Komerční prezentace Aktual.: 18.10.2024 12:34
Ostrava – Na 2,9 miliardy korun odhaduje státní podnik Povodí Moravy škody, které mu způsobily zářijové povodně. Ty v polovině měsíce zasáhly především Moravu a Slezsko, jen v Moravskoslezském kraji po nich statistici rozhodli o demolici více než 70 staveb, včetně rodinných domů. Velká voda poškodila také infrastrukturu jako jsou vodovody či plynovody. Z více než 8300 odpojených odběrných míst se podařilo do poloviny října obnovit dodávky plynu u zhruba 6500 z nich, oznámilo dnes ministerstvo průmyslu. Bez elektřiny zůstávají pouze desítky odběrných míst.
Po ničivých povodních rozhodli statici na území Moravskoslezského kraje o demolici celkem 72 staveb, řekl dnes novinářům ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Dodal, že mezi budovami, u kterých bylo rozhodnuto o stržení, je i 37 rodinných domů. Nejvíc budov k demolici je podle Kuchaře na horním roku Opavy na Bruntálsku. Jde především o Zátor, Širokou Nivu, která například přišla o budovu kina, či Brantice. Ušetřeny ale nebyly ani Holčovice, Karlovice či některé části Vrbna pod Pradědem.
Demolice se prováděly i ve větších městech. V Krnově šly či půjdou k zemi tři budovy, v ostravské Nové Vsi půjde k zemi i šest budov. Dvě desítky demolic provedli přímo hasiči. Budovy například ohrožovaly sousední objekty a hrozily zřícením. Zbývající připadly soukromým společnostem, nebo je lidé provedli svépomocí.
Přibližně měsíc po povodních zůstává v Moravskoslezském kraji přibližně 30 lidí, jejichž domovy jsou neobyvatelné a zatím nemají střechu nad hlavou. Bez elektřiny je v regionu 31 domů. „Kapacity dodávek elektřiny jsou dostatečné na to, aby lidé v případě potřeby mohly elektřinou topit,“ uvedl dnes hejtman Josef Bělica (ANO). Dodal, že energetická společnost ČEZ vyměnila 3000 vodou poškozených elektroměrů a další mění.
Kvůli povodním bylo v Česku v polovině září bez proudu až 260.000 domácností, v současnosti už jich jsou jen desítky. Podle ministerstva průmyslu jde o místa, která nelze připojit z objektivních důvodů, nebo u u nichž majitel z důvodu nezpůsobilé elektroinstalace objektu o připojení nepožádal.
Výrazně vyšší je počet domácností, které se musí obejít bez dodávek plynu. Z více než 8300 odpojených odběrných míst se podařilo do poloviny října obnovit dodávky u zhruba 6500 z nich. Většina zbývajících bude připojena do konce měsíce, uvedlo dnes ministerstvo.
Vysoké škody povodně způsobily vodohospodářům. Podnik Povodí Moravy odhadl škodu na majetku na 2,9 miliardy Kč, ještě ji ale bude upřesňovat. ČTK to dnes řekla Jana Kučerová, která je pověřena vedením útvaru vnějších vztahů a marketingu státního podniku. Velká voda nejvíce poškodila toky a jejich okolí na Šumpersku, kde odhady škod dosahují dvou miliard korun. Jde o toky Branná, Krupá, Desná, Morava, Merta a Mírovka. „Poškozeno je zejména břehové opevnění koryt toků, opěrné zdi, protipovodňové hráze a konstrukce objektů v tocích jako jsou stupně a jezy. Na mnoha místech je nutné odtěžit nánosy,“ upřesnila Kučerová. Opravit je na mnoha místech potřeba i protržení břehů v důsledku záplav.
Škody na majetku povodně způsobily i Krnovským vodovodům a kanalizacím. Podnik je zatím vyčíslil na nejméně 30 milionů korun, nemusí to být ale konečná částka. Zaplavená byla obě prameniště i čistírna odpadních vod, na mnoha místech došlo k roztržení vodovodního potrubí a k zanesení kanalizační sítě, voda s sebou vzala i oplocení vodárenských objektů. Jednatel vodárenské společnosti Libor Staněk uvedl, že největší škody eviduje na čistírně odpadních vod, kde i přes demontáže elektromotorů, které byly provedeny před povodní, došlo k zatopení rozvaděčů, servopohonů a dalšího elektrického zařízení.
Povodně zasáhly v polovině září zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard korun na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard korun na 241 miliard korun.
