Aktual.: 4.09.2025 17:56

Praha – Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Prioritou NATO je tak podle něj větší investování do obrany a zrychlení obranné výroby. Rusko a Čína investují do budování a modernizaci svých armád nejen kvůli přehlídkám, ale aby uplatňovaly svůj vliv, pokusily se přetvořit globální řád a podryly svobodu a demokracii, uvedl dále Rutte.

Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje podle Rutteho mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má. Rusko podle něj dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.

Rutte v projevu připomněl závazek členských zemí NATO, které se na červnovém summitu aliance dohodly na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035. Výdaje mají být rozdělené na 3,5 procenta HDP na „tvrdou obranu“ a na 1,5 procenta HDP na další výdaje, například infrastrukturu. „Pět procent je hodně peněz, ale je to to, co potřebujeme,“ řekl dnes Rutte. NATO má podle něj jasné cíle schopností, které potřebuje a státy je musí naplnit. „Máme nákupní seznam, ale abychom mohli nakupovat, potřebujeme peníze,“ dodal.

Dobrou zprávou podle něj je, že evropští spojenci zintenzivňují své úsilí v oblasti obrany, a to včetně Česka. Současná vláda Petra Fialy (ODS) naplánovala postupné zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2030.

Jen peníze ale bezpečnost nezajistí, podotkl Rutte s odkazem na potřebu větší produkce obranného průmyslu. Rusko podle něj donedávna produkovalo větší množství munice než všechny země NATO dohromady, kurz se už ale podle něj obrací a roční kapacita produkce dělostřelecké munice zemí EU je šestkrát větší, než byla před dvěma roky. Profitovat z navyšování obranných schopností podle něj nebude jen obranný průmysl a vedle bezpečí bude benefitem i ekonomický růst, dodal.

„Někteří se mohou obávat nových závodů ve zbrojení, ale naším cílem není provokovat, ale chránit a zajistit, že si budeme moci nadále užívat svobodu a bezpečí,“ řekl Rutte. Je podle něj potřeba nezapomínat, že nutnost navýšit obranné investice přichází v reakci na hrozby, kterým NATO čelí. Za nejočividnější příklad považuje nevyprovokovanou válku Ruska proti Ukrajině. „Ale hrozba neskončí, až skončí tahle válka, a výzvy nejsou omezeny jen na Rusko,“ podotkl. Samostatně i společně podle něj výzvu představují Čína, Severní Korea a Írán. „Připravují se na dlouhodobou konfrontaci. A jak jsem řekl dříve, výzvy, kterým čelíme, jsou trvalé, takže musíme být připraveni,“ doplnil. Za výhodu považuje nejen jednotu Evropy a Severní Ameriky v NATO, ale i stále větší spolupráci s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem a Jižní Koreou.

Po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) novinářům Rutte řekl, že Rusko se na Ukrajině nezastaví. Pokud se rozhodne, mohlo by být do roku 2031 či dříve připravené zaútočit na území NATO. „Musíme zajistit, aby se o to ani nepokusili,“ dodal. Cestou je najít peníze na obranu, posílit personálně armády a posílit výrobu, řekl.

Rusko zůstane hrozbou nehledě na výsledek války na Ukrajině, řekl Řehka

Rusko zůstane hrozbou nehledě na výsledek války na Ukrajině, uvedl dnes na Pražském obranném summitu náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Výsledek na Ukrajině je podle něj zásadní, protože bude utvářet uspořádání světa. Rusko ale zůstane hrozbou nehledě na to, jak válka dopadne, míní.

Je důležité si uvědomit, že Rusko rozumí jenom síle, řekl Řehka. „Naším hlavním úkolem by dnes měla být podpora Ukrajiny proti ruské agresi a posílení transatlantické vazby,“ uvedl šéf české armády.

Moskva podle něj nesmí uvěřit, že je Evropa slabá a opustily ji Spojené státy. „Není to pravda, ale pokud tomu začnou věřit, nebude záležet na tom, jestli je to pravda,“ řekl. Taková situace by podle něj byla nejnebezpečnější od konce studené války. Rusko je podle Řehky dobré ve snaze útočit na soudržnost Severoatlantické aliance (NATO). „Pokud chtějí rozbít NATO, a já věřím, že chtějí, nemusí okupovat Evropu. Potřebují vytvořit situaci, kdy je nesporné, že by měla být aktivována kolektivní obrana. A pokud nezafunguje jednou, to je konec NATO,“ dodal.

„Rusko se připravuje na válku, vidíme všechny indikace a varování,“ uvedl také Řehka. Na válku se podle něj připravuje i Čína. „My bychom měli taky a měli bychom ukázat vůli použít schopnosti, které máme. Ne protože válku chceme, ale protože se jí chceme vyhnout. Neutralita není možná,“ řekl. NATO by podle něj nemělo pouze reagovat na ruského prezidenta Vladimira Putina, ale samo klást Rusku strategická dilemata. „Měli bychom být záměrně nepředvídatelní,“ podotkl.

Země podporující Ukrajinu by se podle něj měly také přestat tolik bát. „Překročili jsme červené linie při podpoře Ukrajiny asi padesátkrát,“ řekl. „Neměli bychom se bát. Putin vyhrožoval tolikrát, pak to uděláme a nic se nestane,“ dodal.

Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý vidí výzvu v tom, aby politická vedení připomínala občanům, že i v mírových časech musí být země připraveny, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu. „V současné době jsme stále velmi reaktivní z hlediska rozvoje obranné průmyslové výroby,“ řekl v podvečer na summitu. Je to podle něj logické v době, kdy se Evropa potýká s výzvami, které přináší válka na Ukrajině. Je ale potřeba být proaktivnější, přemýšlet o budoucnosti, budoucích válkách a budoucích systémech národní připravenosti, které by měly být zároveň kolektivně koordinovány, míní. Jednou z charakteristik budoucí fáze evropského obranného průmyslu by podle něj měla být včasná a kolektivní průmyslová příprava na kolektivní obranu.

Evropské obraně by podle švédského ministra pomohlo osekání byrokracie

Evropské obraně by podle švédského ministra obrany Pala Jonsona pomohlo omezení byrokracie. Věci, které se při pomoci Ukrajině zařídí za týdny či měsíce totiž v současnosti v domácím prostředí trvají roky, kritizoval. Ruská invaze na Ukrajinu rozbila evropskou iluzi, že mír je v současném světě základním stavem, řekl Jonson v úvodu dnešního Pražského obranného summitu, který pořádá britský think-tank Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS).

Rusko na Ukrajině přichází o obrovské množství vojáků a materiálu a funguje ve válečném režimu, řekl švédský ministr. „Nyní vyrábí víc tanků a obrněných vozidel, raket a dronů než kdy dříve,“ uvedl Jonson. Rusko navíc získává zkušenosti z fronty a dokáže se z nich poučit. „Rychle se adaptuje a také vylepšuje své hybridní operace,“ podotkl.

Západ a NATO se musí poučit nejen z dění na bojišti, ale i z toho, jak si s některými problémy poradila napadená Ukrajina, doplnil. „Musíme přijmout opatření, která pomohou posílit a inovovat obranný průmysl v Evropě. Můžeme se k tomu inspirovat na Ukrajině. Co by v Evropě trvalo pět nebo šest let, musí se na Ukrajině odehrát během pěti, šesti týdnů nebo měsíců,“ řekl. Vyzdvihl rozsah ukrajinské obranné výroby a inovace.

Za klíčové pokládá odstraňování byrokracie. „V současnosti existuje příliš velké množství překážek, které brzdí obranný růst, což je nebezpečné. Když vypukla válka, Ukrajinci zrušili 35 předpisů, aby nebrzdily inovace,“ dodal. Příkladem pro západní země by mělo být už to, jak samy rychle dokážou pomáhat Ukrajině. „Všechno, co pro Ukrajinu děláme, děláme za týdny a měsíce. Ale všechno, co děláme doma, obvykle děláme za roky a desetiletí. Pokud se do toho pustíme, můžeme stejně postupovat i doma,“ řekl.

Šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) řekl, že bojiště se oproti minulosti významně změnilo. „Když jsem navštívil dronová tréninková centra ukrajinské armády, uvědomil jsem si, že je potřebujeme i zde, kvůli obraně naší kritické infrastruktury. A nejen pro armádu, ale i pro hasiče či policisty,“ uvedl. Ocenil růst obranných rozpočtů, ty ale samy o sobě nepřátele neodradí, zdůraznil. Je nutné reálně rozvíjet schopnosti našich armád, dodal.

Podíl.