Nejvyšší správní soud zrušil na základě kasačních stížností společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) a korejské společnosti KHNP předběžné opatření, které zakazovalo podepsat smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Věc se nyní vrací na Krajský soud v Brně. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky tím celá kauza ještě nekončí, ale nyní nic nebrání uzavření smlouvy.
Předběžné opatření vydal na začátku května Krajský soud v Brně na základě žaloby francouzské společnosti EDF, která napadla rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle nějž byl jaderný tendr v pořádku. Žalobu EDF krajský soud projedná 25. června.
Končí rozhodnutím Nejvyššího správního soudu celá kauza? Může se podepsat smlouva a začít stavět?
Kauza jako procesní řízení před správními soudy nekončí, ale v tuto chvíli nic nebrání tomu (smlouvu na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech) podepsat.
Takže ještě není úplně vyhráno?
Řízení, které se týká přezkumu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, běží před Krajským soudem v Brně, jednání bude myslím 25. června. Ale Nejvyšší správní soud v rámci posouzení zákonnosti předběžného opatření, které Krajský soud vydal a které zakázalo uzavřít smlouvu se společností KNHP, posoudil klíčovou právní otázku, která může mít vliv na posouzeni žaloby jako takové – a sice jestli Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl vůbec kompetenci přezkoumávat to výběrové řízení z jiného uhlu pohledu, než z toho, jestli byla správně použita tzv. bezpečnostní výjimka. A Nejvyšší správní soud dospěl k názoru, že antimonopolní úřad správně posoudil, že tu kompetenci nemá.
Ale to pořád nemusí znamenat, že Krajský soud v Brně nakonec rozhodne jinak, nebo ne?
Krajský soud v Brně jistě k právnímu názoru vyslovenému Nejvyšším správním soudem přihlédne a vezme jej nějakým způsobem v potaz.
To zní, jako kdybyste si byl poměrně jist tím, jak to dopadne…
To já nemohu ani naznačovat, ale ty právní otázky, které bude Krajský soud posuzovat, jsou do značné míry podobné těm, jimiž se nyní zabýval Nejvyšší správní soud. Ale nelze vyloučit nic. Krajský soud může dojít k jinému právnímu názoru.
Co by se v takovém případě stalo?
To by znamenalo, že může být zrušeno rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a znovu by o tom rozhodoval Nejvyšší správní soud. A pokud by ten právní názor obstál, tak by se to vrátilo zpět k antimonopolnímu úřadu.
Ale chápu správně, že by to nemělo žádný odkladný účinek? Že by se mezi tím mohlo, lidově řečeno, stavět?
V tuto chvíli nic nebrání uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem. O čemkoli dalším nechci spekulovat.
Můžete na závěr celou kauzu krátce shrnout?
Francouzská společnost EDF dala nejdřív podnět Úřadu pro hospodářskou soutěž. Stěžovali si na různé věci, zejména na to, že korejská společnost KNHP nabídla nepřiměřeně nízkou cenu, protože je dotována korejskou vládou. A také že EDF utrpí na pověsti, pokud tendr za těchto podmínek nevyhraje.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, ze nemá v této věci kompetenci zakázku přezkoumávat, protože tendr běžel v režimu bezpečnostní výjimky. Proti tomu podali Francouzi žalobu a navrhli vydáni předběžného opatřeni. A Krajský soud v Brně žalobě EDF ohledně předběžného opatření vyhověl. Zakázal uzavřít smlouvu s KHNP.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu však antimonopolní úřad skutečně nemá kompetenci to přezkoumat, a to právě z důvodu bezpečnostní výjimky, proti jejímuž uplatnění nikdo nebrojil. A nic dalšího nelze v tendru v režimu bezpečnostní výjimky zkoumat. Takže žaloba je pravděpodobně spíše nedůvodná a předběžné opatření nemělo být vydáno.
