Aktual.: 21.09.2025 13:14

Praha – Referendum o setrvání Česka v Severoatlantické alianci, jak o něm ve volebním programu píše SPD, by se podle poslankyně tohoto hnutí Lucie Šafránkové mohlo odehrát nejdříve za pět let. Tedy až po konci mandátu vlády, která vzejde s nadcházejících voleb. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes uvedla, že vystoupení z aliance její hnutí neslibuje.

S odkazem na legislativní lhůty a očekávané debaty o podmínkách obecného referenda konstatovala, že do doby případného hlasování uplyne mnoho let. Uvedla to v diskusi o reakci aliančních zemí na narušování vzdušného prostoru Polska a Estonska ruskými stroji.

Podle dalších účastníků debaty včetně místopředsedy Sněmovny za opoziční ANO Aleše Juchelky situace ukazuje, jak důležitá je pro Česko účast ve strukturách NATO.

Za adekvátní reakci na narušení vzdušného prostoru označil sestřelení takového ruského letadla vicepremiér a předseda lidovců Marian Jurečka. „Nepovede to k eskalaci…musí být vidět, že NATO je připraveno bránit každý centimetr svého území,“ uvedl. Reagoval na sobotní slova prezidenta Petra Pavla, který ČT řekl, že v případě ruského porušení pravidel musí NATO reagovat adekvátně. „A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělali chybu a překročili přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ řekl Pavel. Podotkl, že vojenskou reakcí může být i sestřelení ruského letounu.

Šafránková míní, že napadený stát má právo se bránit, je ale podle ní nejdříve třeba vyšetřit, zda nešlo o omyl. Varovala před hysterií, která by podle ní mohla vést k rozšíření konfliktu do podoby třetí světové války.

Podle Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) jde v případě posledních incidentů jednoznačně o ruské provokace, zmínila i předchozí sabotáže organizované Ruskem. Ruská federace tak podle ní zkouší připravenost a odhodlání aliance.

V noci na 10. září zaznamenalo Polsko 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. Severoatlantická aliance (NATO) zareagovala novou operací k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance.

V pátek podle Varšavy ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské těžební plošiny v Baltu. Ve stejný den Estonsko uvedlo, že rovněž ruské stíhačky narušily jeho vzdušný prostor. Země se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Rusko odmítlo, že by jeho stíhačky narušily estonský vzdušný prostor. Šlo podle něj o plánovaný let z ruské Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu.

Narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla dnes podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání rady požádala.

Podíl.