Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Symbolem navyšování rozpočtu na obranu jsou bojová letadla F-35 – jde o největší armádní zakázku v historii Česka. I díky ní vláda loni splnila závazek vůči NATO posílat na obranu minimálně dvě procenta HDP. To ale brzy stačit nebude, potřeba může být až dvojnásobek.

„Určitě to bude rozloženo v čase. Na druhou stranu moc času na posílení kapacit nám americká strana nedává. Tam bych mluvil v horizontu let, nikoliv deseti, patnácti, jak je to obvyklé při budování nějaké kapacity,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).

Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Richarda Brabec (ANO) je důležité, co se za peníze pořídí. „Víc než jestli to bude dva a půl nebo tři procenta – určitě to nebude během jednoho roku – tak je důležité, co za to pořídíme,“ podotkl s tím, že není žádným tajemstvím, že má hnutí ANO k F-35 výhrady.

Peníze z EU na obranu místo rozhleden

Hlavní část výdajů na podobné projekty zůstane dál na národních rozpočtech. Podle vládních politiků by ale měla pomoci také Evropská unie. „Možná nemusíme stavět x dalších rozhledem nebo něčeho podobného, na co se dají evropské peníze použít, nebo i další cyklostezka už možná není tolik potřeba, jako je potřeba se starat o bezpečnost a obranu,“ upozornil premiér Fiala.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Heleny Langšádlové (TOP 09) jde o mimořádnou situaci. „Určitě je namístě role Evropské unie, případně společné postupy ohledně půjček,“ podotkla.

„Na druhou stranu, jakákoliv půjčka znamená, že se někdy bude muset splácet. Takže jediný reálný zdroj budoucího rozpočtu jsou v tomto ohledu daně,“ dodal člen sněmovního zahraničního výboru Viktor Vojtko (STAN).

Účast na mírové misi

Z průzkumu pro ČT vyplývá, že víc než třetina obyvatel podporuje výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP – zhruba stejně početná skupina by dávala víc. O novém cíli výdajů mají rozhodnout státy NATO v červnu.

Započítávat se nemá pomoc Ukrajině nebo výdaje na případnou mírovou misi. „Vláda by neměla vylučovat ani aktivní účast na mírových operacích, které pomůžou na západní Ukrajině třeba střežit některé specifické objekty v oblasti energetiky,“ míní předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zmínil, že debatovat nyní o vyslání vojáků na mírové operace je předčasné. „Je to v gesci Poslanecké sněmovny,“ poukázal. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Jiřího Kobzy (SPD) jde o záležitost Rady bezpečnosti OSN. „Pakliže by k něčemu takovému mělo dojít, ale teď v tento moment si nemyslím, že by bylo správné tam někoho posílat,“ míní.

Proti misi je třeba Německo, Polsko nebo Španělsko. Naopak Francie, Švédsko nebo Velká Británie by byly pro.

Podíl.
Exit mobile version