Na konci července Ukrajinu vyděsily zprávy, že jsou v protikorupčních agenturách ruští špioni. Parlament tak schválil kontroverzní zákon, který vyvolal vlnu kritiky jak mezi občany, tak na mezinárodní úrovni. Web Ukrajinska pravda ale odhalil, že skutečným cílem bylo umlčet detektivy pracující na případech spojených s prezidentem Zelenským, informoval o tom deník Euromaidan Press.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) učinila velmi překvapivé prohlášení – do největších protikorupčních orgánů země se dostali ruští špioni. Agenti podle SBU pronikli do Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP), čímž ohrozili samotný základ národní bezpečnosti.
Zákonodárci na nic nečekali a parlament následující den narychlo schválil zákon, který obě agentury podřídil kontrole generálního prokurátora. Navzdory rozsáhlým protestům, které propukly na mnoha místech Ukrajiny, prezident Zelenskyj zákon okamžitě podepsal.
„Protikorupční infrastruktura bude fungovat, NABU a SAP budou fungovat,“ prohlásil Zelenskyj. „Ale bez ruských vlivů, které jsme museli odstranit,“ dodal.
Web Euromaidan Press ale nyní upozornil, že nikdo dostatečně nevysvětlil, jak by bezprecedentní kontrola prokuratury nad nezávislými protikorupčními orgány snížila jejich údajnou ruskou infiltraci.
Skutečné důkazy jsou překvapivě slabé
Zjištění webu Ukrajinska pravda (UP) nyní navíc naznačují, že některá tvrzení o ruském vlivu se při bližším zkoumání rozpadají a nemusí tak úplně odpovídat pravdě.
Jedním z takových případů je ten Viktora Gusarova z elitní jednotky D-2 NABU. Gusarov je obviněný, že při svém působení v uskupení poskytoval utajované informace bývalému bezpečnostnímu úředníkovi působícímu ještě za dob vlády prezidenta Viktora Janukovyče.
NABU požádalo SBU o důkazy – odpověď na žádost ale dodnes neobdrželo, i přesto, že SBU tvrdí, že zdokumentovala nejméně 60 případů předávání informací ruské rozvědce.
Druhá osoba, která ve vyšetřování figuruje, je Ruslan Maghamedrasulov – vedoucí detektivního oddělení v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Ten byl podle vyšetřování prostředníkem při prodeji průmyslového konopí do Ruska (konkrétně do Dagestánu), které údajně nelegálně pěstoval jeho otec.
Úřady rodině zabavily přes sto tun rostlin připravených k přepravě. Detektivova právnička Olena Ščerbanová ale uvedla, že podnikání je legální a Maghamedrasulov z rostlin vyrábí produkty (čaj, olej, doplňky stravy), které poté prodává výhradně na Ukrajině.
Vyšetřování čelilo i několik zaměstnanců NABU jen proto, že měli příbuzné na okupovaných územích s ruskými pasy – což je ale situace, která postihla miliony ukrajinských rodin, které rozdělily události z roku 2014.
Detektivové terčem vyšetřování
Podle tvrzení Euromaidan Pressu se celé vyšetřování ve skutečnosti zaměřilo na detektivy a osoby, které prošetřovaly případy týkající se blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ruslan Maghamedrasulov, jeden z detektivů vyšetřovaných v souvislosti s údajným prodejem konopí, se podle zjištění podílel na dokumentování aktivit Timura Mindicha, který je Zelenského obchodním partnerem z produkční společnosti Studio Kvartal 95.
Zdroje pro Ukrajinskou pravdu uvedly, že skutečný důvod, proč byl Maghamedrasulov a s ním související regionální vedení NABU terčem této operace SBU, nebyla údajná špionáž nebo prodej konopí, ale jeho zapojení do vyšetřování aktivit Timura Mindicha.
Klíčový byl ale případ proti bývalému místopředsedovi vlády Oleksijovi Černyšovi, který byl hostem Zelenského na jeho oslavě v době lockdownu za pandemie covidu-19. Jeho vyšetřování vedl detektiv Oleksandr Skomar.
A právě Černyšův případ podle Ukrajinské pravdy spojuje souvislosti: prioritním úkolem nového generálního prokurátora Ruslana Kravčenka, jmenovaného pouhý měsíc před operací, bylo neutralizovat případ NABU proti Černyšovovi, jak dříve informovala Ukrajinska pravda.
„Nejtvrdšímu vyšetřování totiž nečelily abstraktní bezpečnostní hrozby, ale detektivové prošetřující osobní síť prezidenta,“ doplňuje Euromaidan Press.
Pochybnosti se následně objevily i uvnitř samotné Bezpečnostní služby (SBU). Jak uvádí Ukrajinska pravda, zdroje z několika donucovacích orgánů zdůrazňují, že nesrovnalosti existují nejen ohledně těchto verdiktů, ale také ohledně platnosti samotných podezření.
Kritika z Evropské unie i z ulic
Prakticky okamžitě po schválení kontroverzního zákona Evropská unie zmrazila Ukrajině pomoc ve výši 1,7 miliardy dolarů a další necelé čtyři miliardy mají osud nejistý. Pro Brusel to nebylo jen o zákoně – evropští lídři už v půlce července (před přijetím zákona) upozorňovali na strukturální problémy ukrajinské protikorupční politiky.
Ukrajinské úřady k tomu všemu navíc nejspíše nepočítaly se silou občanské společnosti. Několik hodin po schválení zákona vypukly masové demonstrace v Kyjevě, Lvově, Dněpru a Oděse – největší od začátku ruské invaze. Davy lidí srovnávaly Zelenského s uprchlým Janukovyčem.
Po deseti dnech tlaku obyvatel a mezinárodního odsouzení parlament poslední červencový den hlasoval v poměru 331 : 0 pro obnovení nezávislosti protikorupční agentury.
Tlak nepolevil
I přes ústup ale administrativa i nadále pokračovala ve snaze orgány kontrolovat. Příkladem může být jmenování Oleksandra Cyvinského ředitelem Úřadu pro ekonomickou bezpečnost (BES) na začátku srpna. Vláda se ho zdráhala jmenovat kvůli nepodloženým bezpečnostním obavám, jen proto, že se jeho otec narodil v Rusku.
Tlaku čelil i samotný web Ukrajinska pravda. Šéfredaktorka Sevhil Musajevová pro deník The Times promluvila o rapidním poklesu příjmů z reklamy poté, co prezidentská kancelář údajně požádala společnosti o bojkot publikací webu. To dokazují i data Forbesu, podle nichž v důsledku toho přišla UP o necelých čtvrt milionu dolarů na příjmech z reklamy.
O systematickém tlaku ze strany prezidentské kanceláře informovala UP poprvé v říjnu 2024, jen několik měsíců poté, co zkoumala korupční případy týkající se Zelenského vnitřního kruhu.
Nyní zůstávají ve vězení dva detektivové NABU, a to na základě obvinění, která podle vyšetřování nemusí být věcná. Média tak upozorňují na to, jak snadno lze bezpečnostní složky zneužít, když se moc dostane k nesprávným lidem.
Katastrofa v Doněcku. Strýčku Putine, pomozte, naléhají místní v zoufalých vzkazech (celý článek s videem zde)
„Strýčku Vovo, pomozte nám,“ říkají na videu děti z Donbasu trpící nedostatkem vody | Video: X/Taralejblog
