Aktual.: 20.11.2024 15:18
Praha – S výrobou nových antibiotik účinných proti odolným bakteriím by mohl pomoci objev českých vědců z Akademie věd ČR (AV ČR) a centra CEITEC z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Odhalili klíčový protein, bez jehož působení bakterie ztrácí schopnost množit se. V tiskové zprávě o tom dnes informovala AV ČR, jejíž Mikrobiologický a Biotechnologický ústav se na výzkumu podílely. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.
Odolnost bakterií zhoršuje léčbu nemocí, jako jsou zápaly plic nebo tuberkulóza. Jejich schopnost odolávat antibiotikům je zakódovaná v bakteriální DNA. Na základě v ní zapsaných informací v nich vytvářejí proteiny, které potřebují k růstu, množení a reakci na stresové faktory, jakým je například působení antibiotik.
Během pětiletého výzkumu vědci zjistili, že cílem nových terapií proti rezistentním bakteriím by mohl být protein zvaný MoaB2. „Zjistili jsme, že tento protein interaguje s klíčovým proteinem zvaným Sigma-A, který řídí, jak bakterie zapínají své geny. MoaB2 ovlivňuje dostupnost a stabilitu Sigmy-A a tím pak produkci bílkovin v bakterii,“ vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Bez proteinů Sigma-A bakterie ztrácí schopnost množit se, proto je jeho interakce s proteinem MoaB2 atraktivním cílem pro vývoj nové generace antibiotik.
Odborníci antibiotickou rezistenci, tedy vznik nových typů bakterií, na které nepůsobí běžná antibiotika, považují za jednu z největších globálních zdravotních hrozeb. Přestože se evropské země zavázaly, že do roku 2030 výskyt těchto odolných bakterií sníží, v ČR se to podle Státního zdravotního ústavu příliš nedaří. Výskyt bakterií, které způsobují infekce krevního řečiště, se podle něj za pět let dokonce zvýšil.
Lékaři se proto zaměřují na snížení předepisování antibiotik preventivně nebo v případech, kdy nejsou nutně potřeba, a na prevenci nákaz pacientů těmito odolnými bakteriemi v nemocnicích.
