Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Vedení Berlína v této oblasti Rutteho „velmi těší vzhledem k tomu, že se jedná o největší evropskou ekonomiku“.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ve čtvrtek podpořil požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby státy NATO masivně zvýšily výdaje na armádu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před začátkem jednání ministrů zahraničí zemí NATO a po schůzce se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

„Jsme na správné cestě,“ je přesvědčený Rutte. Generální tajemník NATO podle agentury Reuters navrhuje, aby členské země zvýšily výdaje na 3,5 procenta HDP a aby další procento a půl HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku šéfa Bílého domu na pětiprocentní výdaje na obranu. V současné době stanoví cíl NATO roční výdaje ve výši nejméně dvou procent HDP – tento cíl však plní nebo překračuje jen 22 z 32 členů Aliance, upozorňuje Reuters.

„Před summitem budou snad všechny země Aliance připravené dát dvě procenta svého HDP na obranu,“ vyslovil přání Rutte a připomněl tak červnový summit NATO v Haagu. Trend navyšování investic na obranu ve státech NATO je podle Lipavského jasný, všichni se podle něj shodují i na hrozbě v podobě ruského imperialismu.

Cíl v podobě dvou procent HDP splňuje mimo jiné Česko, které chce do roku 2030 dosáhnout tří procent HDP. „Všichni ministři mluvili, že jejich vlády navyšují nebo připravují navyšování výdajů na obranu ke dvěma procentům a někteří ke třem,“ podotkl Lipavský.

Lipavský rovněž uvedl, že výhledově je možné se bavit i o 3,5 procenta HDP. V případě dalšího růstu výdajů, respektive možného rozšiřování uznatelných nákladů, vyjádřil český ministr obavy, aby toto navyšování investic nevedlo k tomu, že se v konečném důsledku výdaje do armády sníží.

„Drtivý návrh sankcí“

Rubio zároveň na čtvrtečním neformálním zasedání šéfů diplomacií informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Uvedl to Lipavský, který návrh označil za drtivý. Předpokládá například až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty.

Návrh Graham považuje za páku proti ruskému vládci Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu otevřeně vojensky napadlo.

Podíl.
Exit mobile version