Komerční prezentace Aktual.: 25.06.2025 09:03
Haag – Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu považuje generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte za zásadní navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Řekl to dnes ráno novinářům před zahájením jednání lídrů členských států v Haagu.
Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.
Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Česko je závazek připraveno podpořit, námitky mělo například Španělsko. Rutte se ale neobává, že by dnes na summitu státníci nedospěli k dohodě. Vzhledem k ruským hrozbám, ale také celkové mezinárodní bezpečnostní situaci podle šéfa NATO neexistuje alternativa.
Výstupem ze summitu má podle Rutteho také být opětovné ujištění, že se Ukrajina může spolehnout na pokračující podporu spojenců, nejen aby byla schopna se bránit ruské agresi, ale i na cestě k trvalému míru, řekl Rutte.
Podle šéfa NATO také není pochyb o tom, že Spojené státy jsou alianci věrné, včetně článku pět, tedy závazku ohledně vzájemné obrany. USA, které dnes na summitu reprezentuje prezident Donald Trump, ovšem očekávají, že Kanada a Evropa navýší výdaje na obranu, což Rutte považuje za férové. Podle agentur Trump po cestě na summit vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany.
Trump vnesl nejistotu do otázky, zda USA dodrží závazek vzájemné obrany, píše AP
Americký prezident Donald Trump po cestě na summit NATO v Haagu vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Napsala to agentura AP, podle níž by komentáře šéfa Bílého domu mohly oživit dlouhodobé obavy evropských spojenců ohledně závazků Washingtonu vůči Severoatlantické alianci.
„To záleží na vaší definici,“ řekl Trump novinářům po cestě na summit NATO do Haagu. „Existuje mnoho definic článku pět. Víte to, že? Ale jsem odhodlán být jejich přítelem,“ uvedl americký prezident s odkazem na část smlouvy NATO o kolektivní obraně, podle níž se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem. Na palubě prezidentského speciálu Air Force One na žádost o upřesnění odvětil, že je „odhodlán zachraňovat životy.“ „Přesnou definici vám poskytnu, až se tam dostanu,“ řekl podle agentury Reuters.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek USA vůči Severoatlantické alianci, uvedl mezitím v úterý v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte. Tato podpora podle něj přichází s očekáváním, že evropské země a Kanada vynaloží více prostředků na obranu. Právě posílení obranných výdajů je hlavním tématem dvoudenního aliančního summitu, který dnes vyvrcholí jednáním spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád.
„Ze strany amerického prezidenta i vrcholných představitelů USA slyšíme jasný závazek vůči NATO,“ uvedl Rutte při vystoupení na takzvaném NATO Public Forum. „Můj vzkaz evropským kolegům zní: přestaňte se tolik obávat. Začněte se starat o to, abyste realizovali investiční plány, zajistili, že funguje průmyslová základna a udrželi podporu Ukrajiny na vysoké úrovni. Přestaňte se obávat kvůli USA. Jsou tady, jsou v tom s námi,“ dodal Rutte.
Trump už v minulosti pohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou více investovat do vlastní obrany. Chce, aby spojenci na obranu vydávali pět procent hrubého domácího produktu (HDP), což zatím nečiní ani USA, které nyní na obranu vydávají okolo 3,4 procenta HDP.
Erdogan jednal s Trumpem, přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem, píše AFP
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem. Hovořil také o potřebě úzké spolupráce Ankary a Washingtonu s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy a rusko-ukrajinský konflikt. Napsala to v agentura AFP s odvoláním na tureckou prezidentskou kancelář. Státníci spolu jednali v úterý večer na okraj summitu NATO v nizozemském Haagu. Sešli se také vrcholní představitelé Británie, Francie a Německa. Klíčové jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu dnes dopoledne.
Turecký prezident „vyjádřil spokojenost s příměřím dosaženým mezi Izraelem a Íránem díky úsilí prezidenta Trumpa, přičemž doufá, že bude trvalé,“ uvádí se v prohlášení Erdoganovy kanceláře. Turecký prezident podle něj také vyzval k posílení spolupráce obranného průmyslu Turecka a USA. Washington se zatím k jednání státníků nevyjádřil.
Trump v noci na úterý oznámil, že od rána začíná platit příměří v konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který vypukl v noci na pátek 13. června, když Izrael zaútočil na vojenské objekty a íránská jaderná zařízení, na což Teherán odpověděl údery raketami a drony. V noci na neděli se leteckými údery na tři íránská jaderná zařízení do konfliktu zapojily Spojené státy, na což v pondělí Írán reagoval vypálením raket na americkou základnu Al-Udajd v Kataru.
Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už čtvrtým rokem. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila.
V palestinském Pásmu Gazy zahájil Izrael v říjnu 2023 vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito na 56.000 Palestinců.
V Haagu se zvlášť sešli také britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz, kteří jednali o situaci na Blízkém východě a shodli se, že nyní je „čas na diplomacii“ a aby Írán usedl k jednacímu stolu. „V otázce Ukrajiny lídři diskutovali o potřebě vyvíjet větší tlak na Kreml, mimo jiné i prostřednictvím dalších sankcí,“ uvedla kancelář britského ministerského předsedy. V souvislosti s Gazou Starmer zopakoval, že situace je neúnosná a všechny strany by měly pracovat na příměří.
Británie nakoupí 12 letounů F-35A schopných nést taktické jaderné zbraně
Británie nakoupí dvanáct nových amerických bojových letounů F-35A schopných nést taktické jaderné zbraně a připojí se k vzdušné jaderné misi Severoatlantické aliance (NATO). Podle agentur AFP, Reuters a stanice BBC o tom v úterý informovala kancelář premiéra Keira Starmera, který tento záměr Londýna oznámí na dnešním summitu NATO v Haagu.
Jedná se o největší posílení jaderné pozice Británie za poslední generaci a doplní stávající britské námořní odstrašující prostředky, uvedla kancelář premiéra v prohlášení. Od konce studené války zajišťovaly britské jaderné odstrašení v rámci NATO výhradně střely na palubách ponorek královského námořnictva, poznamenala agentura AFP.
„V éře radikální nejistoty už nemůžeme brát mír jako samozřejmost, a proto moje vláda investuje do naší národní bezpečnosti,“ uvedl Starmer, podle něhož je cílem nákupu nových bojových letadel odstrašení nepřátelských hrozeb vůči Spojenému království a jeho spojencům. „Je to další robustní britský příspěvek do NATO,“ reagoval podle Downing Street generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Letouny F-35A mohou nést konvenční zbraně, ale mohou být vybaveny i americkými taktickými jadernými zbraněmi B61. Sedm dalších zemí, včetně USA, Německa a Itálie, už letouny schopné nést dvojí typ zbraní používá, podotkla BBC. Taktické jaderné zbraně jsou méně destruktivní než ty strategické, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.
„Nové stíhačky budou umístěné na základně Marham a očekává se, že vláda během trvání programu pořídí 138 letounů F-35,“ stojí v prohlášení kanceláře premiéra. Letouny F-35A, které vyrábí americká společnost Lockheed Martin, jsou obdobou strojů F-35B, které už britské letectvo používá.
Británie zvyšuje výdaje na obranu a modernizuje své vojenské síly, včetně ponorkové flotily, zatímco čelí rostoucímu nepřátelství ze strany Ruska a USA zároveň ustupují od své tradiční role obránce evropské bezpečnosti, poznamenal Reuters. BBC upozornila, že britská vláda v úterý zveřejnila strategii národní bezpečnosti, kde uvedla, že by se Británie měla aktivně připravit na možnost přímého ohrožení, potenciálně ve „válečném scénáři“.
