Schodek rozpočtu v listopadu vzrostl na 232,4 mld. Kč, loni byl 259,2 mld. Kč

Komerční prezentace Aktual.: 1.12.2025 15:11

Praha – Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy do konce listopadu dosáhly 1,87 bilionu korun, ve srovnání s loňskem se zvýšily o 7,6 procenta. Za růstem stál zejména vyšší výběr daní a pojistného, uvedlo ministerstvo. Výdaje meziročně vzrostly o 5,3 procenta na 2,102 bilionu korun.

„Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 miliard korun, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády,“ uvedl ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS).

Analytik PwC Dominik Kohut nicméně varoval, že se plnění rozpočtu ocitá pod tlakem, když do dosažení celoročního plánovaného schodku zbývá necelých devět miliard korun. „Rozhodující není, zda konečný schodek skončí v plánované výši nebo bude překročen. Podstatné je, že české veřejné finance dlouhodobě trpí vysokými deficity, které nelze odstranit bez zásadní změny rozpočtové struktury. Samotné úpravy makroekonomických prognóz problém nevyřeší, nezbytné jsou systémové kroky, které zajistí udržitelnost hospodaření státu v delším horizontu,“ uvedl Kohut.

Z hlavních daní nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 14,7 procenta na 175,8 miliardy korun. Inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo do konce listopadu 32,8 miliardy korun, o 20,2 procenta víc než loni.

Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 167,6 miliardy korun, o 11,8 procenta víc než před rokem. Podle ministerstva financí se do vyššího výběru promítá hlavně růst mezd. Ten stojí i za zvýšeným výběrem povinného pojistného, který se zvýšil o 7,1 procenta na 730,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) vyneslo 377,4 miliardy korun, meziročně se zvýšilo o 8,4 procenta. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivňují zvýšené výdaje domácností. Na spotřebních daních se vybralo 153,4 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. U spotřebních daní z tabáku a z lihu za vyšším inkasem stojí zvýšení sazeb daně, u spotřební daně z motorových olejů jsou to vyšší přepravní výkony v důsledku vyššího výkonu ekonomiky.

Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát do konce listopadu vyplatil 845,6 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 656 miliard korun šlo na výplaty důchodů. Náklady na obsluhu státního dluhu vzrostly o 15,7 procenta na 86 miliard korun.

Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že výdaje na obsluhu státního dluhu jsou nyní 2,5krát vyšší než v roce 2010. Podle Kohuta zvyšování nákladů na dluhovou službu omezuje prostor pro investice.

Kapitálové výdaje do konce listopadu dosáhly 197,1 miliardy korun, meziročně narostly o 20,2 procenta. Ministerstvo financí ale upozornilo, že se zatím podařilo naplnit pouze 74,1 procenta plánovaného celoročního objemu investic. Významně rostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se meziročně zvýšily o 43,3 procenta na 76,9 miliardy korun.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

Hospodaření státu (v milionech korun):

Zdroj: Ministerstvo financí