Během posledních tří a půl let od začátku ruské invaze na Ukrajinu už mnohokrát ekonomové avizovali, že další evropské a americké sankce ruskou ekonomiku položí. Jenže je říjen 2025 a Rusové na Ukrajině pomalu, ale přesto postupují a i přes Trumpovu snahu to nevypadá na blízký konec války. Popisujeme, jaký vliv budou mít nové sankce na Putinovu ekonomiku a v jakém stavu Rusko vlastně je.
Když Rusové v roce 2022 začali válku proti Ukrajině, nechal se jeden z předních ruských ekonomů Vladislav Inozemcev slyšet, že Rusko právě spáchalo sebevraždu. „Myslel jsem si tehdy, že západní sankce budou pro ruskou ekonomiku devastující,“ vzpomínal Inozemcev, který nyní žije v USA, v srpnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Evropská unie před týdnem zavedla už 19. balíček protiruských sankcí, navíc média po celém světě psala o novém tlaku Spojených států, které se současně rozhodly uvalit sankce proti dvěma největším ruským ropným společnostem – Lukoilu a Rosněfti. Tato dvojice dohromady představuje zhruba polovinu celkového ruského exportu ropy – a pět procent celosvětové nabídky.
„Účinnost Trumpova manévru závisí na třech klíčových faktorech: jak přísně jsou sankce vymáhány, jak rychle je Rusko dokáže obejít a zda Washington dokáže přesvědčit spojence Moskvy, aby přerušili obchodní vazby s Kremlem,“ reagoval v úterý na rozhodnutí amerického prezidenta ukrajinsko-britský ekonom Alexandr Koljandr.
Ruský ropný gigant Lukoil, těžba v Kaspickém moři | Foto: Reuters
Na první pohled jsou podle něj nová opatření závažná, protože díky nim nyní pod americké sankce spadají více než tři čtvrtiny ruského exportu ropy. „Jenže ani Kreml, ani globální trhy s ropou kvůli tomu nezpanikařily,“ upozorňuje Koljandr.
Důvodem je to, že do plného zavedení sankcí zbývá ještě měsíc, přičemž americké úřady budou nejspíš v jejich vymáhání postupovat opatrně. Nehledě na to, že řadě již dříve sankcionovaných podniků se podařilo obnovit prodej pomocí různých zprostředkovatelů a zahraničních překupníků.
Den po vyhlášení se k sankcím vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin. „Žádná země, která si váží sebe sama, nečiní žádné rozhodnutí pod tlakem,“ prohlásil ve vzkazu určenému nejen domácímu publiku, ale zejména Číně a Indii. Ty ruský vládce vyzval, aby odolaly tlaku USA. Na tom, jak tyto dvě země zareagují, totiž bude záležet nejvíc, mezi lednem a zářím směřovalo na 84 procent ruského vývozu ropy právě sem, píše XY.
První reakce nicméně podle Koljandra vypadaly slibně, přední indická ropná společnost Reliance Industries potvrdila, že už nebude nakupovat od sankcionovaných organizací. Rovněž podle zdrojů agentury Bloomberg by indické nákupy ruské ropy mohly klesnout na nulu. Navíc i čínské státní společnosti přestaly nakupovat ruskou ropu přepravovanou po moři, informovala agentura Reuters.
„Sankce samy o sobě pravděpodobně nedonutí Putina k vyjednávání, ani nezpůsobí kolaps ekonomiky. Přijdou však dlouhodobé důsledky, jež přispějí ke zpomalení ekonomiky a v budoucnu vyvinou větší tlak na rozpočtové výdaje,“ doplňuje Koljandr. Ten již letos na jaře přirovnal stav ruské ekonomiky k životu s HIV. „Nezabije vás to, ale žije se hůř,“ řekl Aktuálně.cz.
Ruská ekonomka a bývalá poradkyně v ruské centrální bance Alexandra Prokopenková tvrdí v textu z minulého týdne publikovaném v časopisu Foreign Affairs, že existují dva hlavní pohledy na ruskou ekonomiku. Podle prvního, který zastává Putin a jeho klika, je neskutečně odolná. Ovšem podle toho druhého naopak jednoho dne zkolabuje.
„Ani jeden z nich však není zcela správný. Schopnost Ruska vybudovat dostatečně silnou armádu, aby v dlouhodobém horizontu skutečně konkurovala NATO, je omezena rostoucími fiskálními tlaky, přetíženým trhem práce, sankcemi, které blokují přístup ke kritickým technologiím, a obranným průmyslem, který již pracuje na plný výkon,“ vysvětluje Prokopenková.
Rusko podle ní sice prokázalo odolnost a přizpůsobivost, jenže země vyčerpala své výrobní rezervy i pracovní síly. Aby Moskva mohla vyrábět podstatně více vybavení nebo najmout a vycvičit mnohem více vojáků, musela by všechny dostupné zdroje nasměrovat na vojenské potřeby jako za druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodní konferenci v ruském Soči, 2. října 2025. | Foto: Reuters
„Například automobilky by mohly vyrábět pouze vojenská vozidla. Vláda se však tomuto kroku brání, protože se obává sociálních nepokojů a nedostatku spotřebního zboží,“ píše Prokopenková.
Co by měl Západ udělat?
Prokopenková dává v článku zveřejněném v časopise Foreign Affairs návod americkým a evropským politikům, co by měli udělat, aby Rusku a jeho válečné ekonomice co nejvíce ublížili a aby se ruská armáda nebyla schopná během několika let konfrontace s NATO. Sankce podle ní fungují, protože už donutily Rusko nahradit dovoz ze Západu a vybudovat si závislost na Číně. Musí ale přitvrdit.
„Pokud američtí a evropští politici zpřísní kontroly komponentů, jako je optika, polovodiče a pokročilé obráběcí stroje, a budou pokračovat v sankcích na ruský vývoz ropy a finanční systém, mohou vyvinout ještě větší tlak na ruskou ekonomiku,“ navádí ruská odbornice.
„Paradoxem ruské válečné ekonomiky je, že je zároveň silná i křehká. Spojené státy a Evropa musí jednat naléhavě: využít svých výhod, zatímco Rusko zůstává omezené, spíše než čekat, až se Kreml znovu postaví na nohy,“ uzavírá Alexandra Prokopenková.
Spotlight News: Sergej Vakulenko
Spotlight News – Sergej Vakulenko | Video: Jaroslav Synčák
