Vladimir Putin by si moc přál, aby došlo k „nové Jaltské dohodě“. Díky ní by si jeho Rusko dokázalo uhryznout sféru vlivu, po které touží. Odborník na studenou válku, Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse, vypočítal, jak reálnou šanci s novou americkou administrativou Donalda Trumpa má.
Putin po Trumpově vítězství prohlásil, že probíhá boj o nový světový řád. | Video: Reuters
Před telefonátem mezi ruským a americkým prezidentem se reportér prokremelských médií ptal Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, zda oba lídři plánují diskutovat o „nové Jaltě“. Ruský prezident už po Trumpově znovuzvolení zopakoval svou vizi „nového světového řádu“ a pověřil státní média, aby ji prosazovala, píše ruský opoziční server Meduza.
V následujících měsících vedla snaha Trumpovy administrativy o nápravu vztahů s Moskvou a ukončení války na Ukrajině. Západní a ruská média připomínala rok 1945, kdy se v Jaltě sešli sovětský premiér Josif Stalin, americký prezident Franklin D. Roosevelt a britský premiér Winston Churchill, aby vypracovali plány uspořádání světa po druhé světové válce.
Stalin chtěl mít velmocenskou spolupráci s USA a Roosevelt ji chtěl kvůli pomoci s ukončením války s Japonci. Potřebuje nyní Trump také nějakou pomoc od Ruska? Historik Radčenko si myslí, že částečně ano, protože ho chce vidět víceméně na své straně v potýkání se s Čínou. „Otázkou je, jaké ústupky je ochoten udělat – a tady jsou rozdíly (s Jaltou) výrazné,“ tvrdí Radčenko.
Stalin si dělal nárok na sféru vlivu u zemí, kde jeho vojáci už byli přítomni. Rusové v současnosti na Ukrajině uvízli v opotřebovací válce v její východní části. „Opravdu chcete za této situace z dobroty srdce postoupit Ukrajinu Putinovi? Nevím, jestli právě tohle chce Trump udělat. Ale myslím si, že právě v tomto případě jaltská paralela tak docela neobstojí,“ je přesvědčený Radčenko.
Pro Stalina byly menší zisky s větší legitimitou důležitější než větší zisky s menší legitimitou. „Zároveň si však cenil amerického uznání těchto zisků, protože díky tomu byly jistější a dlouhodobější. Upřímně řečeno, myslím, že pro Putina je to stejné,“ pokračoval autor knihy Řídit svět: Jak se Kreml za studené války ucházel o globální moc.
Putin se obává, že pokud nikdo neuzná ruské vlastnictví Krymu nebo východní Ukrajiny, pak je pravděpodobné, že až zemře nebo bude Rusko oslabeno, naskytne se Ukrajincům příležitost vyrvat okupovaná území zpět. „A tak se tomu Putin chce vyhnout vytvořením legitimního rámce, který by tato území fakticky přiřadil Rusku a možná by celou Ukrajinu implicitně ponechal i v jeho sféře vlivu,“ prohlásil Radčenko.
Otázkou je, co by za to Západ dostal na oplátku. „Znamená to, že Putin bude souhlasit s životaschopnou Ukrajinou, která se bude schopná bránit?“ klade si historik otázku. Pokud by to tak bylo, pak by podle Radčenka Ukrajina a její západní partneři – nebo alespoň někteří z nich – mohli poskytnout určitou legitimitu pro Putinovo držení Krymu a východní Ukrajiny. „Je to samozřejmě ‚dohoda s ďáblem‘, ale to je myšlenka, která je základem těchto jednání,“ myslí si historik.
Rusové podle něj nyní doufají a modlí se k Bohu, že Trump bude natolik hloupý, že jim na to skočí a pomůže jim donutit Evropany k nějakému podřízení. „Ale to nebude fungovat, protože Evropané nejsou hloupí. A Ukrajinci nejsou hloupí. Stále s Rusy bojují. Takže tady se podle mého názoru projevují omezení jaltského rámce,“ dodává Radčenko s tím, že „Jalta“ se stejně nakonec neudržela a začala studená válka. Jinými slovy, nedošlo k uznání legitimity sovětských zisků nebo kontroly nad východní Evropou.
Takhle začala světová válka. Znalec Putina varuje před „velmi výbušnou směsí“. (Celý článek s videem zde)
Rozhovor s Grigorijem Javlinským. | Video: Reuters
