Evropa je bez Ameriky v otázkách obrany neschopná. Takto přímočaře hovořil generální tajemník NATO Mark Rutte k poslancům Evropského parlamentu jen pár dní poté, co spory o Grónsko otřásly alianční stabilitou. Podle serveru Politico Rutte rázně odmítl úvahy o tom, že by se Evropská unie dokázala ubránit sama.
„Pokud si tu někdo myslí, že se Evropská unie nebo Evropa jako celek dokáže bránit bez USA, nechte si o tom jen zdát. Nedokážete to,“ prohlásil Rutte v Bruselu. Dodal, že vytvoření čistě evropské armády by vedlo pouze k duplicitám a Kremlu by udělalo radost. „Putinovi se to bude líbit,“ cituje šéfa NATO Politico.
Bez amerického jaderného deštníku náklady poletí vzhůru
Rutte zdůraznil, že odchod od americké spolupráce by pro evropské pokladny znamenal katastrofu. Zatímco aktuální cíl spojenců je investovat do obrany pět procent HDP do roku 2035, bez USA by toto číslo muselo stoupnout na deset procent. Evropa by totiž musela miliardami eur kompenzovat chybějící americký jaderný deštník.
Generální tajemník zároveň ocenil vliv Donalda Trumpa na růst výdajů evropských států. Podle Rutteho by země jako Španělsko, Itálie nebo Belgie nikdy nezvýšily své rozpočty na obranu z 1,5 na dvě procenta bez tlaku amerického prezidenta. „Jeho závazek k NATO je stoprocentní, ale očekává, že Evropané a Kanaďané budou platit víc. A my to děláme,“ uvedl Rutte.
Nejtěžší zima a kritický nedostatek munice
Situace na Ukrajině zůstává podle šéfa NATO kritická. Kvůli systematickému ničení civilní infrastruktury ruskými útoky čelí Ukrajinci nejkrutější zimě za více než deset let. V Kyjevě klesají teploty k -20 °C a lidé zůstávají bez tepla, světla a vody. Deník Guardian v této souvislosti upozornil, že ruské nálety v lednu vyřadily elektřinu pro 80 % Charkova.
Rutte v europarlamentu zdůraznil, že bez neustálého toku amerických zbraní Ukrajina v boji neobstojí. „Právě teď poskytují zásadní protiletadlové střely, aby zneškodnili co nejvíce raket směřujících na Kyjev či Charkov,“ uvedl s odkazem na systémy NASAMS a Patriot. Podle něj je nezbytné, aby se vyprázdnily i národní sklady evropských zemí, které stále „sedí na velkých hromadách“ munice.
Spor o miliardovou půjčku pro Kyjev
Hlavním bodem Rutteho apelu směrem k EU byla plánovaná půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Politico upozorňuje na spor ohledně toho, v jakých zemích se budou peníze utrácet. Francie a další země prosazují, aby se za ně nakupovalo prioritně v Evropě.
Rutte ale varuje, že evropský obranný průmysl momentálně nedokáže vyrobit ani zdaleka tolik, co Ukrajina potřebuje. „Silně na vás naléhám, abyste zajistili flexibilitu v tom, jak lze tyto prostředky utratit, a neomezovali se příliš restrikcemi typu ‚nakupujte v EU‘,“ vysvětlil generální tajemník NATO. Podle něj musí být potřeby Ukrajiny na prvním místě.
Osa zla a bezpečnostní záruky
Šéf NATO také poukázal na rostoucí spojenectví Ruska, Číny, Severní Koreje a Íránu. Deník Guardian napsal, že do bojů na straně Ruska se už zapojilo kolem 14 tisíc severokorejských vojáků, z nichž přes šest tisíc padlo. Přesto Rutte věří, že NATO a EU jsou před tímto „blokem“ stále o míle napřed.
Pokud jde o ukončení války, Rutte podpořil úsilí Trumpova týmu o dosažení mírové dohody. Zdůraznil ale, že jakákoli dohoda musí obsahovat robustní bezpečnostní záruky, které Putinovi zabrání v dalším útoku.
O citlivé otázce případných územních ústupků, kterou zmínil i Guardian, musí podle Rutteho rozhodnout výhradně ukrajinská vláda. „Cesta Ukrajiny do NATO je nevratná, ale v tuto chvíli není na pořadu dne, protože v alianci chybí jednomyslná shoda,“ uzavřel Rutte.
