Ahmad Šará byl vůdcem povstalecké islamistické skupiny HTS, která byla během dlouhé občanské války v Sýrii spojencem al-Káidy. Jako velitel vítal zahraniční džihádisty, vysílal sebevražedné atentátníky, kteří vyhazovali do vzduchu vojenské objekty, a sliboval vytvoření islámského státu.
S al-Káidou se před několika lety rozešel a před pár měsíci se stal prozatímním prezidentem poté, co v prosinci povstalecká aliance, kterou Šará vedl, svrhla režim Bašára Asada. Vojenskou uniformu vyměnil za oblek a zahájil přesvědčování veřejnosti a zahraničních vůdců, že dokáže napravit rozvrácenou zemi a dovést ji k demokracii – nebo k něčemu podobnému.
„Pokud demokracie znamená, že lidé rozhodují o tom, kdo jim bude vládnout a kdo je bude zastupovat v parlamentu, pak ano, Sýrie se ubírá tímto směrem,“ řekl v rozhovoru pro časopis The Economist, který byl zveřejněn tento měsíc.
Pragmatická současnost proti teroristické minulosti
Ostrý kontrast mezi jeho džihádistickou minulostí a pragmatickou, nacionalistickou současností vyvolává nejistotu a nechává veřejnost přemýšlet nad tím, čemu Šará věří a jak bude vládnout.
Server deníku New York Times (NYT) píše, že mnoho Syřanů, vyčerpaných po třinácti letech občanské války, říká, že ať Šará udělá cokoli, bude to lepší než utrpení a zkáza, kterou způsobil Asad. Kritici zase nedůvěřují jeho islamistickému přístupu a vyčítají mu, že za jeho smířlivou rétorikou se skrývá zlověstná minulost, které se jasně nezřekl.
Šará se setkal s vysokými arabskými i západními představiteli, kteří na něj tlačili v otázkách, na kterých jim záleží: boj proti íránskému vlivu, omezení ruské vojenské přítomnosti, zastavení vývozu nelegálních drog, potlačení násilných džihádistů a zajištění práv žen a náboženských menšin.
NYT píše, že někteří z těchto úředníků v soukromí uvedli, že na ně Šará udělal dobrý dojem. Jen málo z nich mu však slíbilo to, co potřebuje nejvíce: finanční pomoc na podporu syrské ekonomiky a nastartování obnovy a zrušení tvrdých sankcí uvalených za účelem potrestání Asadova režimu.
EU zmírnila sankce
Největšího předválečného ekonomického partnera má ale Sýrie zpět. Evropská unie se pokusila ukončit hospodářskou izolaci Sýrie zmírněním energetických a bankovních sankcí, přestože administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa snahy Spojených států o uvolnění hospodářského tlaku zbrzdila.
Větší evropské společnosti a banky mohou váhat s navázáním ekonomických vazeb, dokud budou platit americké sankce. Evropští představitelé jsou však přesvědčeni, že jejich kroky přimějí některé podniky a humanitární agentury k obnovení práce v Sýrii i přes chybějící opatření ze strany USA.
Jedním z faktorů, které brání zahraniční angažovanosti ve vztahu k vládě prozatímního prezidenta Sýrie, je skutečnost, že Spojené státy a další země spolu s OSN stále klasifikují jím vedenou povstaleckou skupinu HTS jako teroristickou organizaci. Některé země klasifikují jako teroristu samotného Šaru.
Orwa Ajjoub, doktorand na univerzitě ve švédském Malmö, který se zabývá skupinou HTS, míní, že se Šará neřídí ani tak pevným přesvědčením, jako spíše snahou získat moc. „Hodně se změnil a tato změna je upřímná,“ řekl a dodal: „Na jedné straně je v tom pragmatismus, který je povzbudivý a dává člověku určitou naději. Na druhou stranu je však děsivé, kam až je ochoten zajít, aby se udržel u moci.“
Zdroj: The New York Times, The Wall Street Journal
