Vědci stále studují obří tsunami, která se přelévala vloni v září vlnami grónského fjordu. Vědci z NASA zjistili, že nad oblastí náhodou v té době prolétala družice, která je schopná měřit výšku vodní hladiny. Teď ukázali, co naměřila.
Vloni v září zaznamenaly přístroje po celém světě zvláštní seismický signál. Jeho vlastnosti neodpovídaly zemětřesení, protože se pravidelně zesiloval co 90 sekund. A hlavně trval nezvykle dlouho, celých devět dní. Pak zmizel a už se znovu nikdy neobjevil. Vědci mu začali říkat USO, neidentifikovaný seismický objekt.
Mezinárodní tým 68 vědců začal okamžitě hledat možné příčiny – a letos v září je našel. Signál byl podle něj způsobený masivním sesuvem půdy ve východogrónském fjordu, který vyvolal obří, bahnitou vlnu tsunami. Vědci to popsali v odborném časopise Science. A teď to potvrdila americká agentura NASA, která našla o události záznamy v jednom satelitním pozorování.
Co se stalo v Grónsku, mělo následky všude
Do Dicksonova fjordu se před rokem sesunulo více než 25 milionů kubických metrů kamení a ledu. Tento fjord, který je součástí sítě kanálů na východním pobřeží Grónska, je hluboký asi 540 metrů a široký 2,7 kilometru – jeho stěny přesahují výšku 1800 metrů. To znamená, že tato hmota padala do vody někdy i z výšky Sněžky.
Protože k této události došlo daleko od otevřeného oceánu, v podstatě v uzavřeném prostoru, měla energie tsunami jen omezenou možnost rozptýlit se. Díky tomu se vlna pohybovala sem a tam – překonala fjord vždy jednou za 90 sekund. Podobně jako třeba vlna, kterou člověk udělá ve vaně.
Na vizualizaci dat barvy směrem ke světlejšímu konci stupnice označují vyšší hladinu vody a tmavší barvy nižší než normální hladinu. Z údajů vyplývá, že na některých místech podél severní strany fjordu byla hladina vody až o 1,2 metru vyšší než na jihu.
Loňská megatsunami se obešla bez obětí. Jediné, co zničila, byla nedaleká vojenská základna. Obří vlna dosáhla podle stop poškození, které po sobě zanechala, výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze.
Nový výzkum
Poté, co vědci v září oznámili, že vědí, co se stalo, podívali se experti z NASA detailně na to, co nasnímal jeden ze specializovaných přístrojů, které má agentura na oběžné dráze. Družice SWOT měří z výšky asi 900 kilometrů pomocí sofistikovaného přístroje výšku téměř veškeré vody na zemském povrchu, včetně oceánu a sladkovodních jezer, nádrží a řek. A vidí i do fjordů.
„Rozlišení radaru KaRIn je dostatečně citlivé na to, aby mohl provádět pozorování i mezi relativně úzkými stěnami fjordu,“ uvedli experti z týmu, který se o satelit stará. Žádný jiný přístroj, který hladiny oceánů a moří sleduje, by tohoto úkolu nebyl schopný. Vědci pak srovnali měření ze 17. září 2023, tedy den po sesuvu s měřeními provedenými za normálních podmínek o několik týdnů dříve, 6. srpna 2023.
Souvislost se změnou klimatu
Vlna se vzedmula kvůli tomu, že roztál led, který stabilizuje kamení kolem. Je to přirozený proces – je logické, že se odehrál právě v září, kdy je led po létě nejvíc natátý. Vědci ale varují, že podobné události se vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohou stávat častěji.
Podobné události, ačkoli v menším rozsahu, zaznamenali odborníci už několikrát. Například v roce 2017 pád laviny kamení do fjordu Karrat vyvolal tsunami, která zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, kde zničila 11 domů a zabila čtyři lidi. Takové megatsunami mohou dosahovat výšky až několik stovek metrů. Příkladem je megatsunami v aljašské zátoce Lituya, která v roce 1958 po sesuvu půdy dosáhla výšky přes 520 metrů.
