Aktual.: 25.03.2026 18:41
Praha – Senát chce místo uzákonění Dne české vlajky jako významného dne upravit název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Prosadili to dnes senátoři především z klubu ODS a TOP 09 kvůli tomu, aby nebylo zvýrazněním vlajky upozaděno dalších šest oficiálních symbolů státu. Návrhem se bude muset znovu zabývat Sněmovna, která jeho původní verzi schválila zrychleně počátkem března.
Doplnění oficiálního názvu státního svátku Den české státnosti, který připadá na 28. září, navrhl senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 jako „elegantní řešení, jak nevyzdvihnout jen jeden ze státních symbolů“. Poslanec a místopředseda ANO Radek Vondráček za předkladatele původního návrhu se senátní verzí nesouhlasil stejně jako senátoři ANO.
Den české vlajky navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) jako poslanec v návaznosti na své novoroční oznámení učinit letošek „rokem národní hrdosti“. Návrh zdůvodnil tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a symbolem národní identity. Sněmovna schválila předlohu zrychleně hlavně hlasy koalice. Den české vlajky by mohl podle Babišova návrhu připadnout na 30. března, neboť v tento den roku 1920 byla oficiálně uzákoněna tehdejší československá, nyní česká vlajka.
Podle kritiků z řad opozice měla výhrady k Babišově předloze vláda, v jejímž čele předseda stojí. Doporučila název změnit na Den státní vlajky, aby byl návrh terminologicky v souladu s ústavou a zákonem o státních symbolech. Tuto úpravu až jako záložní řešení navrhoval senátor Martin Krsek (za SEN21), podle něhož je Babišův návrh „rychle upečený polotovar“ a zahrávání si „s démonem moderního nacionalismu“.
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová si postěžovala na to, že Senát odmítl návrh schválit tak, aby mohl být nový významný den slaven už letos. Vondráček se ohradil proti podezření, že motivem návrhu je falešné vlastenectví, populismus nebo fangličkářství. Pro schválení návrhu beze změn hlasovalo jen 13 ze 65 přítomných senátorů zejména z řad ANO.
Dostatečnou podporu v Senátu nemělo ani uzákonění Dne Orla jako významného dne, kterým by chtěli hlavně lidovci uctít tuto katolickou tělovýchovnou organizaci.
Senátoři za Starosty se smířili s tím, že významné dny nebude mít všech sedm státních symbolů, tedy i velký státní znak (26. září), malý státní znak (30. červenec), státní barvy (20. březen), vlajka prezidenta republiky (16. prosinec), státní pečeť (12. duben) a státní hymna (21. prosinec). Všechny termíny podle senátora souvisejí se vznikem nebo uzákoněním symbolu.
Současný český kalendář obsahuje 19 významných dnů. Na rozdíl od státních nebo státem uznaných svátků jsou to běžné pracovní dny.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











