Mohlo by se zdát, že největší škodovka už nemůže ničím překvapit. Jenže její čtvrtá generace je znovu hodně dobrá, i když má zrovna pod kapotou druhou nejlevnější motorizaci.
Ještě poměrně nedávno zájemci o klasický manažerský liftback či sedan roztěkaně hleděli k trojici Passat-Mondeo-Superb, aby pak často zvolili ten, za kterým stál nejvtíravější prodejce. Volkswagen i Ford už ale vyklidily pozice a Škoda teď může pohodlně slíznout všechnu smetanu. Takže už se ani nemusí moc snažit, řeklo by se.
Poslední spalovací Superb však zjevně nevznikal stylem „do automobilového důchodu už to nějak doklepu“. V Mladé Boleslavi mu přisoudili aerodynamickou karoserii s elegantně protáhlou přídí, kam by se pohodlně vešel i šestiválec, pokud by jej česká značka měla ještě v nabídce. Co v ceníku naopak zůstalo, je čtyřválcový diesel s povědomým výkonem 110 kW / 150 koní. A zrovna takový přistál na týden v naší redakci.
Skoro to vypadá, jako by se na něj spíš zapomnělo. Na rozdíl od benzinových motorů není žádným způsobem hybridizován, takže veškerá tíha práce spočívá jen a jen na něm. Nejlépe se to pozná na semaforech, kde se mild hybridní jedna-pětka TSI rozjíždí hladce, zatímco dvoulitrové TDI se spuštěným systémem stop-start pokaždé „poctivě“ startuje.
Od příchodu emisní normy Euro 6, kdy koncernové diesely přestaly používat zásobníkový katalyzátor vyžadující k regeneraci dodatečné vstřikování nafty, se spotřeba motorů TDI vrátila na velmi nízké úrovně. Ve spojení s 66litrovou nádrží tak došlo v rámci sledování spotřeby k pozoruhodnému okamžiku, kdy auto od posledního tankování ujelo 1253 kilometrů a zároveň by podle ukazatele dojezdu zvládlo dalších 200.
Jako první spalovací auto jsme naftový Superb podrobili našemu „chorvatskému testu“, jinak určenému pro elektromobily, při kterém vůz zdolá rakouské Alpy přes horské sedlo Loibl Pass a urazí 800kilometrovou vzdálenost až k Jadranu. Superb trasu k moři zvládl za průměrných 4,5 litru nafty, na zpáteční si však trochu pohoršil zdoláním vrcholků chorvatského pohoří Velebit. Přesto je konečný průměr 4,7 litru vzhledem k velikosti auta a podanému výkonu mimořádně dobrý.
Motor má přitom dostatek síly na běžné situace včetně předjíždění a jeho zvuk je v kabině velmi dobře utlumen. Fakt, že má posádka k dispozici nadstandardně velký prostor, zejména vzadu na nohy, už se od Superbu očekává automaticky.
Škoda Superb Liftback 2,0 TDI/110 kW DSG
Motor: přeplňovaný naftový čtyřválec, 1968 cm3
Převodovka: automatická 7stupňová DSG
Výkon: 110 kW / 150 k při 3000 – 4200 ot./min
Točivý moment: 360 Nm při 1600 – 2750 ot./min
Nejvyšší rychlost: 225 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 9,2 s
Kombinovaná spotřeba: 4,9 – 5,3 l/100 km (WLTP)
Objem zavazadlového prostoru: 645 – 1795 l
Hmotnost pohotovostní / užitečná: 1587 / 623 kg
Délka × šířka × výška: 4912 × 1849 × 1481 mm
Cena: od 995 000 Kč
Nelze se však zbavit dojmu, že podvozek Superbu mezigeneračně lehce přitvrdil, příznivci měkčí jízdy by si tedy určitě neměli nechat ujít adaptivní pérování, jehož tuhost lze individuálně měnit. V testované verzi Laurin & Klement je ostatně DCC ve standardu, stejně jako sedadla nenápadně kombinující umělou a pravou kůži.
Ta ostatně může mít i zájemce o levnější výbavu Selection, připlatí si za ně ale 110 tisíc korun. Kožená sedadla jsou ale elektricky ovládaná, ergonomická a k tomu navíc masážní. Komu až dosud masírování zad ve škodovkách připomínalo spíš kopání dětí ze zadní sedačky, bude mile šokován: deset vaků zabudovaných v útrobách masíruje vskutku intenzivně a dokáže řidiče i spolujezdce během dlouhé jízdy patřičně osvěžit.
Fakt, že Škodovka už k Superbu nenabízí manuální převodovky a že ovládání té automatické najdeme nově vpravo pod volantem, fanouškům značky patrně neunikl. Největším překvapením tak může být skutečnost, že se cena základní verze stále ještě vejde pod milion korun. V době, kdy podobné peníze žádají automobilky za mnohem menší auta, to lze označit za vzácný úkaz.
