Komerční prezentace Aktual.: 2.06.2025 14:13
Praha – Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,5 miliardy korun z dubnových 126,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit hospodaření za pět měsíců je pátý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 210,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připsal meziroční zlepšení vládním opatřením pro rozpočtovou konsolidaci.
Příjmy státního rozpočtu do konce května dosáhly 774 miliard korun, meziročně se zvýšily o 7,3 procenta. K růstu přispěl vyšší výběr daní i povinného pojistného, stejně jako příjmy z Evropské unie. Rozpočtové výdaje za prvních pět měsíců roku činily 944,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 1,4 procenta.
Stanjura upozornil, že květen je tradičně rozpočtově slabý měsíc, mimo jiné kvůli platbě zálohy na regionální školství a daňovým vratkám. Letošní květnové hospodaření státu bylo nicméně o 13 miliard korun lepší než loni.
„Ve čtyřech z pěti letošních měsíců jsme zaznamenali meziroční zlepšení celkového deficitu, což můžeme jednoznačně přičíst k dobru rozpočtové konsolidaci. Očekáváme, že podobně jako loni bude vývoj salda v následujících čtyřech měsících výrazně příznivější díky pozitivním faktorům hlavně na příjmové straně rozpočtu,“ uvedl ministr.
Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšilo o 16,1 procenta na 67,1 miliardy korun, což podle ministerstva souvisí s růstem mezd a také se zrušením či omezením některých slev na dani. Růst mezd přispěl i k vyššímu výběru povinného pojistného, kterého se za pět měsíců vybralo 329,6 miliardy korun, o 7,6 procenta víc než loni.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o 8,2 procenta na 162,6 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to dáno vyšší spotřebou domácností. Inkaso spotřebních daní se zvýšilo o 5,4 procenta na 64,9 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků i z lihu.
Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 3,9 procenta na 48,6 miliardy korun. Na dani z neočekávaných příjmů, kterou platí energetické a petrochemické firmy a velké banky, se vybralo devět miliard korun, meziročně o 29,2 procenta méně.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 386,3 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 299,4 miliardy korun tvořily důchody, jejich objem stagnoval na loňské úrovni. Na obsluhu státního dluhu šlo 37,8 miliardy korun, o 8,4 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje se snížily o 3,4 procenta na 61,3 miliardy korun. Podle ministerstva financí za poklesem stálo především nepravidelné financování společných projektů Česka a EU, které kleslo o 5,6 miliardy korun. O 7,8 miliardy korun se snížily investiční nákupy ministerstva obrany, naopak o 13,8 miliardy korun vzrostly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun):
| leden – květen | saldo |
| 2011 | -81.467 |
| 2012 | -79.047 |
| 2013 | -39.777 |
| 2014 | -9521 |
| 2015 | -22.128 |
| 2016 | 22.387 |
| 2017 | -18.706 |
| 2018 | -23.094 |
| 2019 | -50.902 |
| 2020 | -157.410 |
| 2021 | -254.967 |
| 2022 | -189.268 |
| 2023 | -271.380 |
| 2024 | -210.417 |
| 2025 | -170.526 |
Zdroj: Ministerstvo financí
