Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Asmodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
Lidstvo se díky umělé inteligenci právě nyní připravuje na epochální změnu – vstup do nové éry, která zcela změní jeho možnosti a perspektivu. Současně takový přechod ale lidstvo podle Asmodeie nemusí zvládnout, hlavně přechodné období, než se superinteligence stanou běžnou součástí společnosti, bude náročné. „Věřím, že vstupujeme do přechodného období, které bude bouřlivé a nevyhnutelné, a které prověří, kým jako druh jsme,“ napsal.
Současné nastavení civilizace bude pro tuto změnu komplikací, uvádí šéf Anthropicu. „Lidstvo se chystá získat téměř nepředstavitelnou moc, ale není vůbec jasné, jestli jsou naše sociální, politické a technologické systémy dostatečně vyspělé, aby ji dokázaly ovládat,“ tvrdí. Na dalším místě varuje i před lidskou povahou, jak se projevuje už stovky generací, když přiznává, že „autoritářství podporované umělou inteligencí mě děsí“.
Místo narušeného samotáře virolog s doktorátem
Asmodei přináší i živé příklady toho, jak by se dala AI nesmírně snadno zneužívat pro konání velkého zla. Jako hlavní uvádí japonskou sektu Óm šinrikjó, která pod vedením Šóka Asahary podnikla roku 1995 teroristický útok na tokijské metro. Náboženští fanatici do něj tehdy vypustili toxický nervový jed sarin, kterému podlehlo čtrnáct lidí. Co to má společného s AI?
Podle Asmodeie by AI podobný útok nesmírně ulehčila – když bude přístup k umělým inteligencím rovný, pak bude brzy každý nosit v kapse génia, který by mu mohl pomoci odstranit jakékoliv překážky, které něco tak zlovolného umožňují. Vývoj toxinu, jeho distribuce, dokonalá znalost tokijského metra a jeho bezpečnostních opatření – schopný AI asistent by si mohl s analýzou na toto téma poradit v budoucnu během pár minut.
„Narušený samotář, který chce zabíjet lidi, ale nemá k tomu disciplínu ani schopnosti, se teď dostane na úroveň virologa s doktorátem,“ píše Asmodei. „Obávám se, že takových lidí je potenciálně velké množství, a že pokud budou mít snadný přístup k prostředkům, jak zabít miliony lidí, dřív nebo později to někdo z nich udělá,“ uvažuje.
Až přijde superinteligence
Už v současné době má jakýkoliv z velkých modelů AI rozsáhlejší zásobu znalostí než jakákoliv lidská bytost na Zemi, což bylo ještě donedávna nepředstavitelné. Podle Asmodeie je ale vývoj této technologie natolik překotný, že se blíží doba, kdy se AI stanou ještě neporovnatelně chytřejšími a schopnějšími. Výsledek tohoto potenciálního skoku se označuje jako superinteligence.
„Pokud bude exponenciální růst pokračovat – což není jisté, ale nyní ho podporuje desetiletá historie – pak nemůže trvat déle než pár let, než AI překoná lidi prakticky ve všem,“ přemítá Asmodei. A to by mělo zcela zásadní dopady. „Představte si, že by někde na světě kolem roku 2027 vznikla země géniů. Představte si například padesát milionů lidí, z nichž každý je mnohem schopnější než jakýkoli nositel Nobelovy ceny, státník nebo technolog,“ nastiňuje.
„Představte si, že jste poradcem pro národní bezpečnost významného státu a máte na starosti vyhodnocování situace a reagování na ni. Představte si dále, že protože systémy umělé inteligence mohou fungovat stokrát rychleji než lidé, tato země má oproti všem ostatním zemím časovou výhodu: na každou jednu akci, kterou můžeme provést my, jich může tato země provést deset,“ píše Asmodei.
Superinteligence by zkrátka překonala jakoukoliv konkurenci, už jen díky masivní intelektuální kapacitě, kterou by mohla využívat.
Pokud by taková „země“ – tedy v této metafoře umělá superinteligence – měla vzniknout, představovala by rovnou z několika hledisek zásadní bezpečnostní hrozbu. Dokonce „nejzávažnější hrozbu národní bezpečnosti, jaké jsme čelili za poslední století, možná za celou historii“, uvádí ředitel Anthropicu.
Ve své eseji varuje také dalšími hrozbami spojenými s pokročilými AI – od „zbytečnosti lidí“, přes růst ekonomické nerovnosti, až po vznik závislostí na umělých inteligencí. A také zmiňuje, že se vznikem těchto supermyslí je nutně spjato i mnoho rizik, která si ani neumíme představit.
Co dělá Anthropic
Společnost Anthropic patří mezi velkými vývojáři umělých inteligencí k těm, které se možnými riziky zabývají nejvíc. Prosazuje silnější kontrolu a ochranu spotřebitelů před možnými dopady rizik. Zároveň ale stále pracuje na neustálém vylepšování této technologie, které může vést ke scénářům, před nimiž její zakladatel varuje.
Na konci ledna také společnost vydala „Ústavu Claude“, která se pokouší definovat hodnoty, chování a základní charakter umělé inteligence Anthropicu. Je primárně psána pro samotnou AI Claude, aby formovala její étos, tedy jak by měla přemýšlet a rozhodovat se při interakcích s lidmi nebo v různých situacích. Má sloužit jako nejvyšší autorita, ke které se vztahují všechny ostatní pokyny a tréninkové materiály.
Anthropic chce, aby model nebyl jen slepým vykonavatelem pravidel, ale aby rozuměl tomu, proč jsou některé hodnoty — jako bezpečnost, etika a upřímnost — výjimečně důležité. To by mělo umožnit lepší aplikaci těchto hodnot i v nečekaných nebo složitých situacích.
