
Aktual.: 29.04.2025 10:30
Praha – Muzea musí hledat nová témata a také způsoby, jak sbírky prezentovat tak, aby do nich návštěvníci chodili rádi a našli tam věci a informace, které je zajímají a jsou pro ně aktuální. Pokud se to muzeu nepovede, lidé ho začnou vnímat jako instituci minulosti. Muzea už po staletí shromažďují, uchovávají a vystavují sbírkové předměty, jejichž prezentací vzdělávají společnost a popularizují vědu. Je třeba však brát v úvahu, že se změnilo myšlení společnosti a technologie, které používá. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Národního muzea (NM) Michal Lukeš.
„Muzea by se samozřejmě neměla podbízet, ale musí vždycky přemýšlet, kde svět momentálně stojí a jakým způsobem to, o co se starají, komunikují se společností,“ uvedl Lukeš.
Vystudovaný historik a slovakista Lukeš, který 30. dubna oslaví 50. narozeniny, do NM nastoupil v roce 1993 jako dokumentátor oddělení novodobých českých dějin. V roce 2002 ho tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) jmenoval ředitelem muzea. Za dobu Lukešova vedení se na Hradě vystřídali všichni čeští prezidenti Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a Petr Pavel. Ve své funkci Lukeš spolupracoval s 11 premiéry počínaje Milošem Zemanem (ČSSD) až po současného Petra Fialu (ODS).
„Když jsem v roce 2002 trochu vyjukaný na místo ředitele nastupoval, nedával jsme si žádný termín, jak dlouho ve funkci vydržím, mým cílem bylo dělat mou práci co nejlépe. Ono to může vypadat, že funkce ředitele příspěvkové organizace je napořád, ale stejně jak vás ministr kultury může jmenovat, tak vás taky kdykoliv může s okamžitou platností odvolat,“ řekl Lukeš.
K práci ředitele NM, které pracuje s rozpočtem přibližně 850 milionů korun, jsou podle něj vedle odbornosti potřeba také manažerské dovednosti. „Nikdy jsem nebyl úplně typem kabinetního historika, rád organizuji a posouvám věci kupředu. Muzeum je velká instituce a funkce jeho ředitele je specifická. Ten člověk by měl být manažer, ale zároveň musí mít nějaký kulturní a odborný background. Minimálně proto, že jeho kolegy jsou mnohdy špičkoví vědci, odborníci a kurátoři, a on musí rozumět jejich práci a chápat jejich způsob myšlení,“ uvedl.
Jedním z manažerských vrcholů dosavadní činnosti ředitele Lukeše je 42 měsíců trvající rekonstrukce historické budovy NM s náklady 1,8 miliardy korun. „Rekonstrukce je takový vrcholek pyramidy. Ale nebyla jen o historické budově, bylo to o změně fungování Národního muzea a získání peněz,“ řekl Lukeš.
Přírodovědecko-historický koncept NM má podle něj tvořit pestrý a zároveň vyvážený celek. Budovami muzea v loňském roce prošlo 1,23 milionu návštěvníků. Je to o 88.000 více než v roce 2023. „Od začátku letošního roku už máme 400.000 návštěvníků. Myslím, že odcházejí spokojeni,“ podotkl Lukeš.
V historické budově NM od letošního března nejvíce láká výstava Čingischán, která do 22. června přibližuje nejen osobnost slavného dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také umění i každodenní život dávných Mongolů. Od 25. srpna zde vystaví 3,2 milionu let starou fosilii předka člověka druhu Australopithecus afarensis známou jako Lucy. Zapůjčí ji etiopské národní muzeum.
„V půlce září otevřeme další unikátní výstavu z Národního palácového muzea na Tchaj-wanu. Výstavu s názvem 100 pokladů, 100 příběhů tvoří vzácný soubor předmětů shromážděných kolem dvora čínských císařů,“ uvedl Lukeš.
Příští rok NM v historické budově nabídne výstavu o českém středověku v evropských závislostech s názvem Přemyslovci a v roce 2027 dorazí z Mongolska výstava o dinosaurech. „Muzea našeho typu musí plánovat dlouho dopředu. Velká mezinárodní výstava se vždycky připravuje nejméně dva až dva a půl roku,“ dodal Lukeš.
NM také čeká investice ve výši 1,276 miliardy korun do obnovy Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a výstavby jeho centrálního depozitáře. Letos ho začne muzeum stavět v areálu v Horních Počernicích, přemístí do něj sbírky momentálně uložené v nevyhovujících podmínkách. Souběžně se pracuje na projektu rekonstrukce historických budov Náprstkova muzea.