S Babišem jsme si věci vyříkali, tvrdí Plaga. K návratu do politiky ho vyburcoval Bek

Robert Plaga působil jako ministr školství v první i druhé vládě Andreje Babiše. Druhé období bylo poznamenáno pandemií covidu a spory s Babišem, mimo jiné ohledně návratu dětí do škol. Po neshodách s tehdejším premiérem Plaga opustil hnutí ANO. 

Na ministerstvu školství pokračoval i po nástupu vlády Petra Fialy, když se s nástupem ministra Petra Gazdíka (STAN) stal jeho politickým náměstkem. V době, kdy resort vedl Gazdíkův nástupce Vladimír Balaš, Plaga v poradním sboru skončil. V září 2022 se stal předsedou Národního akreditačního úřadu, kterým je dosud. Poté co však ministr školství Mikuláš Bek (STAN) prosadil změny ve fungování úřadu, skončí v jeho čele Plaga nejspíš předčasně – v polovině letošního roku.

Někdejší ministr se nedávno rozhodl vrátit se do vysoké politiky. Jedná s hnutím ANO, na jehož kandidátce by se mohl v letošních parlamentních volbách objevit jako jednička ve středních Čechách.

Ve vysoké politice jste skončil před třemi lety po angažmá v čele ministerstva školství. Poté co v roce 2020 ANO zrušilo brněnské buňky hnutí kvůli korupční kauze Stoka, vám skončilo i členství ve straně. Tehdy jste tvrdil, že se vrátit nechcete. Co se změnilo?

Je to velmi jednoduché. Tuším, že už v roce 2020, kdy jsem byl ještě ministrem, jsem říkal, že obnovovat členství v hnutí ANO nechci, což platí nadále, chci zůstat nestraníkem. Zároveň jsem poslední dva roky dosloužil jako nestraník ve vládě. Pak jsem byl na ministerstvu ještě jako politický náměstek ministra Petra Gazdíka, protože upřímně deklaroval, že chce navazovat na strategii 2030+. Dokument vznikl za mého fungování a přihlásila se k němu i současná vláda v programovém prohlášení. Ze školství jsem pak ale nevypadl ani v současné pozici šéfa Národního akreditačního úřadu.

Proč jste se ale rozhodl, že chcete znovu do politiky a opět za ANO?

Spouštěčem bylo angažmá a vystupování ministra Mikuláše Beka. Když mu přestaly vycházet peníze, začal kritizovat věci, které jsem jako ministr prosazoval i s podporou STAN. Například nákladové financování přes PHmax (stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu, pozn. red.), které dříve Starostové jednomyslně podporovali. Bek najednou začal tento model kritizovat a obviňovat mě, aby zakryl vlastní nedodržení závazků vůči pedagogům i nepedagogickým pracovníkům. Beru si to osobně jako každý chlap, který je ješitný.

Zjistil jsem také, že na akcích, kde nejsem přítomen, svádí problémy na mě a nerespektuje Strategii 2030+, i když ji navenek podporuje. Nastartovalo mě to a motivovalo přemýšlet o návratu do politiky, přestože jsem dříve tvrdil, že už jsem asi skončil.

Byl nějaký zlomový moment, kdy jste se rozhodl?

Mé rozhodnutí podpořilo i to, když se nejbližší političtí spolupracovníci ministra vyjadřovali o změnách ve školství tak, že to napíšou za večer. Když jsem namítl, že to bez dalších změn nepůjde, řekli, že je důležité, že budou moct říct, že to umožnili, a nevadí, že se to nedá realizovat.

Když jste sám zmínil ješitnost, chce se vám do toho znovu? Tehdy jste měl spory s Andrejem Babišem jako premiérem. Předpokládám, že rozhodnutím Babiše, stane-li se znovu předsedou vlády, budete čelit znovu.

Když se podíváte do historie, sporů s premiérem jsem měl poměrně hodně. Část z nich ale šla na vrub covidové době, protože zde byl neustálý souboj o návrat dětí do škol. Jsem rád, že v rámci druhého rozvolňování na moje názory premiér ve všech ohledech dal.

Asi největší spor se mezi námi rozhořel o jeho prosazení úředních maturit na jaře 2021. Tam se spekulovalo velmi výrazně o mém odvolání. Tehdy jsme si s premiérem spoustu věcí vyříkali. Od té doby, kdy jsem nastavil pravidelnější komunikaci a vysvětloval jsem mu detailněji své záměry, bylo vzájemné pochopení lepší. Jen jsem to mohl udělat mnohem dřív. Spoustě sporů mezi námi jde do budoucna předejít lepší komunikací. Tehdy jsem trošku opomněl její důležitost.

Takže vidíte spíš chyby na vaší straně?

Věcně v těch sporech a po nich se lepší komunikace s premiérem z mojí strany osvědčila. 

Jste blízko k tomu vést kandidátku hnutí ANO v kraji, mluvili jste o vzájemném vztahu s Babišem v poslední době?

Jsem teď především ohledně školství v intenzivním kontaktu s Karlem Havlíčkem. V posledních měsících jsme se z občasných rad posunuli a řekl jsem, že připravím program do voleb. Můj názor ale je, a budu doufat, že ho Andrej Babiš potvrdí, že jsme si věci vyříkali už v roce 2021 a teď tam žádný problém není. 

Už je jasné, zda povedete kandidátku hnutí ve středních Čechách?

Nebudu zastírat, že se bavíme o možné kandidatuře a střední Čechy jsou jedna z variant, a to asi velmi pravděpodobná, ale není to ještě definitivní. 

Kdo přišel s tím, že budete na kandidátce?

Není to tak, že bych zavolal, že jsem naštvaný na Beka a chci kandidovat. Myslím si, že zájem o spolupráci tam byl. Ale angažmá v Národním akreditačním úřadu mělo být původně do roku 2028. Misi jsem chtěl splnit, jenže ve chvíli, kdy Mikuláš Bek přišel s partyzánským načtením návrhu týkajícího se akreditačního úřadu přes poslance, hnutí ANO mi nabídlo, jestli bych neměl zájem zapojit se minimálně do tvorby programu. A takhle se to dál vyvíjí. 

Chcete být znovu ministrem školství?

Je to novinářská zkratka, která se hodí do titulku. Ale skrze pozice, kterými jsem prošel, jsem se školstvím spojen. Jestli do směřování školství budu promlouvat z pozice ministra, nebo z jakékoliv pozice ve sněmovně, je věc druhá. Chci se podílet na dokončení Strategie 2030+, která přešlapuje na místě.

Nemám dojem, že je ANO proruské

V minulosti vám vadilo, že se hnutí ANO odklonilo od svého směřování, které jste v počátcích považoval za pravicové. To vám už nevadí?

Když se na to podíváte z pohledu školství, strana drží moderní směr, není to zpátečnické. Ptáte se na to, jestli jako člověk, který je možná středopravý, nemám problém s tím, kde je hnutí ANO teď? Má-li být pravicovou politikou v oblasti vzdělávání současná politika ODS, pak už nejsem pravičák. Začíná to od podvazování peněz pro školství až po nerespektování systému jako takového. 

Slyšel jsem o ANO spoustu nálepek, třeba že je proruské, ale já takový dojem nemám. Rusko je agresor, Ukrajina je napadena a vyřešení konfliktu ve prospěch Ukrajiny je neoddiskutovatelná věc.

Hraje pro vás roli to, s kým půjde ANO do koalice?

Základní je pro mě volební program v oblasti školství. Pak bude důležitý celkový program vlády. Bylo by příliš alibistické, kdybych řekl, že mě zajímá jenom školství a ostatní věci ne. Ale neočekávám, že by v zahraniční politice nastaly zásadní odklony, byť vnímám mediální hrátky ohledně posunutí na Východ. Z věcí, co říká Karel Havlíček, mi nevyplývá, že by ANO bylo proruské nebo bylo proti Evropské unii či NATO. 

V souvislosti s ANO se mluví o koalici s Motoristy sobě, případně i SPD. Máte v tomto ohledu nějaké „červené linie“?

Ptáte se ve chvíli, kdy sám ještě nejsem definitivně dohodnutý s hnutím ANO ani na programu pro školství a své kandidatuře. Ale zásadní je vládní programové prohlášení. Vše, co se děje do voleb, jak se ukazuje i v Německu či Rakousku, je v dnešní době strašně polarizované. Vše, co se děje do doby, než se skládá vláda, jsou jen tance.

Budete požadovat nějakou dohodu směřující k tomu, aby vám připadl ministerský post?

Ministra vám nikdo nemůže slíbit. Školství můžete aktivně ovlivňovat i jako člen školského výboru. Takže to není tak, že by to byla výměna za post.

Já mám dvě podmínky. První je program a podílení se na něm, tedy že musí souznít s mými vizemi pro školství a se Strategií 2030+. Program, který by byl diametrálně odlišný, bych nemohl hájit.

Druhou podmínkou je, aby školství bylo zase skutečnou prioritou. Což zní jako strašné klišé, ale když se podíváte na financování, strategii rozvoje vysokých škol a další kroky, které se realizovaly v minulém období, vyplývá z toho, že školství bylo prioritou. Za aktuální vlády není, je to jen na papíře. 

Objevíte se už brzy v kampani hnutí ANO?

Pokud si finálně plácneme a dohodneme se na kandidatuře, logicky se očekává, že se zapojím do kampaní.

Bek je odtržený od reality

Tento týden byla zveřejněna reforma výuky. Proces její tvorby výrazně kritizujete. Zasáhl byste nějak do schválené reformy jako případný nástupce ministra Beka?

Úterní tisková konference ministra byla jen Potěmkinovou vesnicí. Reforma měla být hotová už v roce 2022, má zpoždění, a navíc byla změněna navzdory odborným stanoviskům. Ministr Bek ji prezentoval jako splnění vládního prohlášení, ale reálná práce zůstává na další vládu.

Jsem aspoň rád, že vyslyšel výtky expertní skupiny a díky pilotnímu ověřování bude možné dokument v budoucnu upravit. Bek však neřeší podporu škol pro zavedení změn a odkládá klíčové kroky na roky 2026 a 2027, až bude po volbách. Jeho nástupce tak bude muset dokončit většinu práce, kterou Bek pouze deklaroval.

Takže vám vadí spíše proces, jakým reforma vznikla, než konkrétní změny jako třeba vyšší požadavky na výuku jazyků?

Základní problém je, že je deklarováno něco jiného, než se ve skutečnosti děje. Ministr při zveřejnění reformy poděkoval předchůdcům. Že to ale má dvouleté zpoždění, jako by zapomněl. Zároveň poděkoval všem lidem, kteří se na tom podíleli. Přitom ještě v prosinci dal najevo, co si o nich myslí, když řekl, že rozhodnutí udělal on a že nějakých 600 anonymních lidí za to nenese žádnou odpovědnost. Tiskovka byla jen klasická damage control, aby to vypadalo hezky.

Jsem rád alespoň za to, že ministerstvo vyslyšelo výtky expertní skupiny a dovolí pracovat s reformou jako s živým dokumentem, protože to vytváří prostor s tím v budoucnu něco udělat a opravit to.

Co říkáte například na navýšení úrovní angličtiny a matematiky?

Angličtina je důležitá, je to krok správným směrem. Ale uvést, že to bude povinné, aniž byste zároveň řekl, jakým způsobem to bude zabezpečeno? Nemáte podpůrný aparát ani dostatek pedagogů. Proto je to slepý výstřel. Toto se nám prolíná celým rozhovorem. Ministrova taktika je deklarovat, že něco umožnil, ale současně neřešit, jak dokázat, aby ke změně na školách došlo. Je odtržený od reality.

Objevuje se, že protitlak proti dokumentu je dám tím, že sborovny a učitelé nechtějí změny. Přitom jak znám české učitele, není to mezi nimi většinový názor. Když se jim vysvětlí, proč se to tak má dělat, poskytne se jim podpora, velmi rádi budou učit jiným způsobem.

Povinně se podle reformy bude učit od roku 2027. Nestačí tedy k odchytávání nedokonalostí doba na pilotování?

Bylo by mnohem lepší, kdybychom do této fáze šli s maximálně vyjasněným dokumentem. Ale když už to takto dopadlo, pokusné ověřování je skutečně něco, co díkybohu může pomoci odchytat chyby. Ale není moc času.

Na co ve školství chcete nalákat voliče?

Chápu, jak to myslíte, ale lákání voličů to není. 

Voliče přece potřebujete.

Jasně, ale lákání voličů zní jakože slíbím něco, co nechci splnit. Jsou ale věci, které by zásadně zlepšily školství a lidé se v nich doufám najdou. Jde o výstavbu kvalitních škol a školek, která je na mnoha místech potřeba. Druhá věc je potřeba otočit přijímací zkoušky tak, aby se napřed dělaly přijímačky a až podle výsledku dítěte si rodič vybíral školu, na kterou dítě přihlásí. 

Pak se chci zaměřit na vysoké školy. V následujících letech se věková kohorta 19letých zvedne zhruba o 15 procent, je tudíž třeba investovat do vysokých škol a naplnit společenskou objednávku. Nejsou například školní psychologové.

Mohlo by vás zajímat: Ruštinu ze škol nevyřazujme, s jazyky by měly děti začít co nejdříve, radí odborníci