Rusové „pohlcují“ Pokrovsk, ukrajinské vedení řeší obtížné dilema — ČT24 — Česká televize

Ruští okupanti používají v bojích o ukrajinský Pokrovsk taktiku infiltrace, která spíše než k obklíčení města vede k jeho „pohlcování“, uvádějí analytici. Kyjev podle nich při rozhodování o dalším postupu čelí dilematu: setrváváním v místě riskuje těžké ztráty, zatímco stažení by bylo propagandistickým vítězstvím Moskvy, která by ho využila v nátlaku na Spojené státy.

„Situace v Pokrovsku se tolik nezměnila,“ řekl webu The Kyiv Independent (KI) ukrajinský pilot dronu bojující v oblasti. Tamní stav označil za „chaos“, v němž se mísí vojáci obou stran.

Ukrajinská armáda nadále brání oblast kolem Pokrovsku a sousedního Myrnohradu, přestože neustálé ruské útoky zvyšují hrozbu obklíčení. Jak píše KI, podle většiny otevřených zdrojů mapujících situaci na bojišti – včetně analytiků z projektu DeepState považovaného za blízký ukrajinské armádě – zůstává většina města stále v takzvané šedé zóně, u níž nelze přesně určit, zda je pod kontrolou Ukrajinců, či Rusů.

Přestože se šedá zóna i oblasti pod kontrolou ruské armády za poslední týden rozšířily, ukrajinští obránci jsou stále uvnitř města a jejich pozice se prolínají a překrývají s ruskými, dodává KI.

Tvrzení o obklíčení Pokrovsku tak jsou vzhledem k povaze bojů nepřesná, upozornil spoluzakladatel projektu Deep State Roman Pohorilyj.

„Logistika je zde nejdůležitější, protože právě ona definuje obklíčení, které se blogeři a analytici snaží určit,“ řekl webu. „Ale ve skutečnosti je Pokrovsk jednoduše pohlcován; nepřátelští vojáci pronikají dovnitř a zaujímají pozice.“

Nová ruská taktika

Pohorilyj naráží na skutečnost, že ruská armáda uplatňuje v bojích o Pokrovsk odlišnou taktiku, než tomu bylo v případech jiných měst na Donbasu. Poukazuje na to i BBC, která podotýká, že zatímco při dobývání Bachmutu či Avdijivky kombinovala Moskva obkličování s krvavými frontálními útoky, nyní využívá infiltraci.

Rusové u Pokrovsku překvapili už v srpnu, kdy během svého útoku severně od města pronikli ukrajinskými pozicemi o více než deset kilometrů. V říjnu pak vyšlo najevo, že se jejich pěchotě podařilo proniknout do většiny městských čtvrtí v Pokrovsku a mnoho ukrajinských pozic se ocitlo za ruskými liniemi, připomněla BBC.

Podobná situace nastala i v Kupjansku v Charkovské oblasti, kde ruské útočné skupiny nenápadně infiltrovaly centrum města a zahájily tam boje.

Ke změně taktiky přimělo Rusy masivní nasazení útočných i průzkumných dronů v ukrajinském obranném pásmu. Jakýkoliv pohyb ruské pěchoty byl okamžitě zaznamenán, což okupantům ztěžovalo posun vpřed.

Aby tuto obranu prolomila, Moskva – kromě nasazení vlastních dronů či snah o rušení těch ukrajinských – mimo jiné vybavila své útočné skupiny lehkými vozidly, jako jsou ​​motocykly, čtyřkolky, buginy, mopedy či skútry, a využila personálních či taktických nedostatků v ukrajinských jednotkách.

Tři fáze

Infiltrace má tři fáze, pokračuje BBC s odkazem na ukrajinského vojenského experta Konstantyna Mašovce.

V přípravné fázi se identifikují slabá místa v ukrajinské obraně a její hlavní zásobovací a evakuační trasy, přičemž hlavním cílem jsou dronové skupiny. Těsně před operací se do akce zapojí dělostřelectvo, letectvo, drony i rušičky a někdy i sabotážní a průzkumné skupiny, aby podle Mašovce „vytvořily, prohloubily a rozšířily (…) jakýsi průlom v obraně ukrajinských ozbrojených sil pro následnou infiltraci dalších malých pěších skupin“.

V praktické fázi se okupanti snaží vytvořit úsek terénu nekontrolovaný předsunutými ukrajinskými jednotkami a skrze něj pak nasazují větší množství malých pěchotních skupin hluboko do obrany. Spíše než o mechanickou infiltraci jde podle Mašovce v této fázi o „chaotizaci“ ukrajinské obrany.

V konsolidační fázi se pak k jednotkám, které infiltrovaly ukrajinské pozice, přesunou hlavní ruské síly, pokud jejich velení usoudí, že ukrajinský obranný systém je už v místě dostatečně narušený.

Výzvy ke stažení

V souvislosti s boji o Pokrovsk a Myrnohrad se stupňuje debata o tom, zda by se Ukrajinci neměli z obou měst stáhnout, dokud je to možné, aby zamezili vysokým ztrátám.

„Pokud někdo v blízké budoucnosti nepodepíše rozkaz ke stažení vojsk z Pokrovsku a Myrnohradu, můžeme se ocitnout v situaci, kdy nejen ztratíme značný počet vysoce motivovaných výsadkářů a námořní pěchoty,“ citoval KI novináře a dobrovolníka Vitalije Deinegu, spoluzakladatele nadace Come Back Alive podporující ukrajinské vojáky.

„Můžeme se ocitnout v situaci, kdy nebude nikdo, kdo by zalátal díru vpředu, a opevnění vykopaná v našem týlu rychle padnou do rukou nepřítele,“ dodal Deinega.

„V této fázi by se ukrajinské síly měly stahovat, spíše než se snažit zůstat v hroutící se kapse,“ řekl listu The Washington Post (WP) analytik Michael Kofman z institutu Carnegie.

Situace je podle něj stále nejistější a není zřejmé, kolik ukrajinských vojáků v místě zůstává. Ať už je ale jejich počet jakýkoli, v této fázi války je mimořádně obtížné dostat je z místa, nad nímž mají palebnou kontrolu nepřátelské drony, dodal Kofman.

Ukrajinské dilema

Ukrajinské vedení však čelí při rozhodování o stažení, či nestažení sil z Pokrovsku a Myrnohradu obtížnému dilematu, upozorňuje WP.

Zatímco z vojenského hlediska je třeba brát v úvahu zachování jednotek, z toho politického je však „těžké stáhnout se ze suverénních území s vědomím, že by to pro Rusko mohlo být diplomatickou vzpruhou,“ řekl WP Mykola Bjeljeskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia a analytik organizace Come Back Alive.

Ruský vůdce Vladimir Putin by totiž ukrajinskou ztrátu Pokrovsku využil k tomu, aby amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčil o „nevyhnutelnosti (ruského) vítězství a marnosti pomoci Ukrajině,“ dodal Bjeljeskov.

Moskva chce „obsadit co nejvíce území na východě a jihu Ukrajiny“, aby zvýšila tlak na zrušení protiruských ekonomických sankcí a vyvinula „politický tlak na jednání“, dodal podle WP Andrij Ryženko, expert americké společnosti Sonata zabývající se obrannou logistikou a výcvikem. „Proto jsou (Rusové) v pokrovském regionu tak aktivní.“

Moskva chce volnou cestu bez boje

Kreml v poslední době naléhá na Bílý dům, aby vyvinul tlak na Kyjev a přiměl ho k odevzdání celé Doněcké oblasti Rusku. Moskva by tak bez boje – a výměnou za nic – získala volnou cestu dál do Ukrajiny.

Ukrajina by tím totiž nejen přišla o další část svého území a tamní obyvatelé by byli vydáni napospas ruské okupaci, ale vzdala by se i strategického opevnění, které v regionu buduje od začátku ruské agrese v roce 2014 a jehož ztráta by nepřátelům otevřela cestu k zabrání dalších ukrajinských oblastí.

Co by způsobil pád Pokrovsku?

Pokud Pokrovsk padne, bude to největší ukrajinské město, které Moskva zabere od zisku Bachmutu, všímá si dále WP. Jeho pád by ze sousedního Myrnohradu udělal téměř neubránitelné město a přiblížil by Rusy k hlavním silnicím vedoucím na Dnipro a Záporoží, neboť Pokrovsk je důležitým dopravním uzlem, shrnuje BBC.

Podle expertů by ale jeho ztráta – na rozdíl od případné ztráty pevnostního pásu – na frontě nic zásadního nezměnila. „Dobytí Pokrovsku pomůže ruským silám rozšířit jednu z hlavních os postupu, kterým se snaží obklíčit zbývající hlavní města v Doněcké oblasti, ale nepovede to ke zhroucení celé obrany,“ řekl Kofman listu WP.

Analytik Emil Kastehelmi z finské skupiny Black Bird Group podle WP míní, že opuštění Pokrovsku by mohlo být pro Ukrajince i výhodné, a to za předpokladu, že by se jim podařilo před zimou vybudovat nové opory v okolí. Opuštění pokrovského výběžku by zkrátilo ukrajinské frontové linie a zlepšilo logistiku, dodal Kastehelmi.

Také podle Kofmana má Ukrajina linie, za které se může stáhnout a kde může svou obranu znovu obnovit. „Ruským silám chybí dynamika a způsob, jakým bojují, ji nevygeneruje,“ citovala ho BBC. „Infiltrace vede k plíživé ofenzivě, ale nemůže vést k operačně významným průlomům,“ dodal.

Share.
Exit mobile version