Sankce proti Rusku, které v lednu zavedla Bidenova administrativa, jsou efektivní. Více než třetina ruské stínové flotily čelí přísným omezením a Washington je připraven zajít ještě dál. Podle zvláštního vyslance Keitha Kellogga pro Rusko a Ukrajinu chce Donald Trump sankce zdvojnásobit. Zasáhnout proti ruské flotile v Baltském moři se chystá i Evropská unie.
Moskva čelí rostoucím obtížím v důsledku amerických sankcí zaměřených na ruské ropné tankery, které výrazně narušují její exportní možnosti. Lodě, které se na černé listině vyskytly letos v lednu, musely zakotvit. Sankce zvyšují tlak na odběratele třetích zemí, jako je Indie a Čína, a zamezují přístup lodí k západnímu pojištění a financování.
Podle analýzy agentury Bloomberg se Rusko, co se týče námořní dopravy, ocitá v potenciálně kritické situaci. Podle údajů společnosti Argus Media vzrostly náklady na přepravu ruské ropy téměř o 50 procent. Rozdíl mezi cenou barelů při odjezdu z Ruska a jejich příjezdem do Asie se výrazně zvýšil, což signalizuje rostoucí přepravní výdaje.
Cena za dopravu ropy z Černého moře do Indie se vyšplhala na 10 dolarů za barel, z Baltského moře až na 13 dolarů. I když se nejedná o extrémní hodnoty jako po zavedení cenového stropu v roce 2022, zvýšení o 48 procent od 10. ledna naznačuje pro Rusko komplikace. V minulosti byly podobné výkyvy často uměle vytvářeny, aby ropa splňovala cenový strop stanovený Západem. To ale není tento případ.
Největším problémem je pro Moskvu černá listina, na které se ocitlo 37 procent lodí stínové flotily. Omezení uvalily kromě Spojených států také Evropská unie a Velká Británie.
V předloňském roce přepravila nově sankcionovaná plavidla více než polovinu ruského námořního exportu ropy. Některé z těchto lodí kotví u ruských břehů nebo čekají na vykládku u čínských přístavů. Jako nevýhodné se ukazuje i hledání nových přepravních tankerů. Pořizovací cena je vysoká a jejich vlastnictví nese riziko dalších sankcí.
Ekonomické páky Donalda Trumpa
Vliv na ruskou konkurenceschopnost v ropném průmyslu eviduje i Bílý dům, spekuluje se totiž, že Donald Trump může sankce před případnými mírovými rozhovory ještě zpřísnit. Keith Kellogg v rozhovoru pro New York Post uvedl, že sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jsou na stupnici od jedné do deseti „jen asi na bodě tři“, pokud jde pouze o ekonomický tlak.
Podle informací deníku The Telegraph Trumpova administrativa nedávno pozastavila práci na mírovém plánu na Ukrajině. Chce tak dát prostor spojencům z NATO vyjednávat.
Za tímto krokem by mohla být dohoda o přístupu k ukrajinským vzácným kovům výměnou za pokračující vojenskou pomoc Kyjevu. Keith Kellog v minulosti řekl, že mír bude do 100 dní od Trumpova usednutí v Bílém domě, datum představení takového plánu se ale zdráhal zveřejnit.
Evropa chce ruské lodě zabavovat
Do boje proti ruskému obcházení sankcí se plánuje tvrdě zapojit i Evropská unie. Státy evropské sedmadvacítky zahájily jednání o legislativních opatřeních, která by umožňovala lodě ruské stínové flotily zabavovat. Diskuse rozproudil prosincový incident s lodí známou jako Eagle S, kterou zabavily finské úřady pro podezření z poškození podmořského kabelu spojujícího Finsko s Estonskem.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že přibližně polovina sankcionovaného ruského ropného obchodu prochází Finským zálivem. „Hrozí environmentální katastrofa, ale také útoky na naši podmořskou infrastrukturu,“ řekl v rozhovoru pro Politico. „Nemůžeme zablokovat celé moře, ale můžeme ho lépe kontrolovat.“
