
Ruské ozbrojené síly v noci na úterý podnikly další rozsáhlou sérii útoků na Ukrajinu. Nejvíce postižený byl opět Kyjev a jeho okolí, kde podle místních úřadů zemřelo nejméně šest lidí a více než desítka dalších byla zraněna. Letící trosky a dopadající drony způsobily rozsáhlé požáry a škody na civilní infrastruktuře, včetně obytných domů.
Noční útok na Kyjev si vyžádal několik lidských životů | Video: Reuters
Vlna ruských útoků přišla v době, kdy běží intenzivní diplomatická jednání. Zásadní je, že současným rozhovorům mezi USA a Ruskem v Abú Zabí předcházely o víkendu uzavřené konzultace americké delegace s Ukrajinci ve Švýcarsku.
V Ženevě se celý nedělní den odehrávalo pendlování vyjednavačů mezi dvěma hotelovými místy, kam dorazili také bezpečnostní poradci z Německa, Francie a Británie. Právě tam Ukrajina Američanům sdělila, že původní návrh mírového rámce považuje za neakceptovatelný.
Jedna z nejnáročnějších nocí
Podle ukrajinského letectva Rusko během jediné noci vypustilo 464 dronů a 22 střel, z nichž protivzdušná obrana sestřelila drtivou většinu. I tak ale některé z nich dopadly v různých regionech, zejména v Kyjevské, Oděské, Charkovské či Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinský prezident Vlodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavními terči byla energetická infrastruktura, logistická centra a obytné domy.
Čtyři mrtví a tři zranění byli podle šéfa kyjevské vojenské správy hlášeni ze Svjatošynské čtvrti, další dva lidé zemřeli v Dniprovské části města po zásahu bytového domu. Zasaženy byly i přístavy v Oděské oblasti, což komplikuje export potravin a provoz zásobovacích řetězců.
Noční nálety ovšem zasáhly i ruské území. V Taganrogu v Rostovské oblasti zahynuli tři lidé, když město zasáhly ukrajinské drony. V černomořském přístavu Novorossijsk, klíčovém pro export ruské ropy, bylo zraněno šest osob. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo 280 ukrajinských dronů, ale podobně jako v předchozích případech neuvádí rozsah škod.
Proměna mírového návrhu
Klíčovým politickým podtextem celé situace je však diplomatická linie uplynulých dnů. Víkendové ženevské setkání mezi USA a Ukrajinou bylo reakcí na americký tlak, aby Kyjev přijal původní mírovou dohodu. Dokument, který byl podle ukrajinské strany prakticky „sepsán v Moskvě“.
Právě v Ženevě ukrajinská delegace v čele s Andrijem Jermakem razantně odmítla původní verzi návrhu, která počítala s omezením ukrajinských ozbrojených sil, nabízela Rusku faktické veto nad budoucím vstupem Ukrajiny do NATO a navrhovala širokou amnestii pro válečné zločiny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio musel podle BBC dokonce na začátku ženevských jednání popřít, že dokument pocházel z Kremlu.
Teprve po tomto víkendovém odporu Ukrajiny se návrh proměnil. A právě tato přepracovaná verze byla v následujících dnech odvezena do Abú Zabí, kde se nyní vedou přímá jednání s ruskými představiteli.
Opatrný optimistický posun
Podle Financial Times nyní existuje „zcela nový“ 19bodový návrh. Z původního rámce podle zdrojů zůstalo jen minimum. Nový dokument údajně ponechává Ukrajině možnost usilovat o členství v NATO, neruší budování ukrajinské armády, neobsahuje plošnou amnestii a o území hovoří pouze v tom smyslu, že jeho navrácení má být hledáno diplomaticky, nikoli darováno Moskvě.
Klíčový je také bod týkající se bezpečnostních záruk, některé návrhy počítají s americkou ochranou podobnou článku 5 NATO. To je pro Ukrajinu nepřekročitelná podmínka.


