za nedostatečné výdaje na obranu. V nedávném rozhovoru pro Českou televizi však Prahu pochválil: „Co se týče České republiky, tak ta naprosto jasně navyšuje (výdaje na obranu). Stejně jako Polsko a baltské státy. Stejně jako Spojené království, které přispívá ke své obraně. Ale kde je Španělsko? Kde je Francie? Kde je Německo?“
S tlakem na vyšší výdaje na obranu spojenců NATO souvisí i jeho výhrady vůči pokračující vojenské pomoci USA Ukrajině. Tvrdí, že evropské země nepřispívají na obranu tolik, aby stabilitu v regionu zajistily samy. Na jaře 2023 odmítl schválit další finanční pomoc Ukrajině.
Waltz tvrdil, že Spojené státy by se měly více soustředit na vlastní národní bezpečnostní zájmy, zejména na problém nelegální migrace a drogových kartelů na jižní hranici s Mexikem.