Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard na 200,7 miliardy Kč

Komerční prezentace Aktual.: 1.11.2024 14:05

Praha – Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) čeká ve zbylých dvou měsících tlaky na výdaje i s ohledem na odstraňování povodňových škod, očekává ale dodržení plánovaného schodku 282 miliard korun.

Příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci října 1,602 bilionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta. Výdaje činily 1,803 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 0,8 procenta.

Stanjura ocenil, že celkový objem výdajů meziročně stagnuje, přestože řada z nich podléhá valorizaci. „Ve zbývající části roku lze očekávat zvýšené tlaky na rozpočet nejen v oblasti investic, ale i při řešení následků zářijových povodní. Nicméně aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 miliard korun by mohl být dodržen,“ uvedl ministr

Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se meziročně zvýšil o 5,5 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se meziročně zvýšilo o 14,5 procenta na 136,3 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 619,2 miliardy korun, o 9,1 procenta víc než loni. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.

Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 313,2 miliardy korun, o 5,2 procenta víc než loni. Na spotřebních daních stát vybral 135,1 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 10,1 procenta. Kleslo naopak inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se snížilo o 9,5 procenta na 151,3 miliardy korun. Pokles je podle ministerstva financí způsoben vyrovnáním daňových záloh za předchozí období.

Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 754 miliard korun, o 4,4 procenta víc než loni. Z toho 592,4 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi, na tuto dávku šlo o půl miliardy korun víc než loni.

Kapitálové výdaje se meziročně snížily o 9,7 procenta na 140 miliard korun. Podle ministerstva financí se na vývoji investic projevuje i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni. Naopak o 3,9 miliardy korun vzrostly investiční nákupy ministerstva obrany.

Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, která v důsledku povodní zvýšila výdaje o 30 miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

Hospodaření státu v milionech Kč:

Zdroj: Ministerstvo financí