V Americe je mezi lidmi ve věku 18 až 45 let zabijákem číslo jedna fentanyl. V Česku ale podobná epidemie nehrozí, říká bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Závislí Češi mají k dispozici bezpečnější látky. Trh s drogami pak podle něj řídí narkostáty jako Rusko či Severní Korea. „Existují i teroristické skupiny, které se na tento obchod přeorientovaly,“ popisuje odborník.
Existuje v Evropě trh s fentanylem, nebo se organizovaný zločin trhu s ním zatím vyhýbá?
Fentanyl samozřejmě v Evropě je. Používá se většinou ve ve zdravotnictví. Ale nikdy se nestal takovým hitem na černém trhu, protože tu jsou jiné, méně rizikové látky, které jsou dostupnější. A vedle toho v Evropě na rozdíl od Spojených států existuje hustě pokrytá síť pomoci. To je rozdílová věc. Uživatelé jsou si ve velkých městech střední a západní Evropy schopni opatřit náhradu, která je výrazně levnější. A represe je výrazně nižší než v USA.
V Americe je represe tak účinná, že se lidem vyplatí sahat po silnějších látkách. Kromě čínské výroby to tam také podporuje farmaceutický průmysl. Představa, že to vyřeší represe, opakovaně zklamala. A milion mrtvých, které tam mají za poslední desetiletí, je přesně proto, že si nedají říct…
Nedávno vydaná zpráva mapující evropský trh s drogami uvádí, že cena kokainu je poměrně stabilní. Mění se nějak trh s touto drogou?
Je potřeba zmínit, že organizovaný zločin se za posledních 30 let velmi zúžil do pyramidy, kde nahoře jsou v podstatě narkostáty, často totalitní. V podstatě to čím dál víc kontrolují skupiny s mezinárodním charakterem. Samy o sobě jsou nebezpečnější než ty látky. Peníze, které z toho tečou, jsou dnes velikosti třeba Gazpromu. To, že my vydáme miliony eur na potření pašeráckých skupin v Nizozemsku či v Belgii, akorát odstraní malé a středně velké skupiny. Drogy pak půjdou přes přístavy, které v Evropě nedokážeme kontrolovat, jako je třeba Petrohrad.
Přes sociální síť Telegram najdete všechno – ať je to obchod s lidmi, jakýmikoliv látkami, ale i třeba se zbraněmi, říká Jindřich Vobořil. | Foto: Aktuálně.cz
O jaké totalitní státy jde?
Nemluvím jen o Rusku – i když jeho vliv někteří čeští policisté popírají -, ale zprávy CIA to zcela jasně říkají. Je to třeba i Severní Korea. Současné analýzy nevarují vlády, že se mají dělat jiné typy opatření, než se dělají doteď. Musely by říct, že to, co se dělá doteď, selhává. A situace se zhoršuje.
Reporty Interpolu například řeknou, že v Afghánistánu už skoro nejsou opiová pole, zmíní ale, že jsou tam nová pole s efedrinovými keři (jde o rostlinu chvojník, ze které se získává efedrin, používaný například pro výrobu pervitinu – pozn. red.). Ale není tam ani náznak analýzy, co se tam chystá a jak se tomu bránit. V Afghánistánu jsem strávil dost času a vím, že Afghánci o efedrinových keřích nevěděli vůbec nic, zvlášť ti na vesnicích, neumí číst a psát. A jestliže jsou teď v Afghánistánu stovky hektarů efedrinových keřů, tak jim to tam nabídly organizované skupiny, které už mají výrobu a distribuci.
Mluvíte o roli totalitních států, které mají své distributory. Těmi máte na mysli například postsovětský organizovaný zločin?
Jasně. Ale není sám. Existují i teroristické skupiny, které se na tento obchod přeorientovaly. Je to velké riziko, o kterém se mlčí.
Myslel jsem, že například dodávky kokainu do Evropy zajišťují kartely ve spolupráci se sicilskou mafií…
To stále platí. Ale kdo platil kartely? Jsou to bývalé guerilly.
Zpráva zmiňuje i zvětšující se trh s uklidňujícími prášky na předpis, jako jsou například benzodiazepiny. Jak je tento trh rozšířený v Česku?
Je obrovský. Z velké části je propojený s ostatními trhy, protože nadnárodní skupiny se snaží kontrolovat nelegální trh úplně ve všem, ať už jde o nelegální výrobu tabáku, či o léky. V Česku je míra užívání benzodiazepinů vyšší než třeba u českého pervitinu, o heroinu nebo kokainu ani nemluvě. Je to masivní a v Česku to ohrožuje až tři čtvrtě milionu lidí.
Informace, kterou mám zatím jen ústně, je, že nejčastěji distribuci léčiv skupují ruské firmy. Moje spekulace je, že kontrolují i padělky léků.
Ruskojazyčné skupiny se věnují i prodeji drog na sociální síti Telegram…
Přes Telegram najdete všechno – ať je to obchod s lidmi, jakýmikoliv látkami, ale i třeba se zbraněmi. Je to hlavní distribuční kanál. Přes Telegram tak vlastně proteče třeba sto miliard eur, které z velké části pochází z drog či léčiv. Ale i z tabáku, tedy padělaného či vyrobeného třeba v Kaliningradu, je tam obrovská továrna. Polské tajné služby mi říkaly, že o ní osobně před válkou jednaly s Putinem, než pochopily, že o tom už ví. Rusové zkolonizovali tento nelegální byznys. Mají operační rádius po celé planetě. Všude mají skupiny, které jsou jim zavázané, protože je financovali.
