Abú Zabí – Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zvažují zapojení do izraelsko-americké války proti Íránu v případě, že Teherán zaútočí na jejich kritickou infrastrukturu. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Přestože oběma zemím dochází trpělivost s pokračujícími íránskými údery na přístavy, letiště a energetický průmysl, do války by se zapojily pouze tehdy, pokud by Írán zaútočil na energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu. Obdobný postoj mají i další státy Perského zálivu s výjimkou Ománu, který si chce udržet roli zprostředkovatele.

Americký prezident Donald Trump o víkendu pohrozil Teheránu, že pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv, který je významnou vodní cestou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, zaútočí na íránské elektrárny. Írán poté zveřejnil seznam elektráren a odsolovacích zařízení v arabských zemích Zálivu, na které v odvetě udeří, a Trump své ultimátum prodloužil.

Arabské země se nicméně obávají, že jejich aktivní účast ve válce by Írán přiměla k eskalaci útoků. Obávají se však i toho, že pokud do války vstoupí a Trump později s Íránem uzavře nějakou dohodu, budou pak samy čelit „zraněnému, rozezlenému režimu“ v Teheránu.

Hrozbu představují i možné teroristické a sabotážní útoky ze strany Íránu a jeho spojenců. Spojené arabské emiráty a Kuvajt v minulých dnech oznámily, že na svém území odhalily a rozbily buňky napojené na proíránské libanonské hnutí Hizballáh, které podle úřadů plánovaly útoky proti tamní infrastruktuře.

Země sdružené v Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) již výrazně zvýšily sdílení zpravodajských informací. Cílem je chránit stěžejní infrastrukturu, zajistit kolektivní potravinovou bezpečnost a připravit se na případné dopady útoků na jaderná zařízení či zařízení ropného průmyslu. Členy GCC jsou Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán.

Trump v uplynulých dnech hrozil převzetím kontroly nad íránským ostrovem Charg, přes který Teherán vyváží 90 procent své ropy. Americké jednotky, které by tuto operaci měly provést, by byly s velkou pravděpodobností vyslány z americké letecké základny Zafra ve Spojených arabských emirátech. Na to by Teherán odpověděl tvrdým útokem na SAE, sdělil agentuře nejmenovaný íránský činitel.

Od počátku války, kterou zahájily Izrael a Spojené státy útokem na Írán 28. února, vyslal Írán na země Zálivu téměř 5000 balistických střel a dronů, napsal Bloomberg. Při íránských útocích v těchto zemích zahynulo více než 20 lidí. Státy Zálivu se přitom snažily americkou administrativu přesvědčit, aby proti Íránu vojensky nezasahovala, neboť to může vést k destabilizaci celého regionu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version