Byť by se mohlo zdát, že se generální ředitel ČT týden předtím, než bude Rada ČT hlasovat o jeho odvolání, ocitl v takřka bezvýchodné pozici a že by z jeho strany bylo snad nejmoudřejší rezignovat, Jan Souček míní bojovat do poslední chvíle. Alespoň tak to působilo v úterý odpoledne na mediálním výboru dolní komory.
Součkova strategie v čase, kdy nemá téměř žádného spojence, a to ani v Radě ČT, která o jeho budoucnosti rozhodne příští úterý, spočívá v tom, že zpochybňuje všechny tři výtky, které mu radní udělili před několika týdny. A které jsou zákonným předpokladem toho, aby vůbec mohli hlasovat o jeho odvolání. Jak se však ukázalo v úterý, už ani mezi politiky není žádný, u koho by Jan Souček našel zastání.
Předně ale fakta: mediální výbor Poslanecké sněmovny má 16 členů, mírnou většinu 9:7 v něm mají zástupci vládní koalice. V úterý měl původně na programu především výroční zprávy Českého rozhlasu a České televize. Už předem však bylo jasné, že na něj některý z poslanců navrhne také nový bod týkající se aktuálního dění v České televizi.
Formálně s ním nakonec přišel místopředseda Starostů a nezávislých Jan Lacina a zněl takto: Komunikace mezi generálním ředitelem ČT a Radou ČT. Pro jeho zařazení pak hlasovali úplně všichni přítomní poslanci. Lacina posléze uvedl, že ho znepokojuje především přestřelka, kterou na sklonku minulého týdne akcelerovalo video radního Lubomíra Xavera Veselého.
Nedůstojná přestřelka
Svérázný a také kontroverzní radní ČT v něm tvrdí, že mu Jan Souček za jeho případný hlas ve volbě generálního ředitele měl slíbit například to, že na obrazovky veřejnoprávní televize vrátí kanál ČT3. Anebo že se zasadí o konec Václava Moravce v ČT. Souček ovšem jakoukoli postranní dohodu před poslanci popřel.
Podstata mírně řečeno hodně nedůstojné slovní přestřelky však spočívá v něčem jiném. Generální ředitel ČT minulý týden v pátek oznámil, že několika stávajícím radním přicházejí předžalobní výzvy na úhradu škody vzniklé nezákonným odvoláním dozorčí komise Rady ČT. Což se týká právě i Veselého, který pro její odvolání v roce 2020 hlasoval.
„Informace, že jsem byl pod tlakem, abych propustil Václava Moravce a abych nevymáhal škodu – to je situace rok a půl po volbě generálního ředitele – s volbou tedy nemá nic společného,“ hájil se v úterý před poslanci Souček.
A pokud jde o program ČT3, poslancům připomněl, že měl jeho návrat na obrazovky České televize už ve svém kandidátském projektu. „Xaver Veselý se mne snaží vtáhnout do své mocenské hry a udělat ze mne svého vazala,“ míní Souček. A rezolutně odmítá, že by mezi ním a Veselým došlo před volbou generálního ředitele k jakékoli dohodě.
Tady je možná dobré připomenout, že Veselý byl do Rady ČT zvolen v minulém volebním období, tedy v čase, kdy měla v dolní komoře „skrytou“ většinu aliance složená z hnutí ANO, SPD a komunistů. A právě tato většina – s podporou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana – Veselého do Rady ČT protlačila.
Ostatně předseda mediálního výboru Patrik Nacher z hnutí ANO v reakci na Součkovu kritiku Veselého zachoval zcela klidnou tvář a rezervovanou pozici. Podle něj se debata měla vést obecně o situaci v ČT. „Pane řediteli, asi pětkrát jste zmínil Xavera Veselého. Považuju tento váš výstřel za poněkud nešťastný, protože pan Veselý na jednání nebyl pozván a nemůže se bránit,“ řekl Nacher.
Součka se následně nezastala ani Milada Voborská (STAN): „Dávejte si pozor, co vypouštíte do veřejného prostoru. Protože my tady hájíme veřejnoprávní média a vy nám v tom tedy příliš nepomáháte.“ Tato její replika přitom nemířila pouze na Součka, nýbrž i na Radu ČT. Její předseda Karel Novák o něco později řekl, že se omlouvá, že bude opatrnější a že přinejmenším do příštího úterý utlumí své mediální aktivity.
Je to možná detail, ale na reakcích Voborské i Nachera lze ilustrovat, v jak obtížné a izolované pozici se Souček nachází. Zastání – pokud jde o politiky – nemá u nikoho. Zástupci opozice i koalice jsou k němu přinejmenším rezervovaní. Což se potvrdilo i během úterní debaty.
Tři výtky a Součkova obrana
Výše popsané byla totiž pouze předehra k tomu hlavnímu. A tím je nestandardní komunikace a pošramocené vztahy mezi Součkem a kontrolním orgánem veřejnoprávní televize. A teprve v tento moment generální ředitel ČT naplno ukázal, že se nemíní vzdát a že bude bojovat o svou pozici až do posledního dechu.
Pokud politici tvrdí, že je komunikace mezi ním a radními nestandardní, Souček se je pokusil přesvědčit, že v tomto je vina jednoznačně na straně radních. A celé to podle něj začalo letos 12. března, kdy mu byly Radou ČT uděleny tři dost ostře formulované výtky. Jedna se týkala „začerňování smluv“, což je věc, která se v souvislosti s Českou televizí řeší dlouhé roky, další tzv. „zlatých padáků“ a třetí jeho komunikace ve veřejném prostoru v čase, kdy se ve sněmovně projednávala „velká mediální novela“. Radní mu vyčítali, že v médiích šermoval tím, že pokud se nezvýší koncesionářské poplatky, ČT bude muset zrušit některé kanály.
„Nestandardní už bylo to, jak mi byly uděleny výtky – byly mi uděleny bez rozpravy,“ zdůraznil například Souček. A vcelku dlouze a obšírně vysvětloval, jak to v ČT bylo historicky s konkurenčními doložkami a „zlatými padáky“. Jednoduše řečeno: Souček tvrdí, že se za něj nedělo nic, co by nebylo obvyklé už před ním.
Další téma: nadměrné začerňování smluv. Tady se bránil tím, že už loni na jaře nařídil interní audit. A jeho závěrem podle něj skutečně bylo, že je mezi smlouvami nekonzistence. „Obratem jsem tedy zadal přípravu nového interního předpisu, který měl definovat, co ČT bude považovat za obchodní tajemství,“ uvedl. Následně podle něj byli proškoleni pracovníci, kteří začerňování provádí. „Přesto jsem dostal důtku,“ dodal Souček.
A pokud jde o varování týkající se rušení kanálů, připomněl tiskovou konferenci svého předchůdce Petra Dvořáka z května roku 2022, během které mimo jiné řekl, že pokud se nenavýší poplatky, přijdou škrty. A dodal, že si umí představit také rušení některých kanálů. „Zatímco tehdy to nebylo považováno za poškozování dobrého jména ČT, nyní tomu tak je,“ bránil se Souček ve středu.
Nakonec se omluvil za setkání s novináři, které se uskutečnilo minulý týden v pátek, přičemž někteří z nich nebyli vpuštěni do sálu, kde se akce konala. „Že tam někteří nebyli vpuštěni, považuju za chybu. Omluvil jsem se za ni.“
Celá debata tak skončila bez nějakého smysluplného závěru. Dokonce ani usnesení nebylo formulováno tak, aby z něj bylo možné cokoli vyvozovat. Poslanci se pouze shodli, že bod projednali. Což v žádném případě nelze interpretovat tak, že je Souček přesvědčil o své pravdě.
Je to přesně naopak: všichni politici bez ohledu na svou politickou příslušnost dávali Součkovi ve středu na mediálním výboru Poslanecké sněmovny tak či onak najevo, že s ním už příliš nepočítají. Ta dynamika se jeví neúprosně. A na to, aby ji Souček změnil ve svůj prospěch, mu zbývá už jen několik dnů.
