Aktual.: 17.01.2025 03:59
Peking – Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent. Údaj, který patří mezi nejnižší za posledních 35 let, splnil vládní cíl, uvedly agentury. U některých ekonomů ale vzbudil pochybnosti. V roce 2023 druhá největší světová ekonomika vzrostla o 5,2 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí čínský HDP meziročně vzrostl o 5,4 procenta, což bylo více než očekávali analytici, píše agentura Reuters.
Čínský statistický úřad uvedl, že ekonomické cíle byly dosaženy, ačkoliv hospodářství stále čelí obtížím a výzvám. „Zvyšují se nepříznivé vlivy z vnějšího prostředí, domácí poptávka je nedostatečná a některé firmy mají problémy s výrobou a podnikáním,“ poukázal statistický úřad.
Vládní úřady si stanovily cíl, že hospodářství v roce 2024 poroste o zhruba pět procent. Analytici očekávali, že se HDP zvýší v roce 2024 o 4,9 procenta.Podle agentury AFP je loňský ekonomický růst nejslabší od roku 1990.
Údaj o růstu čínského hospodářství je velmi sledovaný a čísla někdy čínské úřady „strategicky upravují“, řekl agentuře AFP ekonom François Chimits. „Přesné dosažení vládního cíle ekonomického růstu je velmi pochybné, když mnohé ukazatele ekonomické aktivity a finančních trhů jsou v červených číslech,“ řekl agentuře AP ekonom Eswar Prasad.
Nad očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst o pět procent, dopadl výsledek za poslední čtvrtletí roku, kdy HDP zvýšil o 5,4 procenta. Jedná se také o zlepšení ve srovnání s třetím čtvrtletím, kdy HDP meziročně vzrostl o 4,6 procenta.
Čínská ekonomika se potýká s pomalým oživením po pandemii covidu-19, ačkoliv vláda v průběhu loňského roku zavedla řadu hospodářských stimulů. Ekonomický výhled Číny v letošním roce také znejišťuje návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který slibuje zavést vůči Pekingu přísnější hospodářská omezení.
Počet obyvatel Číny se vloni snížil třetím rokem za sebou. Informovaly o tom dnes světové agentury s odkazem na údaje čínského statistického úřadu. Loni v Číně žilo 1,408 miliardy lidí. Ve srovnání s rokem 2023 se však zvýšil počet narozených dětí. Kromě úbytku obyvatel Čína čelí stárnutí populace a nerovnováze mezi muži a ženami.
Počet obyvatel Číny vloni klesl o 1,39 milionu lidí. V zemi se narodilo 9,54 milionů dětí, což bylo skoro o půl milionu více než v roce 2023, kdy ale údaj dosáhl historického minima, uvedla agentura Reuters. Počet úmrtí lehce klesl na skoro 11 milionů lidí.
Čínská vláda se snaží zvrátit klesající trend porodnosti. V rámci těchto opatření čínské úřady v roce 2016 zrušily politiku jednoho dítěte zavedenou na konci 70. let, jejímž cílem bylo zastavit tehdejší populační explozi. Výraznějšímu nárůstu porodnosti však podle demografů brání řada faktorů, například vysoké náklady na péči o děti a živobytí ve městech, slabá ekonomická dynamika i nejistota na trhu práce.
Populační úbytek či stagnaci zaznamenávají i jiné země v regionu, například Japonsko či Jižní Korea. Čína také čelí stárnutí svého obyvatelstva. Vloni 22 procent obyvatel Číny, což je zhruba 310 milionů lidí, bylo starší 60 let. Do roku 2035 by se podle odhadů měl tento podíl zvýšit na 30 procent, což v zemi vyvolává mimo jiné debaty o navýšení věku odchodu do důchodu, uvedla agentura AP.
Další problémem, kterým čelí demografie Číny, je nerovnováha v počtech mužů a žen. Podle oficiálních zdrojů na 100 žen připadá 104 mužů. Podle některých analytiků je však nepoměr pravděpodobně větší, než ukazují oficiální čísla. Situace je výsledkem politiky jednoho dítěte i kulturních vzorců preferujících mužské potomky.
Kvůli nepříznivému demografickému vývoji Čína v roce 2023 přestala být nejlidnatější zemí na světě, kterou se podle odhadů OSN stala Indie. Celkem na Zemi žije zhruba osm miliard lidí.
