Krajský soud v Brně ve středu zastavil stíhání čtyř českých vojáků obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Reagoval tak na aboliční rozhodnutí prezidenta Petra Pavla. „Státní zastupitelství mi neukázalo celý spis, i když jsme o to výslovně žádali,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz právní zástupce omilostněných vojáků Radek Ondruš.
Prezident při svém rozhodnutí o zastavení stíhání zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž se prošetřovaný incident stal, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů. Přihlédl ke složitému mezinárodnímu kontextu případu a délce dosavadního vyšetřování. Vojáci by přesto mohli trvat na projednání obžaloby, teď už bez rizika, že dostanou trest. Na případnou reakci a odmítnutí abolice mají třídenní lhůtu, která poběží od doručení soudního verdiktu.
Případ se stal v roce 2018, kdy příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán zastřelil na základně Šindánd v provincii Herát českého psovoda Tomáše Procházku a dva vojáky zranil. Pachatele zadrželi afghánští vojáci a prošel postupně rukama afghánské, české i americké armády. Krátce ho vyslýchali i čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil. Poté, co ho Američané vrátili Afgháncům, Vahidulláh Chán ve vojenské nemocnici zemřel.
Pane Ondruši, jste už seznámen s rozhodnutím soudu?
Ne, informace mám zatím pouze od novinářů (rozhovor vznikal krátce po středečních 12:00).
Nikdo vás nekontaktoval?
Zatím poslední, co máme k dispozici, je vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Ale my jsme tu obžalobu ještě nedostali. Neměli jsme možnost seznámit se s kompletním spisem a já nejsem zbaven mlčenlivosti k utajovaným informacím ve vztahu k některým klientům, takže to dvěma klientům nemohu sdělit, protože nemají prověrku. Ani můj kolega se s tím nemůže seznámit.
Tím myslíte, že kolega a dva klienti nemají bezpečnostní prověrku?
Přesně tak.
Takže ti čtyři vojáci nevědí, z čeho jsou obžalovaní?
Nám tu obžalobu zatím nedoručili.
Už jste se někdy s takovým postupem setkal?
Ne, to je unikátní. Jednak procesním postupem kvůli utajovaným informacím. A jednak jsem se nikdy nesetkal s takovým ignorováním práv obviněných, zejména se strany státního zastupitelství. Od ledna mohlo požádat cizí moc, aby dala souhlas, že se moji klienti mohou seznámit s utajovanými skutečnostmi. Neudělalo to. A neukázali mi celý spis, i když jsme o to výslovně žádali. Státní zástupce to odmítl s tím, že nemá počítač, na kterém by ty disky přehrál.
Kdo je ta „cizí moc“?
Ten, kdo to utajil, ale to my nevíme, kdo to je.
Nabízí se USA a NATO…
Ano. A já prověrku NATO mám. Ale můj kolega nikoli a dva ze čtyř klientů také ne. Takže kdybych jim sdělil cokoliv z toho, co je předmětem utajení, dopustil bych se trestného činu.
Čím je proces, ve kterém hrají roli utajované informace, specifický?
S informacemi se mohou seznámit jen ti, kteří mají prověrku nebo zákonný souhlas, a ty informace nemohou byt jakkoliv veřejně sdělovány ani komunikovány. Z celého řízeni je v této části veřejnost vyloučena.
Soudce chtěl veřejný proces…
Ano, ale jen v části, které se budou týkat neutajovaných informaci.
Soudce, státní zástupce a přísedící tedy prověrky mají?
Prověrku musí mít pouze státní zástupce. Soudce je prověřen ze zákona, ten nepotřebuje nic. V případě obviněných, přísedících a obhájců musí ta cizí moc dát souhlas, aby se s tím mohli seznamovat. Ale to se tyká jen těch informací utajených cizí mocí.
A u utajovaných informací z strany českých orgánů?
Tam ze zákona platí pro soudce, přísedící, obviněné i obhájce výjimka ze zákazu. Ale týká se to jen utajovaných informací národní povahy.
Už někdy v Česku běžel proces, ve kterém hrály nějakou roli utajované informace cizí mocí?
Jeden proběhl a statní zástupce se tomu vyhnul tak, že tu věc i bez přiznání obviněného zastavil podmínečně sám.
O co šlo?
To nemohu říct, tam byl utajen celý spis kompletně, včetně obalu.
Přijmou vaši klienti abolici?
S abolicí klienti souhlasili bez jakýchkoliv výhrad.
Mají radost?
Nemají radost, že se v současné době proti nim zvedla nenávistná kampaň v některých bulvárních sdělovacích prostředích. Kdo tuto kampaň vyvolává, nevíme. Ale směřuje k jejich lidské a osobnostní dehonestaci v souvislosti s tím, že nechtějí, aby pokračovalo trestní řízení. Ale vzhledem k tomu, že klienti nevědí, z čeho jsou vlastně obžalováni, nemohou na to reagovat.
Mohli si to přečíst na webu Radiožurnálu…
Nemůžete takovou informaci čerpat ze sdělovacích prostředků. Už několikrát jsem se přesvědčil, že se za pravdivé informace v médiích vydávaly fámy nebo dohady.
Kauza českých vojáků
Co se v Afghánistánu vlastně odehrálo?
Afghánský vládní voják Vahidulláh Chán v roce 2018 zaútočil na auto s českými vojáky na základně Šindánd. Zranil dva a jednoho – rotného Tomáše Procházku – zavraždil. Chán poté, co byl držen českými, americkými a afghánskými vojáky, zemřel.
Češi Chána vyslýchali 20 minut a 75 minut ho střežili. Američané ho měli 25 minut a Afghánci 285 minut. Vyšetřování ovšem v praxi probíhalo jen u amerických a českých ozbrojených sil.
Z čeho byli vojáci obviněni?
Přestože vojáci nebyli obviněni z žádného násilného trestného činu, hrozil jim výjimečný trest. Dva z nich se podle dozorového žalobce dopustili porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci.
Další dva byli obžalováni z vydírání a neuposlechnutí rozkazu. To všechno jsou obecně přečiny, za které je obvykle sazba maximálně několik let vězení a dosud netrestaný člověk by od soudu pravděpodobně odešel spíše s podmínkou nebo by trestní stíhání bylo podmínečně zastaveno.
Jenže za neuposlechnutí rozkazu a porušení povinnosti strážní služby teoreticky hrozí vojákům až výjimečný trest v případě, pokud k jejich spáchání dojde za bojové situace
Co je to bojová situace?
V bojové situaci se z prostého přečinu stává zvlášť závažný zločin. Jde tedy o trest, který je v trestním zákoníku jakousi variací na odvěký „trest smrti za usnutí na stráži“ neboli výjimečný trest ve výjimečné válečné či bojové situaci.
Jenže podle bývalého vojenského prokurátora Karla Brücklera začíná bojová situace v okamžiku, kdy bezprostředně hrozí střet, a končí, když je střet ukončený. V případě afghánské kauzy je zjevné, že cokoliv se stalo od okamžiku zadržení Vahidulláha Chána, pod bojovou situaci nespadá.
Podíleli se naši vojáci na smrti Vahidulláha Chána?
S tím, že naši a američtí vojáci mučili, přišel poprvé týdeník Respekt v roce 2020 na základě informací afghánského tlumočníka v rámci amerického vyšetřování. Tlumočník však dvakrát změnil výpověď.
Americké vyšetřování nakonec skončilo pouhou výtkou. Afghánské vyšetřování po pádu Kábulu do rukou Tálibánu nepokračovalo.
Čím argumentuje obhajoba?
Advokát obviněných Radek Ondruš poukazuje na absurditu aplikace bojové situace. Tvrdí také, že mu státní zastupitelství neumožnilo se seznámit s celým spisem a že nebyli vyslechnuti ani všichni Američané, ani afghánští velitelé, kteří se po emigraci ze země po vítězství Tálibánu prokazatelně nacházejí v Evropě.
